Neslavme svátek Vánoc po světsku Nepředstihujme se v nestřídmosti, ale radujme se jinak. - archív citátů

Sekce: Knihovna

Norbert Baumert

6. Setkání s Kristem nebo senzace?

z knihy Uzdravení a pověření uzdravovat podle Nového zákona (Norbert Baumert)

Evangelia referují převážně o jednotlivých uzdraveních; ale tu a tam je zprávou o Ježíšově příchodu vzrušena celá osada, takže „mu přinášeli všechny své nemocné“ (Mt 14, 35n). To je jistě často znamením velké důvěry. Může se z toho však také stát masová reakce, tak jako někdy i dnes u nějakého člověka vybaveného obzvláštními schopnostmi nebo na nějakém poutním místě. Uzdravení a senzační události se pak stanou tak důležitými, že je tím překryto vlastní poselství.

Jak se Ježíš chová vůči takovéto příliš lidské touze? Nejen že tu a tam uniká návalu davu (Mk 1, 37n; Jan 6,15.26), nýbrž někdy také uzdraveným zakazuje o uzdravení hovořit (Mt 9, 30; 12, 16). To nesouvisí pouze s „mesiášským tajemstvím“ (termín odborné exegeze; pozn. překl.), nýbrž především a přímo s konkrétní aktuální situací a s charakterem dotyčného člověka. Tak Ježíš v Mk 1, 43n zakazuje uzdravenému mluvit o uzdravení, protože viděl, že tento muž tím chce působit senzaci a dělat sám sebe zajímavým. Neboť „muž odešel a mnoho o tom vyprávěl a rozhlašoval, takže Ježíš nemohl už veřejně vejít do města“ (Mk 1, 45). Způsobem, jakým ten muž o tom hovořil, byla tedy u lidí oslovena jenom touha po senzaci, zatímco ty, co skutečně hledali, to spíše odpuzovalo. Dále tu bylo nebezpečí, že dojde k posunu těžiště poselství a že u lidí zůstane pouze dojem zázračného uzdravovatele. Aby tedy nemusil nikoho odmítnout, vyhýbá se Ježíš setkáním s nemocnými.

Naproti tomu uzdraveného v Gerase Ježíš výslovně pověřuje: „Jdi domů ke své rodině a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán“ (Mk 5, 19n). Ježíš si od toho zřejmě slibuje dobrý účinek (srov. Mk 5, 20), třeba že se lidé budou ptát na toho, kdo něco takového učinil.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Uzdravení

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sir 3,3-7.14-17a (řec. 2-6.12-14); Žalm Žl 128,1-2.3.4-5; Kol 3,12-21
Mt 2,13-15.19-23

Ježíš je součástí rodinného života se všemi zvyky, které rodiče zachovávají. Bůh si uprostřed těchto běžných událostí nachází místo, jak se dotknout srdce mladičkého Mesiáše, a současně znovu dává najevo rodičům, že Ježíš půjde specifickou životní cestou. Ježíš říká rodičům: „Nevěděli jste…?“ Je to logické, že bude v tom, co je Otcovo, a přeci nečekané. Maria i Josef nepochopili, učí se rozumět Božímu jednání. To vůbec nebrání tomu, aby pro nás byli příkladem.

Zdroj: Nedělní liturgie

Mláďátka betlémská (28.12.)

Mláďátka betlémská (28.12.)
(27. 12. 2025) Chlapci do dvou let věku, které nechal v Betlémě povraždit král Herodes, který se obával narozeného Ježíše... 

26.12. svátek sv. Štěpána - ´fanatika´

(26. 12. 2025) První křestanský mučedník, konvertita, jáhen, "fanatik"...

Vzpomínám na Vánoce doma

Vzpomínám na Vánoce doma
(25. 12. 2025) Vladimír Grégr (*1902 † 1943) architekt domů na Barrandově, autor designu vlaku Slovenská strela, skaut, křesťan…

Svátek svaté rodiny (neděle po Vánocích)

(25. 12. 2025) Maria, Josef, Ježíš: Svatá Rodina Nazaretská představuje sborovou odpověď na Otcovu vůli: tři komponenty této rodiny si…

Křesťanské vánoce jsou pro vládce nepohodlné

(22. 12. 2025) Vánoce jsou považovány za nebezpečné, protože připomínají, že lidská důstojnost pochází od Boha a nikoliv z rozhodnutí…

Komu letos někdo zemřel,

(20. 12. 2025) potřebuje o Vánocích zvláštní pochopení a (nejen pastorační) péči...

Přímluvy - 4. neděle adventní, cyklus A / 21. 12. 2025

(19. 12. 2025) Bůh naplnil v Kristu dávná proroctví a vede svět ke spáse. S důvěrou ho prosme: