Sekce: Knihovna

Norbert Baumert

6. Setkání s Kristem nebo senzace?

z knihy Uzdravení a pověření uzdravovat podle Nového zákona (Norbert Baumert)

Evangelia referují převážně o jednotlivých uzdraveních; ale tu a tam je zprávou o Ježíšově příchodu vzrušena celá osada, takže „mu přinášeli všechny své nemocné“ (Mt 14, 35n). To je jistě často znamením velké důvěry. Může se z toho však také stát masová reakce, tak jako někdy i dnes u nějakého člověka vybaveného obzvláštními schopnostmi nebo na nějakém poutním místě. Uzdravení a senzační události se pak stanou tak důležitými, že je tím překryto vlastní poselství.

Jak se Ježíš chová vůči takovéto příliš lidské touze? Nejen že tu a tam uniká návalu davu (Mk 1, 37n; Jan 6,15.26), nýbrž někdy také uzdraveným zakazuje o uzdravení hovořit (Mt 9, 30; 12, 16). To nesouvisí pouze s „mesiášským tajemstvím“ (termín odborné exegeze; pozn. překl.), nýbrž především a přímo s konkrétní aktuální situací a s charakterem dotyčného člověka. Tak Ježíš v Mk 1, 43n zakazuje uzdravenému mluvit o uzdravení, protože viděl, že tento muž tím chce působit senzaci a dělat sám sebe zajímavým. Neboť „muž odešel a mnoho o tom vyprávěl a rozhlašoval, takže Ježíš nemohl už veřejně vejít do města“ (Mk 1, 45). Způsobem, jakým ten muž o tom hovořil, byla tedy u lidí oslovena jenom touha po senzaci, zatímco ty, co skutečně hledali, to spíše odpuzovalo. Dále tu bylo nebezpečí, že dojde k posunu těžiště poselství a že u lidí zůstane pouze dojem zázračného uzdravovatele. Aby tedy nemusil nikoho odmítnout, vyhýbá se Ježíš setkáním s nemocnými.

Naproti tomu uzdraveného v Gerase Ježíš výslovně pověřuje: „Jdi domů ke své rodině a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán“ (Mk 5, 19n). Ježíš si od toho zřejmě slibuje dobrý účinek (srov. Mk 5, 20), třeba že se lidé budou ptát na toho, kdo něco takového učinil.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Uzdravení

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sir 27,33-28,9 (řec. 27,30-28,7); Žalm Žl 103,1-2.3-4.9-10.11-12; Řím 14,7-9
Mt 18,21-35

Odpustit, ale nezapomenout? Palčivý problém usnadní vědomí, že i my sami děláme chyby a jiní odpouští nám. Na křivdu možná nezapomeneme, ale můžeme opustit sebelítost, touhu po pomstě i tvrdý odsudek. Když druhým přejeme dobro, zlo nad námi ztrácí moc a Bůh vítězí v našem nitru. Takové kroky se těžko realizují a je třeba si je vyprosit v modlitbě. Pokud nelze cestu k odpuštění ujít naráz, stačí se na ni vydat a být vděčný za každý malý krok vpřed. Vytrvalost nás dovede daleko.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nedělní přímluvy / 24. neděle, cyklus A / 13. 9. 2026

(11. 9. 2026) Pán nás vybízí, abychom odpouštěli svým bližním. Inspirováni touto výzvou se obraťme k Pánu a společně volejme:

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)
(11. 9. 2026) Jan Zlatoústý (Chrysostomos) byl oblíbeným a neohroženým kazatelem, který čelil vlně intrik a byl opakovaně posílán do…

Jak představit dětem svatou Ludmilu?

Jak představit dětem svatou Ludmilu?
(9. 9. 2026) Příběh svaté Ludmily doplněný pracovními listy, omalovánkou, komiksem, kvízy a dalšími materiály

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka
(9. 9. 2026) Antonín Dvořák napsal oratorium Svatá Ludmila na text Jaroslava Vrchlického. 

Narození Panny Marie 8. 9.

(7. 9. 2026) Nejsme loutky v rukou Božích. On má s každým z nás plán, projekt, nabídku, šanci, záměr.

Legendární profesor Kolakovič - prorok pro těžké časy (* 8. září 1906)

(6. 9. 2026) Chorvat, který byl podle někoho byl prorok, div ne světec. Podle jiných „dobrodruh a megaloman“,…

Stanislav Přibyl: Co mě naučily mé školní průšvihy / video na youtube

Stanislav Přibyl: Co mě naučily mé školní průšvihy / video na youtube
(4. 9. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa léty školní docházky