Nedomnívejte se,  že mimo Krista pro vás existuje nějaká jiná pravá hodnota. - archív citátů

Sekce: Knihovna

Norbert Baumert

7. Uzdravení skrze modlitbu a uzdravení přirozenými silami

Pro křesťana mají být všechny životní procesy integrovány do jeho osobního vztahu k Bohu

z knihy Uzdravení a pověření uzdravovat podle Nového zákona (Norbert Baumert)

Zde jde o rozdíl mezi uzdraveními ve jménu Ježíšově a tím, co lidé způsobí zvláštními přirozenými silami. Především považuji za důležité, abychom tyto přirozené síly již předem nepodezřívali nebo neznehodnocovali. Po tom co byly nejprve chemie a později hlubinná psychologie postaveny do služby zdraví, není se co divit, že je dnes snaha - částečně pomocí vědeckých metod - všechny skryté „spirituální“ síly přírody nově poznat a využít. V zásadě se zde pouze prohlubují vhledy, jež byly v lidstvu vždy nějak intuitivně přítomny a také prožívány (např. indiánští léčitelé). A snad vždy existovali lidé, kteří v této oblasti byli zvlášť senzibilní, kteří měli něco jako „šestý smysl“ (tzv. přírodní léčitelé aj.). Tito často pracují pomocí oční diagnózy, kyvadélka, vkládání rukou, hypnózy, (indické) meditace, tance a podobných praktik. Zda zde v jednotlivých případech jde o šarlatánství nebo o pravé nadání, to se musí objasnit prověřením takové osoby. A i když takové prověření může být jakkoliv obtížné, přece se zvláštní přírodou dané síly nesmějí jednoduše vyloučit.

Pak se zde jen musí dobře rozlišovat, zda jsou s tímto nadáním spojena cizí učení a cesty ke spáse, nebo zda tu skutečně zůstává volný prostor pro Krista. Protože Duch svatý je v jistém smyslu u díla při každém čestném náboženském hledání (srov. Sk 17, 27n; Ř 2, 14n), je třeba i v jiných náboženstvích počítat s pravými uzdraveními modlitbou a všechna náboženství se právem pokoušejí také o integraci přírodních léčivých sil. Jelikož jsou však v Kristu všechny ostatní náboženské cesty podstatně překonány, nesmí pro křesťana existovat žádná cesta a žádná praktika, která by se nenechala jednoznačně přiřadit ke Kristu.

Podle tohoto kritéria tedy budeme prověřovat všechny „uzdravovací služby“ a nevydáme se lehkomyslně cizím vlivům ani tehdy, když se bude zdát, že jde o „přirozená nadání“. Čím hlouběji pronikneme do oblasti ducha, tím jasnější zpětné napojení na Krista potřebujeme, neboť jinak do tohoto vakua vniknou vlivy, které rády loví v kalných vodách a vposledku jsou (dálkově) řízeny Božím odpůrcem (srov. 1 K 10, 20n). Bez jakékoliv snahy všechny nápadné jevy okamžitě svádět na démonické vlivy musí člověk přesto počítat s tím, že se ten Zlý snaží zmocnit hlubších vnitropsychických procesů a psychických nemocí, stejně jako do svých služeb dokáže dostat také všechny zdravé síly člověka (např. u ideologií).

Těmito úvahami se na druhé straně vyjasnilo, že i uzdravení „ve jménu Ježíšově“ jsou „zasazena“ do přírodou daných procesů. Při takovýchto uzdraveních mohou tedy hrát určitou roli duševní síly nemocného a zvláštní schopnosti modlících se jednotlivců. Přesto jsou však takové modlitby za uzdravení něčím víc než psychosomatickou terapií, (jestliže a) protože v centru je víra v Ježíše Krista a působení jeho Ducha. Zkušenost ukazuje, že z tohoto duchovního středu mohou být zvlášť snadno uvolněny hlubší přirozené vlohy člověka. (To platí i v jiných oblastech, např. u proroctví.) Přesto však tyto přirozené síly nejsou tomu, kdo se modlí, k dispozici ve stejném smyslu jako nějakému přírodnímu léčiteli. Lidé, kteří jsou Bohem pověřeni službou uzdravování, často velice výrazně vnímají, zda Bůh chce v daném případě uzdravení darovat. Mimoto se stále znovu objevují zprávy o uzdraveních, kdy u zúčastněných nelze rozeznat žádné zvláštní schopnosti tohoto druhu. Vždyť i zde platí věta: „Co je slabé v očích světa, to vyvolil Bůh“ (1 K 1, 27), aby z tohoto nepoměru příčiny a účinku bylo zřejmé, že „tato nesmírná moc je Boží a není z nás“ (2 K 4, 7): uzdravující síly z milostivého Božího příklonu, jež pronikají až do tělesné oblasti a působí zde. Vždyť takováto uzdravení jsou znamením dějinněspásné události Božího království; nápadná přirozená uzdravení jsou oproti tomu z teologického hlediska totéž co úspěchy lékařské péče.

Pro praxi křesťanského všedního života je důležité překonat propast mezi uzdraveními skrze modlitbu a „světsky“ chápanou pomocí. Neboť pro křesťana mají být všechny životní procesy „duchovní“, integrovány do jeho osobního vztahu k Bohu. Každá lékařská konzultace by proto měla být nesena modlitbou, jinak dotyčný dosud ještě neotevřel všechny oblasti svého života Duchu. To nevylučuje jistou samostatnost duchovní a medicínsko-terapeutické oblasti. Jsou to však pouze různé výchozí body pro uzdravení jediného, celého člověka. Křesťan právě z úcty před Tvůrcem a Vykupitelem půjde na nemoc vždy ze dvou stran: Bude se ve své nouzi modlit k Bohu a současně bude přiměřeným způsobem využívat lékařskou - terapeutickou pomoc. Samostatnost těchto oborů vyžaduje, abychom zároveň nasadili medicinskou/psychologickou i pastorační/duchovní pomoc a aby při tom nikdo druhému neupíral jeho „pole“ působnosti. Jednotnost člověka jakožto tvora potřebujícího vykoupení vyžaduje vzájemnou otevřenost obou stran. Jako dobrý duchovní v daném případě pošle toho, kdo jej prosí o radu, k lékaři nebo terapeutovi, tak i více celostně orientovaná medicína si je opět stále více vědoma psychických, etických a náboženských složek nemoci. Oba výchozí body nakonec vedou zpět k Božímu působení jakožto společné základně. Vždyť přece má i „lékař moudrost od Boha“. Proto „jsi-li v nemoci, modli se k Bohu, neboť on uzdravuje. Ale i lékaři umožni přístup! V daný čas leží úspěch v jeho ruce, neboť i on se modlí k Bohu“ (Sír 38, 1 - 15). Výraz „v daný čas“ zde chce říci, že lékař často narazí na hranici. Ale i pro toho, kdo se modlí za uzdravení, platí, že před Bohem musí také dbát na „daný čas“: kdy je odkázán na lékaře a jak se má za uzdravení modlit. Neboť i když Bůh v jednotlivých případech uzdravuje bez prostřednictví lékařské pomoci a koná věci se silnou signální funkcí, jichž není schopen žádný lékař, přece zůstává pravdou, že obvykle do tohoto procesu zapojuje i lékařskou pomoc. Čím více ovšem nemoci zasahují jádro osobnosti, tím více také terapeut nebo lékař narážejí na určitou hranici. U duševních zranění je terapeut často ještě tak schopen odhalit příčiny, aniž by mohl poskytnout pomáhající osobní vztahy. Když však člověk tyto rány ukáže v modlitbě milujícímu Bohu, začíná v něm probíhat proměna. To, že ten, který se s druhým modlí za takovéto vnitřní uzdravení, při tom používá také psychologických znalostí, je pak stejně legitimní, jako je třeba na nějakém terapeutovi žádat, aby byl otevřen směrem k Bohu nebo aby přinejmenším respektoval pacientovo přesvědčení v oblasti víry.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Úterý 19.10.

Řím 5,12.15b.17-19.20b-21; Žl 40; Lk 12,35-38

Komentář k Lk 12,35-38: Nepříčí se mi v mém aktivismu představa Boha, který „obchází a slouží“? Asi bych měl své představy o něm poopravit. A moje služba se tím také změní…

Zdroj: Nedělní liturgie

Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)

Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)
(17. 10. 2021) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Co nám chce Bůh říci skrze zkušenosti moderního člověka

(15. 10. 2021) Papež zvolil novou formu synody, abychom mohli pochopit, co nám chce Bůh říci skrze zkušenosti moderního člověka

Jan Pavel II. - výročí zvolení papežem

(15. 10. 2021) 16.10. 1978 byl zvolen papežem Karol Wojtyla. V papežském úřadě byl do své smrti 2. dubna 2005. Papež Jan Pavel II.…

Terezie z Avily - Svatý, který je smutný, je smutný svatý...

(14. 10. 2021) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)

Sv. Vintíř - společný světec Čechů a Němců (svátek 9.10.)
(7. 10. 2021) dne 9.10.1045 zemřel v šumavských lesích za přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Severia (Šebíře). Následně byl…

Můžete podpořit „svůj“ hospic

Můžete podpořit „svůj“ hospic
(6. 10. 2021) V sobotu 9. října se připomíná Světový den hospiců.

Kurz Komunikace s generacemi X, Y, Z / 25. 11. / Praha

(6. 10. 2021) Jednodenní vzdělávací seminář pro lidi ve službách církve

Komunikace na sociálních sítích – kurz / 18. 11. / Praha

(6. 10. 2021) Jednodenní vzdělávací seminář pro lidi ve službách církve

Řešení konfliktních situací - kurz / 16. 11. / Praha

(6. 10. 2021) Jednodenní vzdělávací seminář pro lidi ve službách církve