8. Dar uzdravování

z knihy Uzdravení a pověření uzdravovat podle Nového zákona (Norbert Baumert)

Tento „dar“, s nímž se setkáváme u Ježíše a u jeho učedníků, není ani vysokým lékařským uměním ani nějakým zvláštním médiovým uschopněním, nýbrž „charismatem“, zjevením Božím a „manifestací Ducha“ (1 K 12, 7.9). Takovéto „dary (jednotlivých) uzdravení“ jsou Bohem dávány „jednomu nebo druhému“, tedy ne každému křesťanu stejným způsobem. V tomto nedisponovatelném přidělování tkví jeden z podstatných rysů charismatu.

Lidé, kteří zakusili uzdravení skrze modlitbu, mají někdy tendenci u každé nemoci říkat: „Je jenom třeba se modlit a všechno bude dobré“. Aniž by se v jednotlivém případu naslouchalo, co chce Bůh zde a nyní dělat, je modlitba používána jako nějaký všelék nebo dokonce jako nátlakový prostředek. Chyba zde spočívá ve zevšeobecňování, které jsme viděli již výše. Současně je v tom často nedostatek úcty před vztahem nemocného k Bohu. Místo abychom se v příhodném okamžiku zeptali: „Nepomodlíme se společně?“, budíme dojem, jako by se modlitbou mohlo dosáhnout všeho a jako by se nemocný dosud správně nemodlil. I když to u mnohých může být subjektivně způsobeno jistou naivitou, přesto je takovéto jednání objektivně nejen urážkou nemocného, nýbrž i opovážlivostí vůči Bohu. Neboť člověk zde nebere v úvahu, že „dary (jednotlivých) uzdravení“ jsou přidělovány, „jak chce Duch“ (1 K 12, 9.11).

Naopak lidé s pravým darem uzdravování velice přesně vědí, že pokaždé musí znovu naslouchat, co chce Bůh udělat. Někteří pak zkušeností poznají, že smějí uzdravení zprostředkovat přednostně v jedné zcela určité oblasti, např. v oblasti tělesných nemocí, jiní v okruhu duševního uzdravení, jiní v boji proti démonickým mocnostem. Povšimnou si toho tím, že při podobných případech častěji pociťují sílu víry, lásky a přímluvy, zatímco jiní, kteří se rovněž modlí za nemocné, v Duchu rozpoznají, že to není jejich specifický úkol. To jim nezabraňuje, aby veškeré utrpení, se kterým se setkají, nesli v modlitbě k Bohu; avšak také pociťují, že po určité době je správné modlitbu zakončit.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Norbert Baumert

Témata: Uzdravení

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

24. 10. 2021, 17. 10. 2021

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 53,10-11; Žalm 33; Žid 4,14-16
Mk 10,35-45

Je smutné sledovat, jak sami učedníci mnohdy Ježíšovi nerozumí. Pán nepřinesl novou formu politického uspořádání či rozdělení si světa. On přinesl spásu. Dokážeme tyto skutečnosti od sebe oddělit? Zdá se, že člověk přemýšlí jen v kontextu vlastního světa, sebezajištění, ohodnocení, moci… Jak jen vysvětlit, že spása nesouvisí s otázkou peněz či politického vlivu? Jak jen přesvědčit člověka, že v jeho životě jde o cosi věčného, co nekončí např. ztrátou funkce? Vzájemné pochopení znamená hledat, co nám druhý sděluje, snažit se vcítit do jeho myšlení, strachů, radostí, vizí, jak to činí Kristus. Teprve pak je možné uplatnit kritiku, protože jsme porozuměli a můžeme vidět chyby v logické či emocionální myšlenkové struktuře člověka, kterému nasloucháme. Ale to znamená být připraven korigovat svět vlastních představ, snů a zvyků.