Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Sekce: Knihovna

Norbert Baumert

8. Dar uzdravování

z knihy Uzdravení a pověření uzdravovat podle Nového zákona (Norbert Baumert)

Tento „dar“, s nímž se setkáváme u Ježíše a u jeho učedníků, není ani vysokým lékařským uměním ani nějakým zvláštním médiovým uschopněním, nýbrž „charismatem“, zjevením Božím a „manifestací Ducha“ (1 K 12, 7.9). Takovéto „dary (jednotlivých) uzdravení“ jsou Bohem dávány „jednomu nebo druhému“, tedy ne každému křesťanu stejným způsobem. V tomto nedisponovatelném přidělování tkví jeden z podstatných rysů charismatu.

Lidé, kteří zakusili uzdravení skrze modlitbu, mají někdy tendenci u každé nemoci říkat: „Je jenom třeba se modlit a všechno bude dobré“. Aniž by se v jednotlivém případu naslouchalo, co chce Bůh zde a nyní dělat, je modlitba používána jako nějaký všelék nebo dokonce jako nátlakový prostředek. Chyba zde spočívá ve zevšeobecňování, které jsme viděli již výše. Současně je v tom často nedostatek úcty před vztahem nemocného k Bohu. Místo abychom se v příhodném okamžiku zeptali: „Nepomodlíme se společně?“, budíme dojem, jako by se modlitbou mohlo dosáhnout všeho a jako by se nemocný dosud správně nemodlil. I když to u mnohých může být subjektivně způsobeno jistou naivitou, přesto je takovéto jednání objektivně nejen urážkou nemocného, nýbrž i opovážlivostí vůči Bohu. Neboť člověk zde nebere v úvahu, že „dary (jednotlivých) uzdravení“ jsou přidělovány, „jak chce Duch“ (1 K 12, 9.11).

Naopak lidé s pravým darem uzdravování velice přesně vědí, že pokaždé musí znovu naslouchat, co chce Bůh udělat. Někteří pak zkušeností poznají, že smějí uzdravení zprostředkovat přednostně v jedné zcela určité oblasti, např. v oblasti tělesných nemocí, jiní v okruhu duševního uzdravení, jiní v boji proti démonickým mocnostem. Povšimnou si toho tím, že při podobných případech častěji pociťují sílu víry, lásky a přímluvy, zatímco jiní, kteří se rovněž modlí za nemocné, v Duchu rozpoznají, že to není jejich specifický úkol. To jim nezabraňuje, aby veškeré utrpení, se kterým se setkají, nesli v modlitbě k Bohu; avšak také pociťují, že po určité době je správné modlitbu zakončit.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Uzdravení

Čtení z dnešního dne: Pondělí 26. 10. 2026, Pondělí 30. týdne v mezidobí

Ef 4,32-5,8;

Komentář k Ef 4,32 – 5,8: I v odpouštění a vydávání se druhým mám být jeho obrazem. Právě přirozený cit mi pomáhá, abych dokázal žít „jako děti světla“.

Zdroj: Nedělní liturgie

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh
(24. 10. 2026) Monsignor O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), za války zachránil tisíce lidí. Příběh má všechny znaky…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(24. 10. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Nedělní přímluvy / 30. neděle v mezidobí, cyklus A / 25. 10. 2026

(23. 10. 2026) Ježíš shrnuje základní přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“[1] S vědomím Boží lásky k nám…

Zpověď není zkouška. Nebojte se přijít.

(23. 10. 2026) (Z Otázek a odpovědí našich čtenářů)

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící
(22. 10. 2026) Na začátku listopadu se hřbitovy rozzáří tisíci světel. Lidé přicházejí vzpomenout na své blízké, zapálit svíčku, na…

Neklidná doba si žádala nevšedního biskupa: sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.

Neklidná doba si žádala nevšedního biskupa: sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.
(22. 10. 2026) Antonín Maria Klaret se narodil roku 1807 do velmi neklidného Španělska. Za svou aktivitu musel do vyhnanství. Jako na…