Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Sekce: Knihovna

Norbert Baumert

8. Dar uzdravování

z knihy Uzdravení a pověření uzdravovat podle Nového zákona (Norbert Baumert)

Tento „dar“, s nímž se setkáváme u Ježíše a u jeho učedníků, není ani vysokým lékařským uměním ani nějakým zvláštním médiovým uschopněním, nýbrž „charismatem“, zjevením Božím a „manifestací Ducha“ (1 K 12, 7.9). Takovéto „dary (jednotlivých) uzdravení“ jsou Bohem dávány „jednomu nebo druhému“, tedy ne každému křesťanu stejným způsobem. V tomto nedisponovatelném přidělování tkví jeden z podstatných rysů charismatu.

Lidé, kteří zakusili uzdravení skrze modlitbu, mají někdy tendenci u každé nemoci říkat: „Je jenom třeba se modlit a všechno bude dobré“. Aniž by se v jednotlivém případu naslouchalo, co chce Bůh zde a nyní dělat, je modlitba používána jako nějaký všelék nebo dokonce jako nátlakový prostředek. Chyba zde spočívá ve zevšeobecňování, které jsme viděli již výše. Současně je v tom často nedostatek úcty před vztahem nemocného k Bohu. Místo abychom se v příhodném okamžiku zeptali: „Nepomodlíme se společně?“, budíme dojem, jako by se modlitbou mohlo dosáhnout všeho a jako by se nemocný dosud správně nemodlil. I když to u mnohých může být subjektivně způsobeno jistou naivitou, přesto je takovéto jednání objektivně nejen urážkou nemocného, nýbrž i opovážlivostí vůči Bohu. Neboť člověk zde nebere v úvahu, že „dary (jednotlivých) uzdravení“ jsou přidělovány, „jak chce Duch“ (1 K 12, 9.11).

Naopak lidé s pravým darem uzdravování velice přesně vědí, že pokaždé musí znovu naslouchat, co chce Bůh udělat. Někteří pak zkušeností poznají, že smějí uzdravení zprostředkovat přednostně v jedné zcela určité oblasti, např. v oblasti tělesných nemocí, jiní v okruhu duševního uzdravení, jiní v boji proti démonickým mocnostem. Povšimnou si toho tím, že při podobných případech častěji pociťují sílu víry, lásky a přímluvy, zatímco jiní, kteří se rovněž modlí za nemocné, v Duchu rozpoznají, že to není jejich specifický úkol. To jim nezabraňuje, aby veškeré utrpení, se kterým se setkají, nesli v modlitbě k Bohu; avšak také pociťují, že po určité době je správné modlitbu zakončit.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Uzdravení

Čtení z dnešního dne: Sobota 17. 10. 2026, Památka sv. Ignáce Antiochijského, biskupa a mučedníka

Ef 1,15-23;

Komentář k Ef 1,15-23 : Sounáležitost s Ježíšem a s jeho církví, to jsou rysy dospělého křesťanství. Nikoli snad jen pěstování soukromé zbožnosti.

Zdroj: Nedělní liturgie

Polák proti totalitě: P. Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)

Polák proti totalitě: P. Jerzy Popiełuszko († 19. 10. 1984)
(17. 10. 2026) V období výjimečného stavu dodával polský kněz Jerzy Popiełuszko svým krajanům sílu a naději. Na jeho mše se sjížděli…

Stanislav Přibyl: Samota léčí, osamělost bolí / video na youtube

Stanislav Přibyl:  Samota léčí, osamělost bolí / video na youtube
(16. 10. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa nad rozdílem mezi osamělostí a samotou.

Nedělní liturgické přímluvy / 29. neděle v mezidobí, cyklus A / 18. 10. 2026

(16. 10. 2026) Apoštol Pavel píše: „Stále si vás připomínáme ve svých modlitbách.“ Podobně jako on svěřme Bohu lidi blízké…

Výstava NADĚJE JE NAŠE SÍLA - Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti

Výstava NADĚJE JE NAŠE SÍLA - Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti
(16. 10. 2026) 15.–28. října 2026, Mladotův dům, Pražský hrad

Duchovní obnova „Po stopách Medžugorje“ 6.–7. listopadu 2026

Duchovní obnova „Po stopách Medžugorje“ 6.–7. listopadu 2026
(14. 10. 2026) V Duchovním centru ve Vranově u Brna se uskuteční obnova organizace Mary’s Meals „AD FONTEM – K…

Svatý, který je smutný, je smutný svatý (Terezie z Avily)

Svatý, který je smutný, je smutný svatý (Terezie z Avily)
(14. 10. 2026) Opravdová svatost s sebou nese radost.

Misijní neděle

Misijní neděle
(13. 10. 2026) Misijní neděle, resp. Světový den misií se připomíná každý rok předposlední říjnovou neděli