Nejčastější omyly ateistů (8) – Víra je neslučitelná s vědou

z knihy Modlitba argentinských nocí , vydal(o): Nakladatelství Cesta Brno

Katolická církev udržuje lidi v nevědomosti a brání svobodnému vědeckému bádání. Víra je neslučitelná s vědou

Dnes je, díky Bohu, již řada textů, které se tématem vědy víry zabývají a poskytují poněkud jiný obraz než ten z komunistických základních škol. Stojí za to v suchém výčtu připomenout: ve druhé půli 12. století vznikaly první evropské univerzity s pregraduálním a postgraduálním studiem, s důrazem na rozum a s důrazem na hledání argumentů na obou stranách sporu. Proč takovéto univerzity nikdy nevznikly v antickém Řecku, Africe, Asii nebo kdekoli jinde? Proč pouze a jenom v Evropě? Františkán Robert Bacon ve 13. století položil základy moderní vědecké metodologie. Sv. Albert Veliký (asi 1200–1280) položil základy přírodovědy v oborech dnešní fyziky, biologie, psychologie etc. a stal se patronem přírodovědců. Třicet pět kráterů na Měsíci se jmenuje po jezuitských přírodovědcích a matematicích, a proč asi. Pater Clavius předsedal komisi, která vytvořila 1582 gregoriánský kalendář, který zavedl papež Řehoř XIII. Jezuita P. Francesco Grimaldi objevil difrakci světla. Mnich Gregor Mendel položil základy genetiky. Belgický kněz Georges Lemaître v roce 1927 jako první navrhl teorii vzniku vesmíru známou později pod názvem „Velký třesk“.

Pokud by katolická církev popírala svobodné uvažování, dobro a krásu a byla natolik tmářskou organizací, jak se uvádí, jak to, že v jejím centru se zrodilo tak velké množství katedrál? Bohoslužby by klidně mohly být slouženy po stodolách nebo v účelových staveních podobným komunistickým panelovým kvádrům, středověké stavařství by to nepochybně zvládlo lépe a s mnohem menšími náklady než katedrálu v Yorku či třeba Vyšší Brod nebo Zlatou korunu. Ze srdce církve vyprýští klenoty katedrál a gregoriánský chorál, Fra Angelico a Tomáš Akvinský. Připadá mi symptomatické srovnat umění „temného“ středověku s tím, co předvedl komunismus: betonové bloky, bezduchá hudba, umění pro masy, literatura socialistického realismu. Základní myšlenka doby, to, čím je naplněna mysl lidí, se vždy nějak odráží v architektuře, umění, hudbě, sochách, obrazech, filozofii, literatuře, vědě, vztahu ke krajině. Nikoli navzdory církvi, nýbrž díky církvi, v jejím středu se rodí mozky, které vyzdobí Sixtinskou kapli a postaví Svatovítskou katedrálu – anebo překrásný barokní kostel v Lechovicích na místě, které muselo být se zábleskem geniality vybráno a proměřeno. V tomto kostele měl mimochodem primici kněz Prokop Diviš, vynálezce bleskosvodu. Dnes komunismus pominul, avšak nejsem si příliš jist, kolik procent z děl současného moderního umění vy sneslo porovnání s obrazy, sochami a architekturou onoho „temného“ středověku. K tomu stojí za to připočíst, kolik lidí v absolutním počtu žilo v Evropě tehdy a kolik dnes, a jaké množství studia a seberozvíjení měli tehdy a jaké dnes, co jim dovolovaly technické možnosti architektury a jejích materiálů tehdy a co dnes. Výsledky mi připadají pro současnost velmi žalostné, navzdory našemu systému vzdělávání a tolik proklamovaným neomezeným možnostem. Opravdu je katolická církev tak velký nepřítel krásy, dobra a pravdy?