Úvod

Romano Guardini (1885-1968) je považován za klasika katolické teologie tohoto století. Guardiniho práce se zabývají teologickými tématy v jejich duchovní hloubce. Proto je stále čten jako autor takříkajíc živý, nikoliv jen jako jeden z těch, jejichž tvorba patří k historii teologie.

V apoštolském listě Tertio millenio adveniente z roku 1994 načrtává papež Jan Pavel II. cestu přípravy na jubileum roku 2000. V této přípravě je rok 1997, tedy rok příští, věnován prvému velkému tématu: je jím Ježíš Kristus - Boží Syn. Po něm budou následovat další osoby Trojice. Letošní rok má být rokem, v němž se vzbuzuje citlivost a pozornost pro témata přípravy na jubileum, a to jak pro témata ústřední (osoby Trojice), tak i s ústředními související. Předkládaný překlad Guardiniho úvah může právě k tomuto vzbuzení pozornosti posloužit: vede k rozjímání nad aspekty Ježíšova života. Není to tedy v pravém slova smyslu text naučný, ale spíše podněcující. Vybízí čtenáře k tomu, aby se sám zamyslel nad tím, jak Ježíše vidí a co z jeho života vnímá - případně ještě nevnímá.

Je třeba se ještě zmínit o jedné formální věci: překlad je převzat ze samizdatu, kde samozřejmě není uveden překladatel a kde nejsou žádné bibliografické údaje. Biblické citáty nejsou sjednoceny podle některého z nyní užívaných překladů. Přesto lze celý text velmi dobře použít k prohloubení pohledu na našeho Pána, pokud ho čtenář spojí se zamyšlením a modlitbou.

P. Aleš Opatrný - ředitel Pastoračního střediska

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Romano Guardini

Témata: Ježíš

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

6. 9. 2026, 30. 8. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Jer 20,7-9; Žalm Žl 63,2.3-4.5-6.8-9; Řím 12,1-2
Mt 16,21-27

Láska vidí do hloubky, ale lidské představy o tom, jak mají věci na světě být, mohou oslepovat. Petr se jistě domníval, že svého mistra a Pána miluje, ale konfrontace se skutečností mu ukazovala, že miluje spíš své představy. Tímto tříbením prochází člověk v životě mnohokrát. Není neštěstím se mýlit a omyl poznat, nešťastné je v něm setrvat. Proto je tak potřebné znovu a znovu porovnávat vlastní myšlení s myšlenkami evangelia, naše chápání skutečnosti s pohledem Božím. Není to jen namáhavé, je to hlavně obohacující.