Jen s Bohem můžeme naplno využívat  svůj životní potenciál. - archív citátů

Sekce: Knihovna

Romano Guardini

05. Ježíš uzdravuje

z knihy Pán Ježíš

Přinášeli k němu všechny nemocné..., a on je uzdravoval. (Mt 4,24)

Už na prvních stranách evangelia Ježíš jedná jako ten, kdo uzdravuje. Sotva započal hlásat zvěst, už k němu přicházejí nemocní, přinášejí je ze všech stran. Je to, jako by se kolem něho všechno otevíralo. Všichni se na něho tlačí, on prochází středem trpících a Boží moc je v něm a uzdravuje.

Z bezejmenného zástupu se vynořují jednotlivé postavy známé z evangelií podle několika rysů. Už na počátku své činnosti (L 4,38nn) Ježíš přichází do Petrova domu. Petrova tchyně je nemocná a má vysokou horečku. Když on přichází k hlavám lůžka, "horečka jí přestane." Vstává a posluhuje hostům.

Jindy zase jde cestou (Mk 10,46-52) a zástup s ním. U cesty sedí slepec, slyší pohyb zástupu, ptá se a volá: "Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou." Někteří mu domlouvají, aby mlčel. On se ale nedá zastrašit a volá hlasitěji, až Ježíš přikazuje jej přivést. "Co chceš, abych ti učinil?" "Pane, ať vidím." A Ježíš odpovídá: "Jdi, tvá víra tě uzdravila." On hned prohlédl a šel cestou za ním.

A opět jindy (Mk 2,1nn) sedí Pán v jizbě domku, jaká bývala v Galileji často jedinou. Sešlo se tolik lidí, že není volno ani přede dveřmi. Přinášejí ochrnutého, ale nemohou se dostat dovnitř dveřmi. Vyjdou na střechu a spouštějí nemocného otvorem ve stropě. Lidé reptají. Ale on vidí hlubokou a bezelstnou víru. Proto říká: "Synu, odpouštějí se ti tvé hříchy." Ale povstává pobouření: "Jak může ten člověk takhle mluvit. Vždyť se rouhá. Hříchy přece může odpouštět sám Bůh." Ale on své jednání ztvrzuje: "Co je snadnější?..."

Opět je obklopen lidmi, kteří ho nepřátelsky pozorují a číhají na něho (Mk 3,1nn). A tu k němu přivádějí nemocného s uschlou rukou. Je sobota, všichni s napětím očekávají, co udělá. On přikazuje nemocnému postoupit doprostřed a všichni se přesvědčují o stavu choroby. "Je dovoleno v sobotu konat dobro, nebo zlo, život zachránit, či zahubit?" Poznává zatvrzelost jejich srdcí, v jeho pohledu je hněv, jenž jako by chtěl každého z nich pohnout k vyjádření pravdy, a nemocnému praví: "Vztáhni ruku."

Takto se z bezejmenného zástupu těch, kteří přicházejí se svým utrpením, vynořují jednotlivé postavy. Jsou zobrazením toho, jak veliká uzdravující moc z Ježíše pramení.

Nejednou jako by evangelia chtěla pohlédnout až za to, co se děje navenek, jakoby pohlédnout na vnitřní dění svaté moci.

Přichází slepec (Mk 8,22-26). Ježíš mu klade ruce na oči a ptá se: "Vidíš něco?" Člověk vzhlédne a odpoví: "Vidím lidi, vidím něco jako stromy." Uzdravující moc oživuje zmrtvělé nervstvo, ale ještě se neprojevuje normálně. Klade mu tedy ruce na oči ještě jednou a ten člověk vidí normálně. Jako kdybychom tu prožívali událost z vnitřní stránky.

Jindy šel za Pánem velký zástup (Mk 5,24-25). Žena dlouho trpící krvotokem, která už dala všechen majetek za léčení, se chce alespoň dotknout lemu jeho šatu. Zjišťuje, že je uzdravena. On se obrátí a ptá se, kdo že se ho dotkl. Apoštolové se diví. Ale on ihned na sobě poznal, že z něho vyšla síla. Žena se vrací, padá mu k nohám a povídá celou pravdu. Vypadá to, jako by Ježíš byl přeplněn uzdravující silou. Jako by sám ani nemusel chtít, stačí, aby někdo přišel otevřený a věřící, a moc působí silou.

Naše časy se vyznačují dosti značným charitativním cítěním. Chtěli bychom v Ježíšovi vidět velikého dobrodince lidstva, který si všímal lidského utrpení a veden hlubokým milosrdenstvím přicházel na pomoc.

Ale to by bylo zavádějící. Ježíš není společenským činitelem ani charitativním pracovníkem širokého srdce a touhy pomáhat, kde se dá. Charitativní pracovník chce odstranit utrpení, kde jen může. Chce dosáhnout, aby na zemi žili lidé zdraví na těle i na duši. Ježíš nechce být takovým. Jeho postoj není opačný, ale jeho smýšlení je jiné. Hledí na utrpení hlouběji. Ví, že utrpení tkví v samých kořenech lidského bytí. Je důsledkem hříchu a vzdálenosti od Boha. Utrpení je prostor otevřený pro Boha, prostor, který může být otevřený pro Boha. Je důsledkem hříchu, ale zároveň cestou očisty a návratu k Bohu.

Více se této skutečnosti přiblížíme, když řekneme, že Ježíš k sobě připouštěl, přitahoval utrpení lidí. Neutíkal před ním jako my. Nesnažil se ho nevidět. Neschovával se před ním. Dovolil, aby sestoupilo i na něj, přijal ho srdcem. V utrpení přijímal lidi takové, jací byli. Sám vstoupil do prostoru našeho útisku, bídy a nouze. V tom je pravá velikost, ta nejhlubší láska: bez iluzí, a proto s větší mocí. Ježíš je tím, který koná pravdu v lásce, proto osvobozuje, nenechává v klidu.

A ještě jedno musíme rozlišit: Ježíš to vše nečinil jako ten, který nese předurčení všeho bytí jakožto nepochopitelnou tragédii, ale aby vše objal Božím pohledem. V tom je podstata věci.

Ježíšovo uzdravování je jednáním vycházejícím od Boha. Je zjevením Boha a cestou k Bohu.

Uzdravování je vždy spojeno s vírou. V Nazaretě Ježíš nemůže vykonat žádný zázrak, protože nikdo nevěří. Jeho učedníci nemohou uzdravit malého chlapce, protože mají slabou víru. Když k němu přinášejí paralytika, v první chvíli se zdá, jako by Ježíš vůbec nepostřehl nemoc. Vidí jeho víru a odpouští mu. Ptá se otce dítěte: "Věříš, že to mohu učinit?" Slepému říká: "Tvá víra tě uzdravila." Setník slyší pochvalu: "Vpravdě jsem nenašel takovou víru v Izraeli."

Uzdravování náleží k víře stejně jako její hlásání. V uzdravování se Ježíš zjevuje jako jednající. Vyjadřuje skutečnost živého Boha. Smyslem jeho uzdravování je, aby lidé skutečnost živého Boha přijali.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Středa 25. 6. 2025, Středa 12. týdne v mezidobí

Gn 15,1-12.17-18;

Komentář k Gn 15,1-12.17-18: Bůh dává Abramovi tři věci: potomstvo, území, požehnání. Provokativní otázka: pokud se vyspělé společnosti zříkají potomstva, neztrácejí zbylá zaslíbení?

Zdroj: Nedělní liturgie

27. června 1950 byla komunisty popravena Milada Horáková

27. června 1950 byla komunisty popravena Milada Horáková
(25. 6. 2025) 27. 6. se proto připomíná Den památky obětí komunistického režimu. „Vaše děti toho budou jednou litovat, co jste…

Narození Jana Křtitele (svátek 24. 6.)

Narození Jana Křtitele (svátek 24. 6.)
(23. 6. 2025) Početím Jana Křtitele se odstartovaly události přímo vedoucí k našemu vykoupení. Proto církev věnuje pozornost nejen…

Nejsvětější srdce Ježíšovo - slavnost

Nejsvětější srdce Ježíšovo - slavnost
(22. 6. 2025) Svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil r. 1856 Pius IX. na třetí pátek po letnicích. Co je obsahem tohoto…

Sv. Jan Fisher (svátek 22.6.)

Sv. Jan Fisher (svátek 22.6.)
(21. 6. 2025) Horlivý a zbožný biskup, který žil v chudobě. Reformátor kléru. Popraven králem Jindřichem VII. 22. 6. 1535

sv. Tomáš More (22.6.)

sv. Tomáš More (22.6.)
(20. 6. 2025) Filozof, politik, humorista, mučedník... Popraven (1535) králem Jindřichem VII. 

Přímluvy dle aktuálního dění pro 12. neděli v mezidobí, cyklus C / 22. 6. 2025

(20. 6. 2025) Všichni jsme Boží děti skrze víru v Krista Ježíše.  A když patříme Kristu, jsme dědici podle…

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)
(18. 6. 2025) Matt se narodil 2. 5. 1856 v Dublinu v Irsku. Všichni muži v rodině pili tak, že se…