„Můj patron svatý Jan Křtitel měl stejný osud jako já“. Tuto větu napsal den před svou popravou blahoslavený Jan Bula, který se narodil na svátek sv. Jana Křtitele, týž den byl pokřtěn ve farním kostele sv. Jana Křtitele a jeho kněžským působištěm se stala farnost s kostelem sv. Jana Křtitele. Jeho plodné duchovní působení bylo pak přerváno násilnou smrtí, stejně jak v životě sv. Jana Křtitele.  

Všechno začalo v Lukově

Nedaleko Moravských Budějovic, v okrese Třebíč, leží u říčky Rokytky obec Lukov. Právě zde se 24. června 1920, na slavnost sv. Jana Křtitele, manželům Bulovým narodil syn. Svátek patrona obce ovlivnil volbu jeho jména. Chlapec dostal jméno Jan – podle sv. Jana Křtitele.

Dominantou Lukova je od 13. století kostel zasvěcený právě sv. Janu Křtiteli. A tento kostel bude provázet Janův život ještě dlouhá léta. Byl zde pokřtěn, ministroval, přijal první svaté přijímání a 5. srpna 1945 zde slavil také svou kněžskou primici. Tehdy samozřejmě nikdo nemohl tušit, jak pozoruhodnou podobu jednou získá příběh tohoto mladého kněze.

Druhý kostel sv. Jana Křtitele

Po vysvěcení se Jan Bula dostal do Rokytnice nad Rokytnou. Když sem přijel, šel se ještě před ubytováním pomodlit do místního kostela. Teprve tam si uvědomil, že chrám, který bude jeho novým působištěm, je opět zasvěcen sv. Janu Křtiteli. V rokytnické farnosti prožil Jan Bula několik plodných let. Věnoval se pastoraci, pracoval s mládeží a podílel se také na rekonstrukci interiéru kostela.

V té době se nad českou církví začínala stahovat mračna komunistického pronásledování. Dne 19. června 1949 přečetl Jan Bula ve farnosti komunisty zakázaný pastýřský list kardinála Josefa Berana, který se otevřeně stavěl proti rostoucímu komunistickému tlaku na církev. Bula k listu připojil i vlastní komentář. Byl to okamžik, kdy se stal terčem nenávisti komunistické moci, která ho nakonec ve vykonstruovaným tzv. babickém procesu odsoudila k trestu smrti.

V cele smrti s Janem Křtitelem

Den před popravou, 19. května 1952, dostal Jan Bula možnost napsat několik dopisů svým blízkým. Byly to jeho poslední řádky. Komunistický režim je však adresátům neodeslal a jejich obsah se stal známým až po pádu komunismu.

Jeden z dopisů adresoval své farní hospodyni Ludmile Kolářové:
„Slečno, zasílám i Vám poslední svůj pozdrav! Vy sama víte, že cesta, kterou jsem šel, nebyla cestou schůdnou, ale často s trním a hložím. /…/ Byl mně vyměřen věk krátký. Svatý Jan Křtitel, můj patron, měl stejný!"

Poslední dopis věnoval P. Bojanovskému z Lukova, který ho přivedl ke kněžství:
„/…/ Považoval bych si za neodpustitelné, kdybych Vám nevyslovil a nevyjádřil svůj poslední pozdrav. Vy jste dal mému životu mnoho. Rád na to všechno vzpomínám! Pán Bůh vyměřil mi krátký život, ale věřím, že nebyl nadarmo. Těší mne dnes, že jsem mu sloužil a že jsem jeho služebníkem zůstal až do konce. Odcházím s ním smířen. Těším se na oddech a na shledání se všemi těmi, kteří mne na věčnost předešli. Můj patron neměl delší život než já, a v jeho osudu se mnou je tolik společného. Mnoho bylo mých plánů, ale všechny byly podmíněny vůlí Boží. /…/ Zítra, až tento dopis dostanete, já už budu mít pomodlen svůj žalm „Nyní propouštíš mne, Pane“  i „Požehnaný“ /…/  Spoléhaje cele na spravedlnost Boží, loučím se s Vámi, a za vše vyslovuji upřímné Pán Bůh zaplať! /…/ Na šťastnou shledanou. Loučí se a vzpomíná. Váš Jan Bula."

Tyto věty dávají životním souvislostem Jan Buly jedinečný význam. Jan Křtitel i Jan Bula zemřeli mladí. Oba vedli lidi k Bohu a Ježíši Kristu. Oba se otevřeně postavili proti moci, která po nich žádala, aby mlčeli ke zlu. Oba zůstali věrní svému poslání až do konce.

A Jan Bula si tuto podobnost v cele smrti sám uvědomoval. Pro samotného Jana Bulu byl svatý Jan Křtitel víc než jen jméno v kalendáři. Byl jeho patronem. A v posledních hodinách života se k němu obrátil jako k někomu, jehož příběh mu byl neobyčejně blízký.

Nalezený obraz sv. Jana Křtitele

Podivuhodný příběh spojení Jana Buly s kostelem sv. Jana Křtitele má ještě jednu kapitolu ze současnosti.

Po smrti Jana Buly prošel rokytnický kostel různými opravami a úpravami. Původní oltářní obraz sv. Jana Křtitele, před kterým se Jan Bula mnohokrát modlil, byl v roce 1958 nahrazen jiným a původní obraz zmizel. Na své místo se měl vrátit až po více než půl století.

Dne 30. dubna 2009, v den výročí zatčení Jana Buly, udeřil do věže kostela blesk a silně ji poškodil. Pro tehdejšího rokytnického faráře P. Plhoně se tato událost stala impulsem k zavedení smírných modliteb za usmíření křivd spojených s tzv. babickou tragédií. A právě po jedné z těchto modliteb, 30. dubna 2013, objevil farář na půdě fary dávno ztracený původní oltářní obraz sv. Jana Křtitele.

Obraz byl následně zrestaurován a 24. ledna 2014 se vrátil na své původní místo nad oltář rokytnického kostela.

Životní data Jana Buly (spojená se sv. Janem Křtitelem)

  • 24. června 1920 – Jan Bula se narodil na slavnost sv. Jana Křtitele a téhož dne byl pokřtěn v kostele jeho patrona sv. Jana Křtitele.
  • 25. srpna 1945 – v témže kostele slavil svou kněžskou primici.
  • 1945–1952 – jako kněz působil v Rokytnici nad Rokytnou, v kostele opět zasvěceném sv. Janu Křtiteli.
  • 19. května 1952 – den před popravou napsal o svém patronovi: „Můj patron neměl delší život než já, a v jeho osudu se mnou je tolik společného.“
  • 20. května 1952 – Jan Bula byl v jihlavské věznici popraven. Bylo mu 31 let.
  • Liturgická památka blahoslaveného Jana Buly a blahoslaveného Václava Drboly se připomíná 21. června.

Výjimečné postavení Jana Křtitele v liturgickém roce

V liturgickém roce se svatý Jan Křtitel těší zcela výjimečnému postavení. Spolu s Pannou Marií a Ježíšem Kristem je jediným svatým, u kterého církev slaví nejen den jeho úmrtí, ale také den jeho pozemského narození. V liturgickém kalendáři se proto nacházejí dva hlavní svátky spojené s jeho osobou:

1/ Slavnost Narození svatého Jana Křtitele (24. června)

Datum bylo určeno na základě Lukášova evangelia, podle něhož byl pravděpodobně Jan o 6 měsíců starší než Ježíš Kristus. Svátek tak připadá přesně půl roku před Vánoce (25. prosince). Biblické zmínky:

  • Předpověď Janova narození: Lk 1,5–25 (Zjevení anděla Gabriela knězi Zachariášovi v chrámu).
  • Narození a obřízka Jana Křtitele: Lk 1,57–66 (Alžběta rodí syna, Zachariáš píše na tabulku jméno „Jan“ a vrací se mu řeč).
  • Zachariášovo proroctví (Benedictus): Lk 1,67–80 (Chvalozpěv otce Zachariáše o Janově poslání připravit cestu Pánu).
  • Používá se bílá liturgická barva (symbol radosti a čistoty). V předvečer (23. června) se může slavit vlastní vigilie.

2/ Památka Stětí (umučení) svatého Jana Křtitele (29. srpna)

Tento den připomíná Janovu mučednickou smrt, kdy ho nechal král Herodes na popud Herodiady setnout. Biblické zmínky:

  • Marek: Mk 6,14–29 (Podrobnější popis hostiny, tance Herodiadiny dcery a Janovy popravy ve vězení).
  • Matouš: Mt 14,1–12 (Stručnější paralelní verze téhož příběhu).
  • Lukáš v Lk 9,7–9 pouze stručně zmiňuje Herodův strach, že Ježíš je vzkříšený Jan, kterého nechal stít, ale samotnou scénu popravy nepopisuje.

Používá se červená liturgická barva, která symbolizuje krev mučedníků.

Mimo své vlastní dva svátky se svatý Jan Křtitel v liturgických čteních nejvýrazněji a nejintenzivněji připomíná v době adventní a při svátku Křtu Páně.

Liturgická památka blahoslaveného Jana Buly a blahoslaveného Václava Drboly se připomíná 21. června.

Věrnost Bohu a věrnost Boha...

Příběh Jana Buly je příběhem odvahy a věrnosti Bohu v těžkých a nespravedlivých životních okolnostech. Je to ale především příběh o věrnosti samotného Boha, který je člověku ve všech situacích stále blízko a který do svého plánu spásy zapojuje i celou církev - putující, trpící i oslavenou....

Bl. Jane Křtiteli Bulo, modli se za nás!