Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

Sekce: Knihovna

papež František

VI. Nesesmilníš

O přikázáních

z knihy Desatero - cyklus katechezí papeže Františka , vydal(o): Radio Vaticana

V cyklu našich katechezí o Desateru dnes přicházíme k šestému přikázání, které se týká citové a pohlavní sféry a zní: „Nezcizoložíš“. Bezprostředně odkazuje k věrnosti, takže žádný lidský vztah postrádající věrnost a oddanost není autentický. Nelze milovat pouze, dokud to „konvenuje“; láska se vyjevuje teprve za hranicí vlastního prospěchu, v bezvýhradném sebedarování. Jak praví Katechismus: „Láska chce být definitivní. Nemůže být »až do nového rozhodnutí«.“ (KKC, 1646).

Věrnost je vlastností svobodného, zralého a zodpovědného lidského vztahu. Také přítel prokazuje autenticitu tím, že zůstává přítelem za jakýchkoli okolností, jinak jím není. Kristus zjevuje autentickou lásku, žije z bezmezné Otcovy lásky, na jejímž základě je věrným přítelem, který nás přijímá, i když chybujeme, a vždycky chce naše dobro, i když si jej nezasluhujeme.

Lidská bytost potřebuje být milována bezpodmínečně, a komu se nedostane takovéhoto přijetí, nosí v sobě jakousi neúplnost, často nevědomky. Lidské srdce se snaží zaplnit toto prázdno náhražkami, přijímá kompromisy a průměrnost, které mají pouze matnou příchuť lásky. Nebezpečím je nazývat „láskou“ nezralé a nedospělé vztahy v iluzi, že se světlo života nachází v něčem, co je v nejlepším případě pouze jeho odleskem.

Tak dochází k přecenění například fyzické přitažlivosti, jež je sama o sobě Božím darem, ale jejímž účelem je připravit cestu autentickému, věrnému a osobnímu vztahu. Jak říkal svatý Jan Pavel II., člověk „je povolán k plné a zralé spontánnosti ve vztazích,“ která „je postupným plodem rozlišování impulzů vlastního srdce“. Je něčím, čeho se dosahuje, poněvadž každý člověk „se musí vytrvale a důsledně učit, co znamená tělo“ (Katecheze z 12. listopadu, Teologie těla, Paulínky, 4. vydání, Praha 2012, str. 227).

Povolání k manželskému životu proto vyžaduje přesné rozpoznání kvality vztahu i období zasnoubení, aby mohlo být ověřeno. Pro udělení svátosti manželství musí ve snoubencích uzrát jistota, že v jejich vztahu je Boží ruka, která je předchází, doprovází a umožňuje jim říci: „S Kristovou milostí slibuji, že ti budu vždycky věrný“. Nemohou slíbit, že si budou věrní v „radosti i bolesti, zdraví i nemoci“ a mít se rádi a ctít se po celý život pouze na základě dobré vůle či naděje, že „to bude fungovat“. Potřebují stanout na pevné půdě věrné Boží Lásky.

K tomu je zapotřebí důkladné přípravy před přijetím svátosti manželství a řekl bych jakýsi katechumenát, protože ve hře je celý život a s láskou si nelze zahrávat, nestačí tři či čtyři přednášky ve farnosti, nestačí. A odpovědnost za tuto předstíranou přípravu padá na faráře či biskupa, který to dovolí. Manželství je svátost, na kterou je nutné se připravit opravdovým katechumenátem.

Věrnost je totiž způsob bytí, styl života. Oddanost v jednání, upřímnost v mluvení a věrnost pravdě ve vlastním smýšlení, vlastních skutcích. Život prostoupený věrností se vyjadřuje ve všech dimenzích a vytváří muže a ženy, kteří jsou za každých okolností věrní a důvěryhodní.

K dosažení tak krásného života však naše lidská přirozenost nestačí, je zapotřebí, aby do našich životů vstoupila Boží věrnost, nakazila nás. Toto šesté přikázání nás volá, abychom pohlédli ke Kristu, který nám svojí věrností může odejmout cizoložné srdce a darovat nám srdce věrné. V Něm a pouze v Něm existuje bezvýhradná a neodvolatelná láska, naprosté a neustávající darování a houževnaté přijetí až do dna.

Z Jeho smrti a zmrtvýchvstání plyne naše věrnost, z Jeho nepodmíněné lásky plyne stálost vztahů. Ze společenství s Ním, s Otcem a s Duchem svatým plyne společenství mezi námi a umění žít naše vztahy ve věrnosti.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: desatero

Čtení z dnešního dne: Pondělí 9. 2. 2026, Pondělí 5. týdne v mezidobí

1 Král 8,1-7.9-13;

Komentář k Mk 6,53-56: Jsou uzdravování a změny, které nejsou na první pohled patrné. Ježíš působí i dnes! To jen my si občas myslíme, že jej nepotřebujeme.

Zdroj: Nedělní liturgie

Panna Maria Lurdská a Světový den nemocných (11.2.)

(9. 2. 2026) 11.2. se slaví svátek Panny Marie lurdské a Světový den nemocných.

Smiřovat a hledat mosty chce nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl / PODCAST K POSLECHU

Smiřovat a hledat mosty chce nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl / PODCAST K POSLECHU
(8. 2. 2026) Rozhovor s novým arcibiskupem Stanislavem Přibylem na platformě Téma21: Pro konzervativce možná budu liberální, pro…

Svatá Josefina Bakita (svátek 8.2.)

Svatá Josefina Bakita (svátek 8.2.)
(7. 2. 2026) Svatá Josefina Bakita (*1869 Súdán +1947 Itálie) byla v osmi letech unesena od své rodiny. „Volala jsem maminku a…

Přímluvy 5. neděle v mezidobí, cyklus A / 8. 2. 2026

(6. 2. 2026) Bůh nás vyzývá, abychom otevřeli svá srdce pro nouzi bližních.[1] Proto Bohu svěřme všechny starosti o svět i o své…

Týden manželství

(6. 2. 2026) Dobré manželství není samozřejmost. To si uvědomují i orgranizátoři Národního týdne manželství, který se pořádá od roku…

Jak více přiblížit synodální styl a synodální konverzi všem v diecézi?

Jak více přiblížit synodální styl a synodální konverzi všem v diecézi?
(1. 2. 2026) Odpověď na otázku z titulku hledala třicítka kněží a jáhnů z litoměřické diecéze, kteří dorazili 28. ledna 2026 na…

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...