Sekce: Knihovna

papež František

Nový Zákon v Kristu a touhy podle Ducha

O přikázáních

z knihy Desatero - cyklus katechezí papeže Františka , vydal(o): Radio Vaticana

V dnešní katechezi, jež uzavírá cyklus o Desateru, můžeme klíčovým tématem učinit touhy, což nám ve světle plného zjevení v Kristu pomůže zopakovat a shrnout jednotlivé etapy tohoto cyklu.

Začali jsme vděčností jakožto základem vztahu důvěry a poslušnosti. Bůh, jak jsme viděli, nic předem nežádal, a naopak mnohem více dal. Vybízí nás k poslušnosti, aby nás vysvobodil ze šaleb idolatrií, které nad námi mají velikou moc. Hledání vlastní realizace v modlách tohoto světa nás totiž vyprazdňuje a zotročuje, zatímco vztah s Tím, který Svým otcovstvím činí z nás syny v Kristu (srov. Ef  3,14-16), dodává velikost a konzistenci.

Zahrnuje požehnání a osvobození, pravé a autentické odpočinutí. Jak praví Žalm: »Jen v Bohu odpočívá má duše, od něho je má spása« (Žl 62,2).

Tento osvobozený život je vlídným přijetím naší osobní historie, smiřuje nás s tím, co jsme od dětství po dnešek prožili, a dává nám zralost a schopnost přikládat správnou váhu skutečnostem a lidem svého života. Touto cestou navazujeme k bližnímu vztah, který se - počínaje láskou prokázanou Bohem v Ježíši Kristu - stává povoláním k věrnosti, štědrosti a autenticitě.

K takovémuto životu - tedy v kráse věrnosti, štědrosti a autenticity - však potřebujeme nové srdce, ve kterém přebývá Duch svatý (srov. Ez 11,19; 36,26). Kladu si otázku: jak dochází k této „transplantaci“ ze starého na nové srdce? Darem nových tužeb (srov. Řím 8,6), které jsou do nás zasévány Boží milostí, zejména Desaterem přikázání, která naplnil Ježíš, jak sám učí v „horském kázáním“ (srov. Mt 5,17-48). Rozjímáním o životě, popsaném v Desateru, to znamená životě vděčném, svobodném, autentickém, dobrotivém, zralém, pečujícím a milujícím život věrný, velkodušný a upřímný, se téměř nepozorovaně ocitneme před Kristem. Desatero je Jeho „rentgenový snímek“, znázorňuje ho jako fotografický negativ, ukazuje Jeho tvář, jako posvátné [Turínské] Plátno. A takto propůjčuje Duch svatý našemu srdci plodnost tím, že mu uděluje touhy, jež jsou Jeho darem, touhy Ducha. Toužit podle Ducha, toužit v rytmu Ducha, toužit hudbou Ducha.

Pohledem na Krista spatřujeme krásu, dobro a pravdu. A Duch rodí život, který tyto Jeho tužby doprovází, zapaluje v nás naději, víru a lásku.

Lépe tak chápeme, co znamená, že Pán Ježíš nepřišel Zákon zrušit, nýbrž naplnit, dát vzrůst, a zatímco Zákon podle těla byl seznamem předpisů a zákazů, stává se tentýž Zákon podle Ducha životem (srov. Jan 6,63; Ef  2,15), protože už není normou, nýbrž samotným tělem Krista, který nás má rád, hledá nás, odpouští nám, utěšuje nás a dává nám ve svém Těle znovu společenství s Otcem, které jsme ztratili neposlušností hříchu. Takto se ona literní negace vyjádřená v přikázáních záporem - „nepokradeš, nezabiješ“ – přeměňuje na kladný postoj: milovat, dávat ve svém srdci přednost druhým a zasévat samé kladné touhy. To je plnost Zákona, kterou nám přinesl Ježíš.

V Kristu a pouze v Něm přestává být Desatero odsouzením (srov. Řím 8,1) a stává se autentickou pravdou lidského života, tedy touhou lásky – zde se rodí tužba po dobru, po prokazování dobra, touha po radosti, touha po pokoji, velkodušnosti, shovívavosti, dobrotě, věrnosti, tichosti a zdrženlivosti. Z oněch záporů se přechází k přitakání, ke kladnému postoji srdce, jež se otevírá silou Ducha svatého.

K tomu tedy slouží hledání Krista v Desateru: propůjčuje našemu srdci plodnost, aby bylo těhotné láskou a otevřené Božímu působení. Když člověk vyhoví touze žít podle Krista, otevírá dveře spáse, jíž nemůže nedosáhnout, protože Bůh Otec je štědrý a – jak praví Katechismus – „žízní, abychom my žíznili po něm“ (KKC, 2560).

Špatné touhy ničí člověka (srov. Mt 15,18-20), Duch vkládá do našeho srdce svaté tužby, které jsou zárodkem nového života (srov. 1 Jan 3,9). Nový život totiž není titánská snaha o dodržení normy, nýbrž samotný Boží Duch, který nás vede od počátku až ke svým plodům v blaženém souladu mezi naší radostí z toho, že jsme milováni, a Jeho radostí z toho, že miluje nás. Setkávají se dvě radosti: Boží radost z toho, že nás má rád, a naše radost z toho, že jsme milováni.

Toto je Desatero pro nás křesťany: rozjímání Krista, abychom se Mu otevřeli, dostali Jeho srdce, dostali Jeho touhy, dostali Jeho Svatého Ducha.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: desatero

Čtení z dnešního dne: Pátek 7. 5.

Sk 15,22-3; Jan 15,12-17

Komentář k Jan 15,12-17: I mě Ježíš volá k přátelství a spolupráci. Právě z tohoto vztahu musí vyplývat plnění toho, co mi ukládá.

Zdroj: Nedělní liturgie

Den matek

(9. 5. 2021) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Den modliteb za pronásledované křesťany

(6. 5. 2021) Každý rok se o 6. neděli velikonoční připomínají naši pronásledovaní bratři a sestry po celém světě.

Svatý Jan Sarkander (svátek 6.5.)

(5. 5. 2021) Na osobu vězněného kněze Jana Sarkandera se zástupně vylila veškerá zášť, nakumulovaná letitými náboženskými nesváry a…

Celosvětový růžencový maraton v květnu

Celosvětový růžencový maraton v květnu
(30. 4. 2021) Papež František vyzývá ke společné modlitbě růžence v květnu. Na každý den je připravený jeden konkrétní…

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2021) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2021) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta? (Odkaz na Vojtechkodet.cz)

Žena oděná sluncem, s korunou z dvanácti hvězd

Žena oděná sluncem, s korunou z dvanácti hvězd
(29. 4. 2021) Na nebi se objevilo veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy.…

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2021) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.

Jan Pavel II.

Jan Pavel II.
(27. 4. 2021) 27. 4. 2014 o neděli Božího milosrdenství byl ve Vatikánu svatořečen papež Jan Pavel II. (* 18. května 1920 + 2. dubna…