Sekce: Knihovna

Jan Pavel II.

03. Blahoslavená, která uvěřila

z knihy Májové úvahy - Výběr z encykliky Redemptoris Mater (Jan Pavel II.)

"Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána" (Lk 1,45). Tato slova jsou rovnocenná k oslovení "milostiplná" v andělově pozdravu. V obou textech se projevuje základní obsah mariologický, tj. základní pravda o Marii, která byla v Kristově tajemství skutečně přítomna právě proto, že uvěřila. Plnost milosti, kterou anděl oznamuje, znamená darování samotného Boha. Mariina víra, kterou velebí Alžběta při návštěvě, ukazuje, jak odpověděla nazaretská Panna na tento dar. (RM 12).

Čemu všemu lidé věří! Věcem pošetilým i rozumným, lidem pravdivým i podvodníkům. Věřit, že je Bůh, věřit Kristu, věřit ve spásu, to je něco jiného. Na této víře stojí můj život, má naděje, budoucnost. Abych ale mohl Bohu věřit, musím ho znát a musím mu také přiměřeně rozumět. Jak znala nazaretská dívka Marie Boha? Především z historie svého lidu - Izraele. Znala Boha "Abrahamova, Izákova, Jakobova", Boha, který se ujal praotců jejího národa. Boha, který se setkal s Mojžíšem u keře, Boha, který vyvedl národ z Egypta, který s ním uzavřel smlouvu, Boha, který smlouvu dodržoval, i když byl Izrael nevěrný. Boha, o kterém jí svědčily dějiny jejího lidu a svatá kniha jejího lidu - Starý Zákon - že je to Bůh, kterému se dá věřit. Bůh Marii obdaroval svým vyvolením, a ona mu odpověděla vírou. Tak je to vždy, Bůh oslovil Abrahama a on mu uvěřil. Bůh v Ježíši oslovil Šavla a on mu uvěřil. A Bůh si těchto uvěření vždy velmi cenil a cení. Co Bůh slíbil, to dodrží. Co slíbil Bůh tobě? K čemu tě vyvolil? Věříš mu, že dodrží, co slíbil, co řekl? Plodnost, výsledek Mariina života, stojí na tom, že uvěřila. Že dala Bohu možnost, aby v jejím životě naplnil své sliby. S námi je to podobné. Víra není v životě malou věcí, víra rozhodně není méně než naše práce, snaha, naše hromada dobrých skutků. Naše práce, to je výsledek můj, výsledek člověka. Ale naše víra umožňuje, aby se do lidských dějin dostal výsledek Boží práce. Když uvěřím Bohu to, co on nám slíbil, přinese to plody nejen lidské, ale i Boží. Maria uvěřila, že se jí splní to, co jí bylo řečeno od Pána - že se splní Jeho slib. Výsledkem je plod jejího života - Ježíš, původce naší spásy. Je to nekonečně víc, než co by mohla Maria udělat vlastními silami. Rozpoznat ve víře v Boží zaslíbení nejmocnější sílu v našem životě, to je úkol, který máme vůči Bohu i světu. Světu víc nemůžeme dát, než to, co mu dá Bůh skrze naši víru.



Modleme se:
Bože, obdivujeme Tvou věrnost. Děkujeme Ti za to, že nám ukazuješ v dějinách Izraele i v dějinách církve, jak věrně plníš svá zaslíbení. Posiluj, prosíme, naši víru, aby se podobala víře Mariině. Aby byla zdrojem našeho blahoslavenství. Amen.





3.1 Mariina víra I.

Tajemství vtělení se dovršilo tehdy, když Maria pronesla své "fiat": "Ať se mi stane podle Tvého slova". Tím umožnila, pokud to podle Božího plánu záleželo na ní, splnění vůle svého syna. Maria pronesla toto "fiat" silou své víry. Ve víře se odevzdala bezvýhradně Bohu a zároveň jako služebnice Pána se úplně zasvětila osobě a dílu svého syna. A tohoto syna počala - jak nás učí Otcové - ještě dřív v Duchu než ho počala v těle: právě skrze víru. (RM 13)

Nevěřící říkají: "Věřím jen tomu, co vidím a na co si mohu sáhnout". Je to pošetilé. Ale i věřící jsou někdy podobně pošetilí, když myslí, že mají jen to, co si udělají nebo koupí, tedy to, "co drží v ruce". Maria, jak jsme četli, počala Ježíše ještě dřív v duchu, než ho počala v těle - jinak řečeno, Ježíš se stal pozemskou skutečností ve chvíli, kdy Maria uvěřila Božímu slibu. Věřit, že něco mám jen proto, že mi to někdo už slíbil, to vypadá jako pošetilost a mezi lidmi to mnohdy pošetilostí skutečně bývá. Postavit dům ze slíbených cihel nejde. Ale stavět na tom, co mi Bůh slíbil, to jde. Maria to ukazuje. Věřit Bohu může a chce ten, kdo se stal jeho služebníkem podobně, jako je služebnicí Páně Maria. Kdo chce Bohu poroučet, kdo si chce z Boha udělat svého služebníka, ten bude věřit nakonec jen sobě. A podle toho také budou vypadat plody jeho života.



Modleme se:
Maria, služebnice Páně, Ty víš, jak je Boží slibující slovo mocné a věrné. Připomínej nám trvale, abychom mu věřili a nepotáceli se tak v životě od jedné klamné jistoty ke druhé. Amen.





3.2 Mariina víra II.

V letech Ježíšova skrytého života v nazaretském domě je také život Mariin "ukryt s Kristem v Bohu" (srov.. Kol. 3,3) skrze víru. Víra totiž znamená styk s Božím tajemstvím. Maria je stále, denně ve styku s nevýslovným tajemstvím Boha, který se stal člověkem, s tajemstvím, které převyšuje všechno, co bylo zjeveno ve Starém zákoně. Od okamžiku zvěstování byla mysl Panny a Matky uvedena do plné "novosti" sebezjevením Boha a byla si tohoto tajemství vědoma. Ona je první z "maličkých", o kterých řekne jednou Ježíš: "Otče, ... skryl jsi tyto věci před moudrými a chytrými a odhalil jsi je maličkým." (Mt 11,25). Neboť "nikdo nezná Syna, jenom Otec" (Mt 11,27). (RM 17)

O Ježíšově životě s Josefem a Marií v Nazaretě toho víme velmi málo. Do Ježíšova veřejného vystoupení se zřejmě nedělo nic, co by mělo místo ve zvěsti evangelia. Ale Maria znala zaslíbení dané Izraeli a znala zaslíbení dané jí samotné. Nezbývalo, než Bohu věřit, že to, co slíbil, také naplní. Boží tajemství bylo přítomno v Mariině životě a měla ho i viditelně před očima - byl to její syn. A přece zůstalo toto tajemství tajemstvím. Víra byla cestou, která spojovala Mariin všední život s tímto tajemstvím.

O nás platí "už teď jsme Boží děti, ale co budeme, není ještě zřejmé" (1 list Janův 3,2). Je to tajemství, které víra spojuje s naším všedním životem. Maria nemohla žít od zvěstování tak, jako by Mesiáše čekala někde v budoucnosti, jako by ho neměla. Ani my nemůžeme žit tak, jako bychom se měli Božími dětmi teprve stát. Víra dělá z Božích slibů věci přítomné - teď jako tehdy.



Modleme se:
Panno Maria, pomáhej nám, aby naše víra nezmalátněla, když musíme dlouho čekat, než uvidíme naplnění Božího slibu. Kéž je Tvá víra naší víře posilou. Amen.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Maria

Čtení z dnešního dne: Sobota 2. 3.

1. čtení - Mich 7,14-15.18-20; Evangelium - Lk 15,1-3.11-32

Komentář k Lk 15,1-3.11-32: Odvážně se zamyslím nad tímto úryvkem. Nevystupuji někdy jako poslušný, věrný syn církve, který je pohoršen dobrotou Otce, která nezná hranic?

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatý ´Sudeťák´ P. Hubert Engelmar Unzeitig (svátek 2.3.)

(28. 2. 2024) P. Hubert Engelmar Unzeitig byl sudetský Němec, který se narodil 1. března 1911 v Hradci nad Svitavou severně od Brna.…

Fiducia supplicans, neliturgická požehnání a Ratzingerovo rozlišení

(27. 2. 2024) Instrukce, kterou v roce 2000 vydal tehdejší prefekt Kongregace pro nauku víry, rozlišuje modlitby za uzdravení, které…

Oto Mádr, přední český teolog a jeden z nejdéle vězněných kněží u nás (+ 27. 2. 2011)

(26. 2. 2024) Oto Mádr - výrazná osobnost české katolické církve 20. století

Proti komunismu, nacismu a jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(25. 2. 2024) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost –…

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2024) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2024) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

Stolec svatého Petra (22.2.)
(21. 2. 2024) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a…


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze.