Sekce: Knihovna

Jan Pavel II.

08. Magnificat

z knihy Májové úvahy - Výběr z encykliky Redemptoris Mater (Jan Pavel II.)

Na cestě víry Božího lidu ke světlu jej panenská Bohorodička neustále provází. Svědčí o tom zvláštním způsobem chvalozpěv "Magnificat", který vytryskl z hloubi Mariiny víry při její návštěvě u Alžběty a nepřetržitě zaznívá po celé věky v srdci církve. Svědčí o tom jako každodenní opakování v liturgii nešpor a při tolika jiných příležitostech osobní a společné zbožnosti.

"Velebí má duše Pána
a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
že shlédl na svou nepatrnou služebnici:
Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit
všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný,
jeho jméno je svaté
a jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení
k těm, kdo se ho bojí.

Prokázal sílu svým ramenem,
rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
mocné svrhl s trůnu
a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi
a bohaté propustil s prázdnou.

Ujal se svého služebníka Izraele,
pamatoval na své milosrdenství,
jak slíbil našim otcům,
Abrahámovi a jeho potomkům na věky."
(Lk 1, 46-55), (RM 35)

Kdy vlastně člověk Boha chválí? Někdy ve chvíli, kdy se mu něco podaří nebo něco nečekaně dostane. Ale v těchto situacích to také často dopadne tak, že člověk je fascinován darem samotným, ale na dárce skoro zapomene - podobně jako dítě, které dostane novou hračku.

Jsou ale chvíle, kdy si uvědomíme širší souvislosti: kdy se nám stane zřejmým, co s námi Bůh udělal, jak velké a mocné je jeho vedení v našem životě. Jak skvělé jsou dary, které nám ze své lásky dává, které v nás opatruje, rozvíjí, udržuje. Mariin chvalozpěv - Magnificat - je takovouto chválou, která reaguje na víc, než na současný okamžik. Je zde viděna totiž celá cesta Izraele, na jejímž vrcholu Maria stojí. Celá dlouhá cesta dějinami, která vede až k příchodu Ježíše na svět. Velké věci, které učinil Bůh s Izraelem, vyvrcholily v Marii a velké věci, které učinil Bůh s církví, v Marii začaly.

Chvalozpěv Magnificat církev po Marii pouze neopakuje, ale modlí se ho s ní. Víme přece, že Bůh se nás ujal, že nás povýšil do stavu Božích dětí, učinil s námi velké věci - osvobodil nás totiž a osvobozuje od moci hříchu. Opravdu: ve chvíli, kdy se zadíváme podobně jako Maria na celek našeho života, na život našeho společenství, farnosti, národa, světové církve - musíme žasnout nad podivuhodností Božího vedení. Ve chvíli, kdy odhlédneme od momentálních úspěchů či nezdarů, můžeme vidět celek a můžeme tak vnímat aspoň trochu velikost Božího působení. Budeme-li se takto dívat, budeme Panně Marii víc rozumět. Budeme s ní děkovat nejen jedněmi slovy, ale jedním srdcem. A snad potom také pochopíme, že dík a chvála je náš základní modlitební postoj, že je to nejdůležitější, co máme Bohu říkat.



Modleme se:
Bože, děkujeme Ti za světlo, kterým osvětluješ náš život. Děkujeme Ti, že jsme poznali sami sebe jako lidi, které jsi obdaroval a povýšil. Děkujeme Ti, že se můžeme ve chválách spojovat navzájem a že se můžeme spojovat i s Pannou Marií. Amen.





8.1 Naplněná zaslíbení

V chvalozpěvu Magnificat Maria v uchvácení vyznává, že se ocitla v nejvnitřnějším středu Kristovy plnosti. Je si vědoma, že se na ní naplňuje zaslíbení dané předkům a především "Abrahámovi a jeho potomkům na věky"; že se tedy v ní jako v Kristově matce sbíhá celý plán spásy, v němž se z pokolení do pokolení zjevuje ten, který jako Bůh úmluvy pamatuje na své milosrdenství. (RM 36)

Někdy nás Bůh svým darem překvapí. Ale většina Božích darů příliš překvapivá není, přesněji: není překvapivá pro ty, kdo neznají jen své požadavky, ale znají Boží zaslíbení. Tato zaslíbení začínají Abrahámem a pokračují přes Davida a proroky. Bůh spásu, Spasitele a obnovu všeho zaslíbil. A v Marii se rodí završení splnění těchto slibů. Víc než Spasitele - Ježíše jsme dostat nemohli. Větší dar než dar spásy nám nemůže dát ani Bůh. Maria o těchto věcech jen neslyší, ona je prožívá ve vlastním životě. Spása se tak stává součástí jejího žití. A chválou za tyto dary se potom stává celé její bytí.



Modleme se:
Panno Maria, pomáhej nám, prosím, ať stále vidíme víc než jen své starosti a bolesti, úspěchy a neúspěchy. Pomáhej nám, ať vidíme jádro své záchrany, abychom už teď na zemi mohli s Tebou děkovat. Amen.





8.2 Chvála v životě církve

Církev, jež také "v pokušení a těžkostech" neúnavně opakuje s Marií slova "Magnificat", se posiluje mocnou pravdou o Bohu, jak byla tehdy oznámena s tak úžasnou prostotou a touží zároveň osvítit touto pravdou o Bohu svízelné a často spletité cesty pozemské existence lidí. Pouť církve ke konci druhého křesťanského tisíciletí vyžaduje nové úsilí o plnění jejího poslání. (RM 37)

Mám já sám, naše farnost, společenství, světová církev vždy důvod k radosti a díkům? Tlačí se nám možná na jazyk výrazné "ne". A hned bychom třeba dokázali uvést spoustu těžkostí, stížností a tedy i proseb. A většina z nich by byla jistě oprávněná. A přece církev nikdy ve své veřejné bohoslužbě s díkem a chválou nepřestává. Jak jsme již slyšeli, Magnificat zní stále v denní modlitbě církve, v jejich večerních hodinách, a to den co den. Církev to dělá proto, že si je vědoma velikosti, trvalosti a neodvolatelnosti Božího daru spásy. To, co učinil Bůh Marii a co učinil v Marii celému lidstvu, to stále trvá, to není a nebude zrušeno - ať jsou momentální těžkosti jakékoliv. A tak každý z nás, každý úd církve, by měl do tohoto chvalozpěvu denně vrůstat. Měli bychom vlastně vědět, že pokud jsme některý den nechválili Boha, pak jsme se vlastně nemodlili křesťansky.



Modleme se:
Panno Maria, obracej naši pozornost stále na velké skutky Boží, které v dějinách světa trvají. Pomoz nám, ať se tak můžeme s Tebou radovat z Boží dobroty a věrnosti. Amen.





8.3 Maria, obraz svobody

Zcela závislá na Bohu a svou vírou zcela na něho zaměřená je Maria vedle svého syna nejdokonalejším obrazem svobody a osvobození lidstva a vesmíru. Církev musí pohlížet na Marii, svou matku a svůj vzor, aby pochopila v celém rozsahu smysl svého poslání. (RM 37)

Mohli bychom samozřejmě široce a dlouze uvažovat o tom, jak je Maria, první z vykoupených, zcela osvobozena. Je skutečně osvobozena od hříchu, od moci zla, od nepravých tužeb a přání, atd. A je i v tom obrazem církve, která na tom nemá být jinak.

Podívejme se ale na věc ještě z jiné stránky. Magnificat nám ukazuje Marii jako člověka chválícího. Jako někoho, kdo v určité chvíli života přímo překypuje Boží chválou. A kdo Boha chválí? Ten, kdo se cítí být od něho obohacen, vyvýšen, zabezpečen. Kdo nemusí u kdekoho kdeco shánět, protože to veliké a základní mu dal Bůh: Kdo je tedy svobodný. V této svobodě, která došla až k velikému chvalozpěvu, je pro církev Maria trvalým a závazným vzorem. Bůh nic z darů, za které Maria děkuje, ani dnes neodvolal. Všechno jsou to živé skutečnosti.



Modleme se:
Znovu se s tebou, Maria, radujeme nad Boží štědrostí. A radujeme se z toho, že tato štědrost, dobrota a velkomyslnost Boží ani do dneška nepřestala. Amen.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Maria

Čtení z dnešního dne: Sobota 1. 10. 2022 - Památka sv. Terezie od Dítěte Ježíše, panny a učitelky církve

1. čtení - Job 42,1-3.5-6.12-16 (hebr. 1-3.5-6.12-17); Evangelium – Lk 10,17-24

Komentář k Lk 10,17-24: Radostný návrat dvanácti učedníků budí obdiv a trochu závisti. Není naše působení občas bez radosti proto, že jsme opustili jadrnost Ježíšovy zvěsti?

Zdroj: Nedělní liturgie

Každý máme svého osobního průvodce - anděla (2.10.)

(1. 10. 2022) Hle, pošlu před tebou anděla, aby nad tebou po cestě bděl a přivedl tě na místo, jež jsem ti určil. Uctívej ho a…

1. října - sv. Terezie od Dítěte Ježíše

(30. 9. 2022) Dívka z bohaté rodiny, která vstoupila do přísného kláštera. Neudělala nic oslnivého, a přesto se její autobiografie…

Mezinárodní den seniorů 1.10.

Mezinárodní den seniorů 1.10.
(29. 9. 2022) Kde není úcta vůči starým, není budoucnost pro mladé...

Mnichovský arcibiskup lituje mnichovské dohody

Mnichovský arcibiskup lituje mnichovské dohody
(28. 9. 2022) Na Národní svatováclavské pouti 28. září 2013 ve Staré Boleslavi promluvil i mnichovský kardinál Reinhard Marx. Text…

Svátek tří archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela (29. září)

(28. 9. 2022) Svátek tří archandělů připomíná anděly jako prostředníky mezi vše převyšujícím Bohem na jedné straně a lidskými dějinami…

Svatý Vincenc z Pauly (27.9.)

Svatý Vincenc z Pauly (27.9.)
(26. 9. 2022) Stal se knězem kvůli dobrému bydlu.