Učiň mne, Pane, nástrojem abych přinášel jednotu, kde je nesvornost. - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jiří Skoblík

06. O postech

Půst univerzálně chápaný lze rozdělit do tří skupin

z knihy Morálka v křesťanské praxi

Půst je vlastně věrným průvodcem lidského života, nebudeme-li ho chápat pouze v obvyklém náboženském smyslu, jako dobrovolnou újmu v jídle z náboženských důvodů, ale pojmeme-li ho šíře, jako zdržení se žádoucích dober. Do takového výměru se vejde televize, pohlavní styk i jídlo. Půst takto univerzálně chápaný lze rozdělit do tří skupin:
1. na půst živelný, který člověk dodržuje z vnitřní potřeby; je buď tělesný nebo duševní. Za příklad postu tělesného může posloužit nemoc, jejímž podstatným příznakem je nechutenství: „když se na jídlo podívám, udělá se mi špatně.“

Duševní půst může být důsledkem hlubokého zármutku, takže nelze pozřít ani sousto; i ten je naprosto spontánní (o tom by dovedla vyprávět Panna Maria večer po ukřižování).

2. na půst programový, který si člověk záměrně uložil. Člověk překonává v sobě odpor proti zřeknutí se určitého dobra. Za příklad tělesného postu může posloužit touha po zeštíhlení, ačkoliv chutná. Mnoho lidí se zdržuje jídla kvůli nespokojenosti se svým zevnějškem. Vyvinou tolik úsilí, že se jim nakonec podaří nějaké to kilo shodit. Takový půst může být ovšem nebezpečnou záležitostí nejen tělesně (řada konkubín jednoho čínského císaře, který měl zálibu v mimořádně štíhlých ženách, zemřelo hladem), ale může mít také neblahý vliv na psychiku. To je patrné u Ježíšova postu na poušti. Jako člověk prožívá jeho příznivé i nepříznivé vlivy. Pokušením, aby se snesl z chrámového cimbuří jako anděl, satan navazuje na Ježíšovu psychiku. Jako každý člověk, i Ježíš prožívá nebezpečnou fázi přílišného postu, spočívající v úžasné lehkosti, v suverénních možnostech pohybu. Tento vliv postu lze srovnat s drogou. Půst tedy nutně potřebuje kontrolu obezřetností.

V literatuře bývají uváděny tři cíle programového postu:
a. odveta – „zhřešil jsem, proto si odřeknu televizi, návštěvu přátel, atd.“;
b. výchova (kázeň, askeze) – „zapřu sám sebe, abych mohl jít za Kristem“. Mechanizmus tohoto postu je zajímavý. Újma, na které člověk pevně trvá, je paradoxní tím, že postícímu se člověku vsugerovává, že mu něco chybí (časné dobro), na to však jeho pozornost nezaměřuje, nýbrž na to, co vůbec nepostrádá, (duchovní dobro), ačkoliv by to ve skutečnosti postrádat měl. Nedostatkem pozemských věcí probouzí půst smysl pro věci nebeské.
c. uschopnění – získání disposice k tomu, co by člověk bez postu asi nebyl schopen udělat. Tato dispozice může mít objektivní význam: kdo se postí, má nárok na kultické činy. Může však mít subjektivní význam: půst vytváří příznivé duševní prostředí pro kontakt s „vyšší sférou“. Právě zde je třeba dát pozor na přehánění.

3. Výmluvným příkladem je cukrovka. Nemocní mají zachovávat přísný kvantitativní i kvalitativní „postní“ režim, včetně rytmu jídla. To je příklad zevního postu po fyzické stránce. Teprve když mluvíme o postu po psychické stránce, dostáváme se do oblasti běžně chápaného postu, tj. církví uloženého omezení jídla.

Cíl církve, ukládající půst není odvetný (tresty za hříchy), ani výchovný (zesílení vůle ke krocení přirozenosti), ani uschopňující (např.dělat zázraky), nýbrž solidarita. Co se tím myslí? Někoho, koho máme velice rádi, potká neštěstí. Při návštěvě nemocného po operaci se naskytne neradostný pohled: tělo je ověšeno trubičkami či dráty, pacient nemůže mluvit, snad dá přece jenom nějak najevo, jak je mu zle. Co asi probíhá v té chvíli hlavou návštěvě? Touha a vůle se s ním solidarizovat vhodným projevením soucitu a (pokud je to možné) tělesným dotykem. Také světový kolos církve má podobné prožitky při pohledu na kříž. Nedá se říci, že každý věřící prožívá během Velkého Pátku hlubokou duchovní bolest při pohledu na umírajícího Krista, to by nebylo realistické. Ale celku církve takový prožitek přiznat musíme a ona jako celek žádá, aby se s ní a skrze ni s umírajícím Kristem solidarizoval i každý její člen. Forma solidárnosti může být dobrovolná, např. je možné, aby byli věřící vyzváni prožít Velký Pátek přiměřeně, ale po svém.

Forma solidárnosti však může být jednotně předepsána. To není třeba chápat jako výraz nedůvěry v duchovní samostatnost věřících, spíše jako pomoc úzkostlivým duším, které by se utrápily obsahovou nedostatečností svého Velkého pátku. Dostane-li předloženou formu postu, je spokojen. I tak lze chápat církevní předpisy, obsahující půst újmy a zdrženlivosti. Řím vyhovuje postním řádem té složce církve, která potřebuje hmatatelné formy a ohlíží se po druhých, jak by ony formy měly vypadat.

Někdo může namítnout: postíme se vlastně kvůli církvi, ne kvůli Kristu! My však nejsme jenom jeden vedle druhého, ale také celek, horizontální vztahy jsou velice důležité. Kdyby někdo řekl, že je ve svém duchovním životě tak pokročilý, že je pro něho postní řád ponižujícím formalizmem, kde by zůstala jeho solidárnost s druhými, ke které ho muž, visící na kříži, zřetelně vyzval?

Není správné podceňovat formu. Pokud se někdo s nechutí podrobuje postním předpisům jako příliš formálnímu prvku pro duchovní povznesení, narazil vlastně na výtečnou prověrku své skutečné duchovní ceny. Sotva nějaký jiný prostředek duchovního života potřebuje víc než právě tento.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Sobota 22.1.

2 Sam 1,1-4.11-12.19.23-27; Mk 3,20-21

Komentář k Mk 3,20-21: Podobné nepochopení hrozí každému, kdo věrně a opravdově následuje Ježíše. Je to ale právě láska, která nás vybízí jít dál…

Zdroj: Nedělní liturgie

21.1.1953 mě zatkla komunistická tajná policie / DNEŠNÍ VÝROČÍ

(21. 1. 2022) „Jste zatčen, nedělejte žádné hlouposti.“ Když se za mnou pak zavřely vrata věznice, tak hned…

Neděle Božího slova - 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - 3. neděle liturgického mezidobí
(16. 1. 2022) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Uvedení do neděle 16.1. 2 nvlm C

Uvedení do neděle 16.1. 2 nvlm C
(15. 1. 2022) Došlo víno, i když jsme ho tak poctivě chystali. Udělal jsem něco špatně? Něco jsem zanedbal? Proč tento vztah, dílo,…

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2022) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem…

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2022) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v…

Online formační setkání pro kostelníky

Online formační setkání pro kostelníky
(11. 1. 2022) Ve čtvrtek 27. ledna 2022 ve 20:00 se uskuteční on-line on-line formační setkání pro kostelníky a pro všechny, kdo…

Ludvík Armbruster - poutavý dokument k poslechu

(10. 1. 2022) Chybí nám japonská zdvořilost. Naučili jsme se lhát, řekl před smrtí jezuita Armbruster v pořadu Příběhy 20.…

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2022) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Svátek Křtu Páně

(7. 1. 2022) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.