Neexistují překážky,  které by láska našeho Spasitele nedokázala překonat. - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Vánoce (cyklus B)
Svátek sv. Štěpána 26.12. / Být jako palma, která pod údery kamenů shazuje datle

Máme být Ježíšovými svědky prostřednictvím i obyčejných každodenních gest. Tam kde žijeme, v rodině, v práci, kdekoli jsme povoláni být Ježíšovými svědky, byť jenom světlem darovaného úsměvu – světlem, které není naše, nýbrž Ježíšovo...

***

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Včerejší evangelium mluví o Ježíši, »pravém světle«, které přišlo na svět, »svítí v temnotě a temnota ho nepohltila« (Jan 1,9.5). Dnes vidíme zářit v temnotách Ježíšova svědka, svatého Štěpána. Svědci vyzařují Ježíšovo světlo, nikoli své vlastní. Také církev se neskví vlastním světlem, proto staří otcové církev nazývali „tajemstvím Měsíce“. Svědkové, tak jako Měsíc, nezáří vlastním světlem, nýbrž odrážejí světlo Ježíšovo. Štěpán je falešně obviněn a brutálně kamenován, ale v temnotě nenávisti, v trýzni kamenování, dá zazářit Ježíšovu světlu. Modlí se za svoje vrahy a odpouští jim, jako Ježíš na kříži. Je to první mučedník čili první svědek, první z řady bratří a sester, kteří až do dneška neustále vnášejí světlo do temnot, na zlo odpovídají dobrem, nepřistupují na násilí a lež, ale spirálu nenávisti prolamují mírností lásky. Tito svědkové rozjasňují Boží jitra v nocích tohoto světa.

Jak se však stát svědky? Následováním Ježíše, zrcadlením Jeho světla. Taková je cesta každého křesťana: následování Ježíše, čerpání Jeho světla. Svatý Štěpán nám dává příklad. Ježíš přišel, aby sloužil, nikoli proto, aby si nechal sloužit (srov. Mk 10,45). I Štěpán žije, aby sloužil, nikoli proto, aby si nechal sloužit, stává se jáhnem, tedy diakonem, který sloužil při stole (srov. Sk 6,2). Snaží se následovat Pána každý den a činí tak i na konci. Je zajat jako Ježíš, odsouzen a zabit za městem, a jako Ježíš se modlí a odpouští. Během kamenování říká: »Pane, nepřičítej jim tento hřích« (Sk 7,60). Štěpán je svědkem, protože se připodobňuje Ježíši.

Mohla by však vyvstat otázka: jsou takováto svědectví o dobrotě opravdu prospěšná ve světě, kde se rozmáhá zloba? K čemu je modlitba a odpuštění? Jen kvůli krásnému příkladu? K čemu je to dobré? Nikoli, je zde mnohem více. Odhalí to jedna podrobnost. Jedním z těch, za které se Štěpán modlil a kterým odpustil, byl – jak praví text - mladý muž jménem »Šavel« (v.58), který »plně schvaloval, že ho zabili« (Sk 8,1). Krátce poté Boží milostí Šavel konvertuje, je oslněn Ježíšovým světlem, přijímá je, obrací se a stává se Pavlem, největším misionářem v dějinách. Pravý Pavel se rodí z Boží milosti, ale skrze Štěpánovo odpuštění a jeho svědectví. To je zárodkem jeho konverze. Je to důkaz, že skutky lásky mění dějiny, i ty drobné, skryté a každodenní. Bůh totiž řídí dějiny pokornou odvahou těch, kdo se modlí, prokazují lásku a odpouštějí. Skrze mnoho skrytých světců, takříkajích světců „odvedle“, skrytých svědků života, kteří nepatrnými gesty lásky mění dějiny.

I pro nás platí, že máme být Ježíšovými svědky. Pán si přeje, abychom ze svého života učinili mimořádné dílo prostřednictvím obyčejných každodenních gest. Tam kde žijeme, v rodině, v práci, kdekoli jsme povoláni být Ježíšovými svědky, byť jenom světlem darovaného úsměvu – světlem, které není naše, nýbrž Ježíšovo, a byť jen odmítáním náznaku klepů a klevet. A potom, zjistíme-li něco nepatřičného, pak se namísto kritiky, nactiutrhání a hořekování modleme za toho, kdo pochybil, a za dotyčnou obtíž. A když doma vznikne nějaká diskuse, zkusme ji namísto hledání převahy ztlumit, znovu začít a odpouštět tomu, kdo nás urazil. Jsou to drobné úkony, avšak mění dějiny, protože otevírají dveře a okna Ježíšovu světlu. Svatý Štěpán odpovídal na kameny nenávisti slovy odpuštění. Tak měnil dějiny. I my můžeme každý den měnit zlo na dobro, jak praví jedno hezké přísloví: „Jednej jako palma, na kterou házejí kameny, ale která shazuje datle.“

Dnes se modleme za ty, kdo jsou pronásledováni pro jméno Ježíš. Je jich mnoho, bohužel. Je jich více než v prvních dobách církve. Svěřme Panně Marii tyto svoje bratry a sestry, kteří odpovíddají na útisk umírněností a jako praví Ježíšovi svědkové přemáhají zlo dobrem.

Promluva Svatého otce před polední modlitbou Anděl Páně 26.12.2020

Se svolením převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Související texty k tématu:

Svatý Štěpán
Štěpáne, člověk přeci nemusí být hned fanatik…
Chceš se někomu pomstít? Podívej se na Štěpána. 
Kameny, které zabily Štěpána, se staly stavebními kameny církve 
Mučedník umírá s jistotou, že je milován Bohem 
Svatý Štěpán, vzor pro novou evangelizaci (Benedikt XVI.)
Štepán - konvertita, nadšený hlasatel víry a první mučedník pro Krista
Štěpán a Šavel byli spolužáci, kolegové a ideoví protivníci... 
Štěpánův případ způsobil odštěpení církve od židovství 

Odpuštění
Odpuštění a jeho pravidla. (Elias Vella)
Prosba o odpuštění není jen prosbou o prominutí (papež František) 
Zdravotní stav člověka ovlivňuje i duchovní stránka 
Odpuštění osvobozuje
Etymologicko teologická úvaha nad pojmy hřích a dluh 
Chceš se někomu pomstít? 
Odpuštění - soubor textů
Schopnost začínat stále znovu (C. S. Lewis) 

Láska k nepřátelům, modlitba za nepřátele
Láska k nepřátelům „Nepřátele milují jen křesťané.“
Chceš se někomu pomstít? 
Proč odpouštět, žehnat a milovat (i nepřátele) 
Odpouštíme-li, začne se náš život měnit 
Pán neříká,  že nepřátele „nemáme nenávidět“...
Modlitba požehnání, svolávání dobra,  je mocnou zbraní proti nenávisti.
Nazývejme svými bratry také ty, kdo nás nenávidí a pohrdají námi 
Nepřítel i bližní je někdy jedna a tatáž osoba...
K obrácení svatého Pavla došlo i díky modlitbě za nepřátele
Svatá Rita
Zlobíme se na někoho?  Modleme se za toho člověka
Goebbels (povídka, příběh)
I negativní vztah nám může být prospěšný
Kdo očekává milosrdenství, musí se sám milosrdně chovat 
Odveta přináší opět odvetu
Ježíš Kristus je pro mnoho lidí anemickým dlouhovlasým dobrodincem
Kdo jen ostře kritizuje druhé, škodí sám sobě 
Na útoky démona lze odpovídat pouze Božími skutky…
´Položit svůj život´ znamená také přijímat lidi s jejich charakterovými omezeními 

Čtení z dnešního dne: Středa 7. 12. - Památka sv. Ambrože, biskupa a učitele církve

1. čtení - Iz 40,25-31; Evangelium - Mt 11,28-30

Komentář k Iz 40,25-31: Věčný, „nepřístupný“ Bůh zde dostává osobní rysy. Kéž se nezdráhám přijmout jeho nabízené přátelství. Kéž „dostanu křídla“ a vzlétnu ze své všednodennosti!

Zdroj: Nedělní liturgie

Ježíš se rodí na svět i skrze nás

Ježíš se rodí na svět i skrze nás
(6. 12. 2022) Obrácení znamená začít žít jako Maria. Je tak uchvácena a  přemožena životem, který roste v jejím těle, že si…

Polarizace není katolická, snažme se o harmonii

(1. 12. 2022) Polarizace není katolická. Katolík nemůže myslet „buď-nebo“ a vše redukovat na polarizaci. 

Mikuláš (6.12.)

Mikuláš (6.12.)
(1. 12. 2022) Mikulášova velikost byla v jeho každodenní dobrotě a laskavosti. (Benedikt XVI.)

Odolal nabídce ´trafiky´ a šel na smrt - Svatý Edmund Kampián - svátek 1.12.

(29. 11. 2022) Svatý Edmund Kampián byl anglický kněz a jezuita, který pobýval i v Brně a Praze. Před popravou byl vyzván, aby se zřekl…

Co jsou roráty?

Co jsou roráty?
(28. 11. 2022) Prastaré adventní zpěvy, které se zpívají v brzkých ranních hodinách jen za svitu svící…

Blahoslavený Don Giacomo Jakub Alberione (svátek 26.11.)

(25. 11. 2022) První systematický apoštol médií ve XX. století