Musím mít u biřmování kmotra?

Je nutné, abych měl biřmovacího kmotra? Jsem již dospělý a ve věcech a otázkách víry mám docela jasno.

z knihy Kmotrovství z různých úhlů pohledu

Kmotr při biřmovaní (ani při křtu - kán. 872 CIC) není povinný

Původně v počátcích církve, když byla církev v "ilegalitě", to byl člověk, který vás přivedl do církve a zaručoval se za vás, že nic neprozradíte a máte dobré úmysly. Měl vám pomáhat modlitbou a také lidsky vás uvádět do společenství. Po 300 letech "ilegalita" pominula a kmotrům zůstala povinnost svého svěřence doprovázet modlitbou a dávat příklad věřícího člověka, který víru žije.

"Kánon 892 Kodexu kanonického (církevního) práva uvádí: "Biřmovanec má mít kmotra, pokud je to možné". Znamená to tedy, že kmotr při biřmovaní (ani při křtu - kán. 872 CIC) není povinný. " (pah)

Nicméně pokud vy sám chcete podle víry žít poctivě, určitě přijdou chvíle, kdy nebudete vědět, kam dál pokračovat a budete mít chuť všeho nechat. Příklad člověka, který už si nějaké pády prožil a víra mu pomohla, vám může pomoci. Pokud se navíc takový člověk modlí ... a ještě za mě :-) co víc si v průšvihu přát. :-)

(Upozornění administrátora webu: tyto texty jsou nasypány do databázové šablony "kniha". Jednotlivé texty jsou tak automaticky nazývány "kapitolami". Ve skutečnosti se ale o žádnou vydanou tištěnou knihu nejedná...)

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

2 Král 4,8-11.14-16a; Žalm Žl 89,2-3.16-17.18-19; Řím 6,3-4.8-11
Mt 10,37-42

Ztratit život – komu by se chtělo? Ale kdo z lidí ho nakonec neztratí, když jsme všichni smrtelní? Ztratit život zbytečně nebo tak, že ho dokonale prohrajeme, to sotva může být pro někoho životním snem. Ale ztratit život tím způsobem, že ho nalezneme, to je cesta, která nekončí ve slepé uličce. Vypadá to jako útěcha pro temnou skutečnost smrti, kterou si nemůžeme na tomto světě ověřit. Jenže ztrácet život po troškách pro Ježíše, pro bližní, pro dobro druhých můžeme už teď a vlastně celý život. A tak můžeme v každé chvíli a po celý život zakoušet, že to, co v lásce dáme, nám Bůh podivuhodně proměněné vrátí. Potom bude snazší věřit, že to jednou udělá s celým naším životem.