Kmotrovství cítím jako aktuální problém

S kmotřenci se vidím jednou za čas

z knihy Kmotrovství z různých úhlů pohledu

Téma kmotrovství vnímám jako zajímavé i proto, že ho osobně cítím jako problém. Mé zkušenosti zahrnují určitý ostych vůči kmotřencům, s nimiž se vidím jednou za čas, a stávají se z nich dospělí, kteří mají už jiný svět než moje generace. A není moc rozdíl mezi tím, zda jsou příbuzní nebo z někdo širšího okruhu. Další kategorie jsou konvertité dohození knězem - člověk s nimi velmi rychle může ztratit kontakt…

Myslím, že úspěch kmotrovství záleží i na charismatu kmotra a jeho schopnosti přirozené komunikace o čemkoli, včetně víry.

(Upozornění administrátora webu: tyto texty jsou nasypány do databázové šablony "kniha". Jednotlivé texty jsou tak automaticky nazývány "kapitolami". Ve skutečnosti se ale o žádnou vydanou tištěnou knihu nejedná...)

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 18,25-28; Žalm Žl 25,4-5.6-7.8-9; Flp 2,1-11
Mt 21,28-32

Boží trpělivost nás sice neopravňuje k nezodpovědnému jednání, ale může pro nás být zdrojem velké naděje, zvlášť když přemýšlíme o životní cestě našich blízkých, kteří na evangelium nedbají. Je tu vždy naděje, že se budou podobat tomu synu, který řekl: „Ne!“, a přece nakonec na otcovu vinici šel. Právě tak ale máme přijmout výstrahu pro sebe samotné. Naše „Ano!“ je jen slibným začátkem, po němž má následovat vlastní práce, uskutečňování našeho rozhodnutí víry. Je to nárok na naši vytrvalost a na důvěru, se kterou dáváme své síly Bohu. Ale je to také zdroj jistoty, že nejdůležitější schopnosti svého života nedáváme nezodpovědně všanc.