Neobjevíme žádné nové kontinenty, nebudeme-li mít odvahu ztratit z očí staré břehy. - archív citátů

Sekce: Knihovna

2. Duch svatý a církev

Duch svatý je pojítkem jednoty a společenství v jediném těle, jímž je církev.

z knihy Duch svatý a ekumenismus

Duch svatý uskutečňuje a zjevuje nové stvoření v Kristu v okamžiku vtělení, kdy zastiňuje Marii mocí Nejvyššího (srov. Luk 1,35), v okamžiku Ježíšova křtu, kdy sestoupil a spočinul na něm, o Letnicích, kdy roznítil společenství, aby světu kázalo o Pánu. Třetí článek Apoštolského vyznání "věřím v Ducha svatého" niterně spojuje Ducha svatého s církví svatou a všeobecnou, společenstvím svatých, odpuštěním hříchů, vzkříšením těla a věčným životem. Tímto způsobem se projevuje posvěcující dílo Ducha svatého až po naše doby. Víra v Ducha svatého sjednocuje církev s počátkem, který překonává všechna následující rozdělení a roztržky v dějinách. Víra otevírá také perspektivu communionis sanctorum, které je tajemstvím, ale vyjadřuje také jednotu poutníků – všech, kdo jsou Kristovi, mají jeho Ducha a žijí z naděje na vzkříšení a věčný život – s bratřími, kteří zemřeli v Kristově pokoji (srov. LG 50). Toto putování předpokládá neustálé odpuštění hříchů.

Mezi znamení doby v církvích a církevních společenstvích vidíme větší citlivost ve skupinách a hnutích pro přítomnost a působení Ducha svatého. Tyto skupiny se mají vyhýbat sektářským pokušením a naopak zvláštním způsobem slavit přítomnost Ducha svatého v celé církvi a v celém stvoření. Jsou povoláni k tomu, aby vydávali svědectví ekumenické otevřenosti jiným, vědomi si toho, že Duch vane jako vítr, o němž se neví, odkud přichází ani kam směřuje, aby působil skrytě všude a otevíral společenství mezi křesťany ve světě, který je povolán do Božího království.

Víra v Ducha svatého zahrnuje víru v Kristovu církev. Ta je "jakoby svátost neboli znamení a nástroj vnitřního spojení s Bohem a jednoty celého lidstva" (LG 1). Jako svátost či znamení je složenou skutečností sestávající z dvojího prvku, lidského a božského, společností tvořenou hierarchickými orgány a mystickým tělem Kristovým, společenstvím viditelným a duchovním. Slouží Duchu Kristovu, který ji oživuje k růstu těla (srov. LG 8).

Tato církev, ustanovená v tomto světě jako společnost, trvá a pokračuje v katolické církvi, vedené Petrovým nástupcem a biskupy, kteří jsou ve společenství s ním. Katolická církev zároveň plně uznává, že ostatní křesťané jsou ospravedlněni ve křtu na základě víry, jsou přivtěleni ke Kristu a je proto třeba v nich vidět bratry a sestry v Pánu (srov. LG 8, UR 3). Ba, mimo viditelné hranice katolické církve existují prvky a skutečnosti, jako je psané Boží slovo, život milosti, víra, naděje a láska, a jiné vnitřní dary Ducha svatého a viditelné prvky (srov. UR 3, LG 15). V encyklice Ut unum sint papež Jan Pavel II. zdůraznil, že u ostatních křesťanů existují církevní hodnoty: "Okolo katolického společenství nezeje prázdnota" (UUS 13, také 10). Tato bohatství způsobují, že by se mělo již připustit skutečné společenství mezi katolickou církví a ostatními církvemi a církevními společenstvími. Toto reálné, i když nedokonalé společenství musí vyústit do smíření a plného společenství. Jubileum roku 2000 je příležitostí, abychom společně a živěji objevili tuto pospolitost a vyvodili z toho důsledky pro obnovené ekumenické úsilí.

Duch svatý je pojítkem jednoty a společenství v jediném těle, jímž je církev. Zároveň však Duch působí nesmírnou rozmanitost: rozmanitost služeb a působení, kultur a jazyků. Pavlovské texty Římanům 12,3-5 a 1 Korinťanům 12,4-11 o různosti v Kristově těle byly pročítány v novém světle v dějinách lidstva, národů a samotné církve. Nezvratná a historicky se prohlubující různost křesťanských společenství představuje výzvu, abychom v ní vírou uznali znamení Ducha svatého a pobídku k opětné reintegraci různosti v obnoveném společenství, různosti, která nešťastně vyústila do rozdělení. Na druhou stranu nelze přehlížet, že různost kultur a dějin má nejednoznačné rysy. Může být známkou tvořivé činnosti Ducha svatého, který tak projevuje svou svobodu a bohatství. Může však také být naopak známkou rozštěpení a dezintegrace. Celé dějiny vykazují bohatství i chudobu, milost i hřích. Dějiny jsou nevyhnutelně místem setkání dobrého ducha s tím zlým, s ďáblem, který přináší nesvornost a zasévá rozdělení. Proto je nutné ustavičné rozlišování v církevním společenství, které "všechno zkoumá a co je dobré, toho se drží" (1 Sol 5,21), uznává mezi plody Ducha "lásku, radost, pokoj, trpělivost, blahovůli, dobrotu, věrnost, mírnost, sebeovládání" (Gal 5,22).


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Církev | Duch svatý

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 61,1-3a; Žalm 117; 2 Kor 4,1-2.5-7
Lk 10,1-9

Dnes si připomínáme dvě velké osobnosti církve, největší vzdělance své doby, kteří pro lásku ke Kristu a k evangeliu byli ochotni odejít do vzdálených a barbarských končin. Jakkoli byla jejich misie jen dílčím příspěvkem k pokřesťanštění oblastí naší země, její význam je nesporný. Na životě těchto světců můžeme sledovat praktické naplnění Ježíšových slov z dnešního evangelia. Otázkou zůstává, jak se tato Pánova slova odrážejí do dnešních dnů a do naší vlastní víry.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2020) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3. 7. 2020) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)
(2. 7. 2020) "Má-li někdo pochybnosti, není nenormální..."

Petr a Pavel (svátek 29.6.)

(27. 6. 2020) Petr a Pavel / dva sloupy církve / rybář a učenec / skála a učitel pohanů / oba ukazují svou lásku ke Kristu svým…

Nedělní videokázání (NEJEN) pro děti

Nedělní videokázání (NEJEN) pro děti
(26. 6. 2020) Ježíš řekl svým apoštolům: „Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mě hoden; kdo miluje syna nebo dceru…

27. června 1950 byla komunisty popravena Milada Horáková

27. června 1950 byla komunisty popravena Milada Horáková
(25. 6. 2020) 27. 6. se proto připomíná Den památky obětí komunistického režimu. / "Jsem odevzdaná do vůle Boží - chci splnit…

Jan Křtitel (svátek 24. 6.)

Jan Křtitel (svátek 24. 6.)
(23. 6. 2020) Početím Jana Křtitele se odstartovaly události přímo vedoucí k našemu vykoupení. Proto církev věnuje pozornost nejen…

Sv. Jan Fisher (svátek 22.6.)

Sv. Jan Fisher (svátek 22.6.)
(21. 6. 2020) Horlivý a zbožný biskup, který žil v chudobě. Reformátor kléru. Popraven králem Jindřichem VII. 22. 6. 1535

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)
(18. 6. 2020) Matt se narodil 2. 5. 1856 v Dublinu v Irsku. Všichni muži v rodině pili tak, že se…

Varování před sektou Shincheonji

Jde o nové náboženské hnutí z Jižní Koreje. Církve po celém světě proti němu varují.

Důvodem je sektářská povaha, manipulativní praktiky, snahu o utajování, zásadní odklon od křesťanského učení apod.

Její členové zpravidla postupně opouštějí rodiny a omezují veškeré kontakty s vnějším světem.

Více informací:

www.scjinfo.cz