Sekce: Knihovna

2. Duch svatý a církev

Duch svatý je pojítkem jednoty a společenství v jediném těle, jímž je církev.

z knihy Duch svatý a ekumenismus

Duch svatý uskutečňuje a zjevuje nové stvoření v Kristu v okamžiku vtělení, kdy zastiňuje Marii mocí Nejvyššího (srov. Luk 1,35), v okamžiku Ježíšova křtu, kdy sestoupil a spočinul na něm, o Letnicích, kdy roznítil společenství, aby světu kázalo o Pánu. Třetí článek Apoštolského vyznání "věřím v Ducha svatého" niterně spojuje Ducha svatého s církví svatou a všeobecnou, společenstvím svatých, odpuštěním hříchů, vzkříšením těla a věčným životem. Tímto způsobem se projevuje posvěcující dílo Ducha svatého až po naše doby. Víra v Ducha svatého sjednocuje církev s počátkem, který překonává všechna následující rozdělení a roztržky v dějinách. Víra otevírá také perspektivu communionis sanctorum, které je tajemstvím, ale vyjadřuje také jednotu poutníků – všech, kdo jsou Kristovi, mají jeho Ducha a žijí z naděje na vzkříšení a věčný život – s bratřími, kteří zemřeli v Kristově pokoji (srov. LG 50). Toto putování předpokládá neustálé odpuštění hříchů.

Mezi znamení doby v církvích a církevních společenstvích vidíme větší citlivost ve skupinách a hnutích pro přítomnost a působení Ducha svatého. Tyto skupiny se mají vyhýbat sektářským pokušením a naopak zvláštním způsobem slavit přítomnost Ducha svatého v celé církvi a v celém stvoření. Jsou povoláni k tomu, aby vydávali svědectví ekumenické otevřenosti jiným, vědomi si toho, že Duch vane jako vítr, o němž se neví, odkud přichází ani kam směřuje, aby působil skrytě všude a otevíral společenství mezi křesťany ve světě, který je povolán do Božího království.

Víra v Ducha svatého zahrnuje víru v Kristovu církev. Ta je "jakoby svátost neboli znamení a nástroj vnitřního spojení s Bohem a jednoty celého lidstva" (LG 1). Jako svátost či znamení je složenou skutečností sestávající z dvojího prvku, lidského a božského, společností tvořenou hierarchickými orgány a mystickým tělem Kristovým, společenstvím viditelným a duchovním. Slouží Duchu Kristovu, který ji oživuje k růstu těla (srov. LG 8).

Tato církev, ustanovená v tomto světě jako společnost, trvá a pokračuje v katolické církvi, vedené Petrovým nástupcem a biskupy, kteří jsou ve společenství s ním. Katolická církev zároveň plně uznává, že ostatní křesťané jsou ospravedlněni ve křtu na základě víry, jsou přivtěleni ke Kristu a je proto třeba v nich vidět bratry a sestry v Pánu (srov. LG 8, UR 3). Ba, mimo viditelné hranice katolické církve existují prvky a skutečnosti, jako je psané Boží slovo, život milosti, víra, naděje a láska, a jiné vnitřní dary Ducha svatého a viditelné prvky (srov. UR 3, LG 15). V encyklice Ut unum sint papež Jan Pavel II. zdůraznil, že u ostatních křesťanů existují církevní hodnoty: "Okolo katolického společenství nezeje prázdnota" (UUS 13, také 10). Tato bohatství způsobují, že by se mělo již připustit skutečné společenství mezi katolickou církví a ostatními církvemi a církevními společenstvími. Toto reálné, i když nedokonalé společenství musí vyústit do smíření a plného společenství. Jubileum roku 2000 je příležitostí, abychom společně a živěji objevili tuto pospolitost a vyvodili z toho důsledky pro obnovené ekumenické úsilí.

Duch svatý je pojítkem jednoty a společenství v jediném těle, jímž je církev. Zároveň však Duch působí nesmírnou rozmanitost: rozmanitost služeb a působení, kultur a jazyků. Pavlovské texty Římanům 12,3-5 a 1 Korinťanům 12,4-11 o různosti v Kristově těle byly pročítány v novém světle v dějinách lidstva, národů a samotné církve. Nezvratná a historicky se prohlubující různost křesťanských společenství představuje výzvu, abychom v ní vírou uznali znamení Ducha svatého a pobídku k opětné reintegraci různosti v obnoveném společenství, různosti, která nešťastně vyústila do rozdělení. Na druhou stranu nelze přehlížet, že různost kultur a dějin má nejednoznačné rysy. Může být známkou tvořivé činnosti Ducha svatého, který tak projevuje svou svobodu a bohatství. Může však také být naopak známkou rozštěpení a dezintegrace. Celé dějiny vykazují bohatství i chudobu, milost i hřích. Dějiny jsou nevyhnutelně místem setkání dobrého ducha s tím zlým, s ďáblem, který přináší nesvornost a zasévá rozdělení. Proto je nutné ustavičné rozlišování v církevním společenství, které "všechno zkoumá a co je dobré, toho se drží" (1 Sol 5,21), uznává mezi plody Ducha "lásku, radost, pokoj, trpělivost, blahovůli, dobrotu, věrnost, mírnost, sebeovládání" (Gal 5,22).


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Církev Duch svatý

Související texty k tématu:

Duch svatý  

Církev

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 66,10-14c; Žalm Žl 66,1-3a.4-5.6-7a.16+20; Gal 6,14-18
Lk 10,1-12.17-20

Ježíš nedává učedníkům seznam věcí, které si mají zabalit s sebou, když jdou na misii. Co jsou ty zásadní skutečnosti, které misionáři potřebují pro svoji práci? Nezamluvit svůj úkol (pozdravovat se s kdekým), nést pokoj a nikoli prokletí, být pokorní a nevybíraví nejen v jídle, ale i v tom, kdo nám přišel do cesty. Úkolem je přinést Boží království, nikoli poučky, úkoly či strach z Boha. A přestože byli učedníci nezkušení, přineslo jejich počínání ovoce. Možná právě toto je zásadní: Tak často se bojíme mluvit o své víře! Když se ale s pokorou a odevzdaností pustíme do díla, zjistíme, že jde o Bohem požehnanou a skvělou zkušenost, a to i přes nástrahy Zla.

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou

(3. 7. 2025) Vydavatelství Nové mesto přináší publikaci Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou, která…

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

Svatý Prokop (svátek 4.7.)
(3. 7. 2025) (* Chotouň asi 970  + Sázava 25.3.1053)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)
(2. 7. 2025) "Má-li někdo pochybnosti, není nenormální..."

Nedělní přímluvy dle aktuálního dění / Slavnost sv. Petra a Pavla, cyklus C / neděle 29. 6. 2025

(27. 6. 2025) Když byl apoštol Petr uvězněn, aby byl popraven, církevní obec se za něho naléhavě modlila k Bohu. Obraťme se…

Petr a Pavel (svátek 29.6.)

Petr a Pavel (svátek 29.6.)
(27. 6. 2025) Petr a Pavel / dva sloupy církve / rybář a učenec / skála a učitel pohanů / oba ukazují svou lásku ke Kristu svým…