Slovo úvodem

z knihy Maria v Novém zákoně (Vojtěch Kohut)

Vojtěch od sv. Hedviky OCD (Pavel Kohut, nar. v Třinci, 1969) studoval po maturitě nejprve na CMBF v Litoměřicích (1987-1989) a pak na CMTF UP v Olomouci (1991-1994). V roce 1990 se stal členem Řádu bosých karmelitánů, kde v roce 1994 složil své slavné sliby. Od téhož roku studoval na Papežském institutu Teresianum v Římě, kde získal v roce 1996 licenciát ze spirituální teologie. Od roku 1995 je knězem. Publikuje v Teologických textech, Katolickém týdeníku, Effathě a Karmelu.

Té, která mě chrání
a vede k svému Synu,
s vděčností a prosbou,
aby mi pomohla
ke konečnému vítězství.

Tato publikace není pokusem o výklad novozákonních míst pojednávajících o Panně Marii, třebaže se snaží respektovat výsledky moderní exegeze a využívat jich. Není ani nástinem mariánské novozákonní teologie, třebaže si chce uchovat její syntetizující pohled. A není nakonec koncipována ani jako přehled biblických východisek pro případné mariologické pojednání, třebaže perspektiva systematické teologie jí snad není úplně cizí.

Jejím skromným cílem je umožnit vnímavému čtenáři hlubší vhled do novozákonních výpovědí o Panně Marii, napomoci mu v životě modlitby a rozjímání, jakož i v životní praxi a úctě k Matce Boží. Tomu ostatně odpovídá i geneze těchto řádek: na jejich počátku stojí řada devíti zamyšlení, pronesených ve dnech 7.-15. července 1998 v chrámu Panny Marie Vítězné (u Pražského Jezulátka) jako příprava na slavnost Panny Marie Karmelské.

Následující text je určen čtenáři, který rád věci sám domýšlí; není zde proto uvedeno mnohé, co by se tu uvést mohlo (a možná i mělo). Tím spíše je tedy třeba, mají-li tato zamyšlení přinést skutečný užitek, aby nebyla čtena v chvatu a s pouhým intelektuálním zájmem. Ten, komu neposlouží rovnou jako ‘odrazový můstek’ k rozjímavé modlitbě, ať je, prosím, přečte v klidu alespoň dvakrát a nechá je v sobě ‘doznít’. Věřím, že pak splní účel, k němuž byla určena.

Rád bych na tomto místě poděkoval doc. Dr. Ladislavu Tichému za pozorné přečtení tohoto dílka i za jeho užitečné připomínky a drobné opravy; děkuji také všem těm, kdo jakýmkoli způsobem přispěli ke vzniku následujících řádek,
otec Vojtěch od sv. Hedviky OCD
o slavnosti Panny Marie Karmelské, 16. července 1998, v Praze.

Poznámka:
Všechna citovaná biblická místa jsou autorovým vlastním pokusem o překlad; neodpovídají tedy žádnému ze standardních českých překladů.

Použité zkratky biblických knih jsou převzaty z liturgického lekcionáře; srov. Lekcionář, I. díl, Praha, 1979, ss. 21-22.

Ten, kdo zběžně prolistuje Nový zákon, velmi snadno nabude dojmu, že se v něm o Ježíšově matce, Panně Marii, příliš mnoho nemluví. A třebaže míst, která se o ní výslovně zmiňují, je materiálně opravdu velmi málo (můžeme říci, že jde celkem asi o dvanáct perikop)[1], vůbec to neznamená, že by Maria nebyla významnou postavou alespoň některých novozákonních spisů. Zvláště Lukášovo a Janovo evangelium nám ji předkládají jako vynikající vzor k následování, jako naši duchovní matku a jako mimořádnou přímluvkyni.

Ponořme se tedy do jednotlivých novozákonních textů, které o ní hovoří, a nechme se oslovit poselstvím, jež přinášejí.