Nevyžádané exercicie…

V exerciciích má člověk obnovit nebo prohloubit svou věrnost Kristu. Proto je dobré se na ně třeba jednou za rok vypravit. Podněty k rozjímání a ke kontrole životní cesty, zda je opravdu následováním Krista, ale přináší i život sám. Jedny „nevyžádané exercicie“ nám poskytovala a ještě poskytuje pandemie. Názorně nám ukazuje, jak jsou nepřesné naše plány, jak nemáme život plně ve svých rukou a jak je důležité si nejen klást otázky, ale hledat na ně ve světle víry a v církvi pravdivé a užitečné odpovědi, a nevěřit něčemu jen proto, že by se mi líbilo, aby to tak bylo.    

Ještě tvrdší otázky nám připravuje vojenské přepadení Ukrajiny. Kdo prožil z blízka invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 má na co vzpomínat a vidí téměř stejný scénář.

Bezmocnost vůči zlu,
které nejsme mocni a schopni odstranit

V obou zkouškách, v pandemii a v obsazování Ukrajiny, zažíváme stejnou věc, totiž pocit bezmocnosti vůči zlu, které nejsme mocni a schopni odstranit. To může otřásat naší vírou nebo pobádat k lhostejnosti. Případně nás svádět k přijetí jednoduchých vysvětlení, která nic neřeší, pokud přímo neškodí. Naprostá většina z nás není v pozici, ve které by mohla zasahovat do událostí na světové scéně. Ale každý z nás je odpovědný za stav a vývoj svých názorů a postojů, tedy za stav svého nitra a za svou víru. I když nejsme vystaveni (zatím?!) nemoci, vojenské nebo jiné hrubé síle, jsme vystaveni pokušením. Můžeme se nechat zaplavit nenávistí nebo naopak lhostejností. Můžeme Pánu Bohu vyčítat, že nejedná tak, jak bychom my chtěli a jak t o od něho žádáme, ačkoliv bychom měli stále vnímat potřeby svých bližních a Pánu naslouchat.

Jsme vystaveni působení mnoha lží

V situacích, kdy jsme stále vystaveni šířícímu se zlu nemoci nebo zprávám o agresi vůči Ukrajině a zprávám o nesmyslném válčení všude možně nezapomínejme, že to požadavek následování Krista neodstraňuje. Naopak. Protože i do našeho nitra chce pronikat zlo nenávisti, nedůvěry Bohu, nerozlišování dobra a zla, zlo lží a překrucování pravdy, braňme se. Zvažujme, komu věříme a proč.  I my jsme vystaveni působení mnoha lží – nezapomeňme, že ďábel je opravdu otec lži. Ježíšova pravda musí vítězit v nás, kteří jsme mu uvěřili, aby její ovoce prospívalo světu, tedy našim bližním.