03. Nový zákon

z knihy Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme!

SZ naznačuje některé známky Ducha, které usnadňují přechod k novozákonnímu pojetí Ducha. Duch vybavuje především Mesiáše = Pomazaného (Iz 11,2), Hospodinova Služebníka (Iz 42,1nn) a Proroka hlásajícího osvobození (Iz 61,1n), který je pro Lukáše prototypem Ježíše (Lk 4,18).

Ve SZ se Duch zjevuje jako Boží síla, která dynamizuje božský plán dějin spásy, má však stále charakter charizmatu dočasného, ne trvalého. Tato oživující činnost Ducha je nápadná zvláště u prvních proroků (podle terminologie hebrejského kánonu), potom během éry králů její projevy ustupují do pozadí a zase vystupují v nové síle během exilu a poexilní obnovy, zvláště v Ezechielovi.

Novost NZ je především v tom, že Ježíš je konečný a trvalý nositel Ducha (Jan 1,33) a následně potom jeho předavatel (Sk 2,33); Ježíš bude ponořovat do Ducha (Mt 3,11) a spolu s Duchem bude předávat i sám sebe (Gal 4,6; Řím 8,14-17) a svoje poslání (Jan 20,21n). Novozákonní charakteristickou známkou pojetí Ducha je tedy jeho trvalá přítomnost, jak v Ježíši, tak v jeho učednících (Jan 14,17n; 1 Kor 6,9; Řím 8,9). Ti, kteří přilnou k Pánu, jsou s ním jeden Duch (1 Kor 6,17).

Tato novozákonní novost se projevuje jasně o Letnicích, kdy Duch sestupuje na apoštoly a připravuje je na misii do celého světa a pro všechny národy (Sk 2,4). Tentýž Duch sestupuje rovněž na lidi jakéhokoli původu a založení (Sk 4,31; 10,47). Tak se naplňuje Joelovo proroctví o mimořádném vylití Ducha, jímž mnozí budou proměněni v proroky, duchovní lidi, charizmatiky (Sk 2,18; 6,3; 11,24; 7,55; srov. Lk 4,1). Joel (3,1), který stejně jako Ezechiel tolik zdůrazňuje dar Ducha (Ez 36,28n; 39,29; srov.Iz 44,3), slibuje jeho příchod nejen prorokům, ale celému Izraeli, a nejen ve smyslu morálním, nýbrž ve smyslu vskutku charizmatickém. Joelovo proroctví tvoří jakýsi most mezi Starým a Novým zákonem, třebaže vylití Ducha je zaslíbeno jenom Izraeli; zůstává však otevřeno pro budoucí zevšeobecnění a odpovídá tak Mojžíšově touze, aby Hospodin dal svého prorockého Ducha všem (Nm 11,29), protože Hospodinův Duch vždycky působí prorockou činnost. NZ pojednává o tomto daru Ducha otevřeném pro všechny národy (Sk 2,17; 10,45; 11,15), jehož se člověku dostává skrze obrácení ve víře v Ježíše Krista (Gal 3,5).

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 55,1-3; Žalm Žl 1458-9.15-16.17-18; Řím 8,35.37-39
Mt 14,13-21

Kdybychom viděli v nasycení zástupu jen mimořádnou šťastnou událost, která se neopakuje, bylo by to velmi málo. Ptejme se spíš, kolikrát v evangeliu Pán Ježíš ukazuje, že Bůh má dost bohatství pro všechny, jak to ukazuje dnešní příběh. A ptejme se, kolikrát hrozí, že ti, kdo jsou zlí, nemohou od Boha očekávat nic? Je zřejmé, že první odpovědi daleko převažují nad těmi druhými. Přesto můžeme vidět, že mezi části křesťanů vždy byla a je velká poptávka po obrazech trestajícího Boha. Ježíš ale ukazuje Boha štědrého, který „dává chléb dobrým i zlým“. Je tedy zřejmé, že spolu s evangelisty máme lidem představovat především Boha bohatého, štědře obdarovávajícího slitováním a nadějí. Ten, kdo ho nevidí, bude totiž pokoušen, aby nalezl bohatství života ve světě a bez Boha.

Zdroj: Nedělní liturgie

03. Nový zákon

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Přihlášení

Bible na neděli

Aktuality

Sudetský kapucín v konfliktu s nacisty: P. Jakob LUMPE OFMCap

Co je to Porciunkule? (svátek Panny Marie Andělské 2.8.)

Přímluvy k nedělní bohoslužně / 18. neděle v mezidobí, cyklus A / 2. 8. 2026

Sv. Ignác z Loyoly (svátek 31.7.)

Václav Dvořák († 30. 7. 2008)

sv. Marta (29.7.) Práce a služba se mohou stát falešným cílem

Odložil německou národnost a stal se Čechem - P. František Augustin SCHUBERT OSA (+ 28. července 1942, Dachau)