Ježíšovo nanebevstoupení neznamená jeho nepřítomnost, ale to, že je mezi námi živý novým způsobem, - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jaroslav Brož

07. Otec - Dárce Ducha

z knihy Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme!

Křest v Duchu, vykonaný ve jménu Ježíšově, má také vztah k Bohu Otci; přesněji řečeno, On je tu první (Mt 28,19b), protože Otec je Dárce Ducha, neboť je jeho původcem. NZ stále opakuje, že Bůh Otec je prvotní pramen Ducha (1 Sol 4,8; Gal 4,6; 2 Kor 1,22; 5,5 ; srov. 1 Petr 4,14; Zj 4,5; 5,6; 11,11; 22,6). Jan užívá jasného a konkrétního vyjádření „Bůh je Duch“ a tak naznačuje, že Bůh Otec je Dárce Ducha a ten, který Duchu dává život (Jan 4,24), podobně jako věta „Bůh je světlo“ (1 Jan 1,5) označuje Boha Otce jako původce zjevení a věta „Bůh je láska“ jej definuje jako tvůrce lásky (1 Jan 4,16b).

Funkce Otce ve vztahu k Daru Ducha je různě konkretizována ve dvou velkých novozákonních teologických školách, pavlovské a janovské. Pro Pavla je Bůh Dárce Ducha tak, že žehná, tj. bohatě uděluje všechny duchovní dary v Kristu (Ef 1,3) a dynamizuje charizmata (Gal 3,5). Jan hlouběji promýšlí příčinu (causa operans) charismat, tj. zjevení, a spojuje Dar Ducha s darem zjevení: Bůh Otec odevzdal Kristu své jméno, svoji slávu, své slovo, svou lásku, svého Ducha (Jan 17,11.24.8.26; 3,34n; 5,20; 15,26) a totéž Ježíš pak předává svým učedníkům (Jan 17,6.22.14.26; 15,9; 7,39; 20,22). Otec je tedy pramen Ducha, protože je původcem zjevení, které předává v Ježíši (Jan 16,13nn). Jan i Pavel zdůrazňují Ježíšovo prostřednictví při předávání duchovních darů: podle Pavla Boží požehnání, které uděluje Duch, se přijímá v Kristu (Ef 1,3); a Duch svatý, podle Jana, bude dán ve jménu Ježíšově (Jan 14,16), na jeho přímluvu a v jeho zjevení, jehož je Otec prvotním pramenem (Jan 6,45). Ježíš přijal Ducha od Otce a potom jej předává jako svého Ducha (Sk 1,33). Jeho Duch spolu s jeho interiorizovaným Slovem se v člověku stává pramenem duchovního života, což není nic jiného než život samého Boha (Jan 6,63).

Je-li Duch darem Božím a Ježíš ho obdržel v modlitbě nazírání (Jan 3,34n; 5,19n) a prosby (Jan 14,16), může jej církev dostat stejným způsobem. Jako vše, co pochází od Boha, tak i Duch je dar a milost (Gal 3,5; 1 Kor 2,12; 2 Kor 2,13), a základní postoj pro získání daru není dobyvačnost, nýbrž pokorná prosba (srov. Mdr 7,7). Na tom Ježíš trval, když pobídl Samaritánku, aby poznala dar Boží a poprosila jeho zprostředkovatele – Ježíše. Dal tak najevo, že udělení daru je vždy nevyhnutelně vázáno na prosbu (Jan 4,10).

Také při Ježíšově křtu je zjevné, že dar Ducha se přijímá v modlitbě (Lk 3,21). Rovněž o Letnicích se církev na Kristův pokyn shromažďuje k modlitbě za zcela konkrétní úmysl - přijmout Ducha svatého (Sk 1,14), kterého považuje za dar Boží (1 Kor 2,12; Řím 8,11.14) jejž předává Ježíš (2 Kor 3,17; Gal 4,6; Flp 1,19; Jan 16,17) od Otce (Jan 15,26). Dále se mluví o modlitbě apoštolské církve ve všech okamžicích, kdy se naráží na křest jako přijetí Ducha (Sk 9,9.11; 4,31; 8,15.18nn; 13,1-13).

Modlitba v Ježíšově jménu, pod jeho vlivem a ve shodě s jeho cílem je účinná (Jan 14,13n; 15,16; 16,23-26; srov. 14,26; 17,6.11), takže Otec neodepře svá dobra nikomu, kdo prosí ve víře a v lásce k Ježíši (Mt 7,1; 18,20). Bůh však nedává dobra, která svou přirozeností mohou být ambivalentní; dává především nejvyšší Dobro, souhrn všech darů, tj. Ducha svatého (Lk 12,18n; srov. Zj 1,4), který je zdrojem ostatních darů a charizmat (Lk 11,13; 1 Jan 3,24; 4,13). Na toto pojetí navazují některé pozdější rukopisy NZ,[8] které v modlitbě Páně nahrazují obvyklou prosbu o příchod království touto prosbou: „ať přijde na nás tvůj svatý Duch a očistí nás“ (Lk 11,2). A Pavel ve své modlitbě vyprošuje také pro své církevní obce tohoto Ducha (Ef 1,7) a vyzývá křesťany, aby v modlitbě toužili po charizmatech stále větších (1 Kor 14,1).

Duch, který přichází od Boha Otce skrze modlitbu, se mění rovněž skrze modlitbu v sílu, umožňující přístup k Bohu. Duch je pramen ustavičné modlitby (Ef 6,18; Jud 20). Přichází podepřít lidskou slabost v prosebné modlitbě (Řím 8,26) a dává přístup k Bohu v modlitbě odevzdání se (Ef 2,18). Tento přístup k Bohu silou Ducha svatého zdůrazňují především ty novozákonní texty, které mluví o křesťanech jako o osobách, určených k nabývání podoby Kristovy (Jan 2,21); prostřednictvím přebývání (inhabitatio) Ducha svatého se mají stávat duchovním chrámem (1 Petr 2,5; 1 Kor 3,16; 6,19; Řím 1,9; Ef 2,22), v němž se ustavičně Bohu přinášejí duchovní oběti, jež mu jsou příjemné, protože jsou dynamizovány Duchem, evangeliem (Řím 15,16). Právě evangelium a Ježíšova Pravda, interiorizovaná Duchem, se ve věřícím křesťanu stává pramenem modlitby, přístupu k Bohu a pravého klanění (Jan 4,23n). Pravé klanění Otci je takové, které je dynamizováno Pravdou Syna a interiorizováno Duchem. To je skutečně duchovní klanění (Ef 5,19), neboť jeho hybatelem je Boží Duch (Flp 3,3), přijatý skrze Ježíšovo slovo (Jan 6,63).

Tento Duch a jeho láska k Ježíši, která trvá v církvi, způsobuje, že církev ustavičně tíhne k Ježíši. Duch a církev se sjednocují v jedné společné apoštolské modlitbě, v touze po Ježíšově přítomnosti a v prosbě, aby se naplnilo jeho dílo – v tomto ustavičném volání k Pánu, které bylo prvotní modlitbou křesťanů: Marana tha = Přijď, Pane Ježíši (Zj 22,17; srov. 1 Kor 16,22).


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Duch svatý

Čtení z dnešního dne: Pondělí 17. 5.

Sk 19,1-8; Jan 16,29-33

Komentář k Jan 16,29-33: Ježíš předpovídá svoji budoucí opuštěnost. Nechci jej v tomto týdnu přípravy na seslání Ducha svatého ponechat bez své lásky. Spolu s ním mohu přemoci lhostejný „svět“!

Zdroj: Nedělní liturgie

Letnice, Svatodušní svátky...

(23. 5. 2021) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)…

Světový den sdělovacích prostředků

Světový den sdělovacích prostředků
(14. 5. 2021) Světový den sdělovacích prostředků se připomíná vždy na 7. velikonoční neděli, neboli týden před Slavností seslání Ducha…

Svatý Jan Nepomucký (16. 5.)

(14. 5. 2021) Jan Nepomucký - v černých vodách času naše hvězda...

´Pobožný lenoch´sv. Izidor (svátek 15.května)

(14. 5. 2021) Svatý Izidor rolník (1080-1130)

15. květen - Mezinárodní den rodiny

(13. 5. 2021) Ježíš, Boží Syn, se stal člověkem v rodině. Základem dobré rodiny je dobré manželství.

Svatý Pankrác (svátek 12.5.)

(11. 5. 2021) Svatý Pankrác zemřel mučednickou smrtí pro Krista, když mu bylo pouhých čtrnáct let. Stalo se tak 12. května roku 304

Svatodušní novéna

(11. 5. 2021) Od pátku po slavnosti Nanebevstoupení Páně se celá církev po devět dní modlí o nové vylití Ducha svatého. Podklady k…

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2021) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2021) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.