Ježíšovo nanebevstoupení neznamená jeho nepřítomnost, ale to, že je mezi námi živý novým způsobem, - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jaroslav Brož

11. Literatura a poznámky

z knihy Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme!

[1] Literatura: J. Luzarraga, El Espíritu Santo en la espiritualidad bíblica de la vocación. In: Estudios Trinitarios XVIII/2 (1984) Salamanca, s. 277-299; J. Luzarraga, Espiritualidad bíblica de la vocación, Ediciones Paulinas, Madrid 1984. Dále konzultované slovníky: E. Ancilli (ed.), Dizionario enciclopedico di spiritualità, I-III, Città Nuova Editrice, Roma 19902; J.B Bauer (ed.), Bibel Theologisches Wörterbuch, Graz – Wien – Köln 19944; C. Brown (ed.), The New International Dictionary of New Testament Theology, I-III, Exeter – Grand Rapids 1978; M.G. Cordero (ed.), Historia de la espiritualidad, Barcelona 1969; M. Downey (ed), The New Dictionary of Catholic Spirituality, Collegeville 1993; X. Léon-Dufour (vyd.), Slovník biblické teologie, Velehrad - Křesťanská akademie, Řím 1991; P. Rossano - G. Ravasi - A. Girlanda (ed.), Nuovo dizionario de teologia biblica, Edizioni San Paolo, Cinisello Balsamo 19945.

[2] Povolání Ezechiela je popisováno jako osobní nezastupitelná zkušenost, jak je naznačeno přesným popisem místa: „v chaldejské zemi u průplavu Kebaru.“

[3] Takto doslova hebr. text (sloveso npl); EP (= Ekumenický překlad): „Duch Hospodinův se na mě snesl“; BP (Bognerův liturgický překlad): „Tu na mě přišel Hospodinův duch.“

[4] E = elohistická vrstva.

[5] Protože jsem nenalezl vhodný český ekvivalent, budu užívat tohoto slova, které jako psychologický termín označuje „začleňování, vstřebávání do psychiky a osobnosti, přijímání za své idejí, myšlenek, postojů, hodnot, spol. norem“ (P. Hartl, Psychologický slovník, Nakladatelství Budka, Praha 1993, s. 81); s mírnou obměnou je lze v tomto smyslu používat ve spiritualitě.

[6] Tj. význam Ducha svatého jako tvůrce ryze osobního vztahu k Bohu a Kristu a oživovatele všech duchovních činností.

[7] Řecké slovo anóthen zde znamená zároveň „znovu“ i „shora“ (toto žádný překlad nemůže postihnout); na této autorem evangelia chtěné dvojznačnosti je pak vystavěn celý dialog. Nikodém jako člověk neosvícený má na mysli „pozemský“ smysl, zatímco Ježíš jej poučuje o smyslu vyšším, duchovním.

[8] (162). 700; (McionT) GrNy; viz N-A27 ad loc.

[9] Citovaným místům je většinou společný pojem (v řeč.) parrhésia, jehož bohatý obsah lze těžko tlumočit do češtiny jedním slovem. Původně termín z athénského veřejného života: schopnost a neohroženost mluvit na veřejných shromážděních, jež byla později kodifikována jako právo mluvit na veřejnosti pravdu. V NZ toto slovo má několik významových polí (např. svobodný přístup k Bohu, mluvit otevřeně jako opak k řeči v podobenstvích), z nichž pojetí apoštolské svobody, neohroženosti a statečnosti je v NZ nejrozšířenější; viz pěkná monografie R. Fabris, La virtù del coraggio. La «franchezza» nella Bibbia, Casale Monferrato 1985.

[10] EP překládá „přirozený“, BP „člověk se schopnostmi pouze přirozenými“.

[11] Zde se mluví o původcích roztržek, kteří jsou psychikoi, pneuma mé echontes; EP překládá „jsou pudoví a nemají Ducha“, BP „lidé jen pozemsky smýšlející, v nichž není Duch“.

[12] Řec. pneuma sofias kai apokalypseós překládá EP přesněji jako „ducha moudrosti a zjevení“, zatímco BP („dar moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat“) se blíží více již výkladu a zastírá jasnost řec. textu.

[13] Kristovo zjevení Šavlovi u Damašku je třeba více chápat jako povolání k apoštolské službě, jak to odpovídá Pavlovu popisu v Gal (1,15n), než jako mravní „obrácení“; vždyť Pavel již věřil v Boha a patřil mezi horlivé farizeje (Flp 3,5), kteří měli ve své době vysoký mravní kredit.

[14] Řec. didaskein (Jan 14,26) je v janovském slovníku téměř totožné se slovesem „zjevovat“ (Jan 8,28 - rovněž sloveso lalein„mluvit“, užité v tomto verši má stejný význam).

[15] Řec. text zde má doslova „pomazání“ (chrisma), což naše překlady již vykládají: EP „zasvěcení“, BP „Duch svatý“.

[16] Novozákonní spisy, zvláště evangelia, nejsou ničím jiným než historií Ježíše osvícenou Duchem svatým.

[17] EP: „Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí (řec. pneuma; BP „duch“), které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha.“

[18] Hebr. Tórah znamená „vyučování“.

[19] BP: „Víme přece, že Zákon je duchovní (pneumatikos)“; EP překládá „svatý“.

[20] BP: „(Apollos) byl už poučen o cestě Páně a mluvil s nadšením Ducha (řec. zeón tó pneumati lze však také, snad i pravděpodobněji, přeložit „přesvědčivě (EP), se zanícením ducha (lidského)) a učil přesně (akribós) o Ježíšovi“.

[21] Pro obecné vyjádření „žít, chovat se, vést svůj život“ užívá SZ a po něm často i NZ obrazu cesty: „jít, kráčet“ (řec. peripatein) podle Zákona Hospodinova (srov. hebr. název pro morální a životní normy halacha od halak = jít, kráčet).


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Duch svatý

Čtení z dnešního dne: Pondělí 17. 5.

Sk 19,1-8; Jan 16,29-33

Komentář k Jan 16,29-33: Ježíš předpovídá svoji budoucí opuštěnost. Nechci jej v tomto týdnu přípravy na seslání Ducha svatého ponechat bez své lásky. Spolu s ním mohu přemoci lhostejný „svět“!

Zdroj: Nedělní liturgie

Letnice, Svatodušní svátky...

(23. 5. 2021) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)…

Světový den sdělovacích prostředků

Světový den sdělovacích prostředků
(14. 5. 2021) Světový den sdělovacích prostředků se připomíná vždy na 7. velikonoční neděli, neboli týden před Slavností seslání Ducha…

Svatý Jan Nepomucký (16. 5.)

(14. 5. 2021) Jan Nepomucký - v černých vodách času naše hvězda...

´Pobožný lenoch´sv. Izidor (svátek 15.května)

(14. 5. 2021) Svatý Izidor rolník (1080-1130)

15. květen - Mezinárodní den rodiny

(13. 5. 2021) Ježíš, Boží Syn, se stal člověkem v rodině. Základem dobré rodiny je dobré manželství.

Svatý Pankrác (svátek 12.5.)

(11. 5. 2021) Svatý Pankrác zemřel mučednickou smrtí pro Krista, když mu bylo pouhých čtrnáct let. Stalo se tak 12. května roku 304

Svatodušní novéna

(11. 5. 2021) Od pátku po slavnosti Nanebevstoupení Páně se celá církev po devět dní modlí o nové vylití Ducha svatého. Podklady k…

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2021) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2021) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.