Sekce: Knihovna

Jaroslav Brož

10. Trvalý duchovní postoj

z knihy Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme!

Celé toto napojení na Ducha vytváří v povolaném duchovní postoj (pevnou strukturu), který se vyznačuje trvalým požíváním plodů Ducha, jimiž jsou láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, sebevláda (Gal 5,22). Sklízí se to, co se zaselo: ten, kdo zasíval v Duchu, sklízí duchovní, věčný život (Gal 6,8), který přináší povolanému vědomí pokoje, celistvosti a životního dynamismu (Řím 6,8), známky přítomnosti Božího království v něm (Řím 14,17).

Tento vnitřní postoj také doprovází vnější výraz, vyznačující se duchovní svobodou (2 Kor 3,17; Řím 8,2) a pevností (2 Kor 4,13; 5,6; srov. 2 Tim 1,7), která se projevuje ve službě, oživované láskou, vykonávanou s rozvážností a dováděnou do konce pevností a silou (2 Tim 1,3).

Tento praktický postoj je znamením pravého apoštolátu, neboť se ukazuje, že je dynamizován jenom Bohem skrze jeho Ducha. Potom všechny apoštolské činnosti jsou upřímná láska a Boží síla, tj. prokazuje se v nich kontemplativní přilnutí k Pánu a apoštolská rozhodnost.

V té míře, jak povolaný roste v Duchu jako Jan Křtitel (Lk 1,80), nabývá postupně podoby autentického křesťana, který žije podle Ježíšových hodnot (2 Kor 3,3), ba dokonce Ježíšův Duch člověka přetváří v samého Ježíše (2 Kor 2,18). A jak se povolaný naplňuje Duchem, oplývá také duchovní radostí, což je trvalý duchovní stav člověka, který má Božího Ducha (Sk 9,31; srov. 13,52).

Protože Duch zpřítomňuje všechny milosti Božího života a s nimi také dar povolání a podněcuje odpověď na ně, je stále aktuální Pavlova výzva v celé její šíři: „Nezhášejte Ducha!“ (1 Sol 5,19).


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Duch svatý

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sir 27,33-28,9 (řec. 27,30-28,7); Žalm Žl 103,1-2.3-4.9-10.11-12; Řím 14,7-9
Mt 18,21-35

Odpustit, ale nezapomenout? Palčivý problém usnadní vědomí, že i my sami děláme chyby a jiní odpouští nám. Na křivdu možná nezapomeneme, ale můžeme opustit sebelítost, touhu po pomstě i tvrdý odsudek. Když druhým přejeme dobro, zlo nad námi ztrácí moc a Bůh vítězí v našem nitru. Takové kroky se těžko realizují a je třeba si je vyprosit v modlitbě. Pokud nelze cestu k odpuštění ujít naráz, stačí se na ni vydat a být vděčný za každý malý krok vpřed. Vytrvalost nás dovede daleko.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nedělní přímluvy / 24. neděle, cyklus A / 13. 9. 2026

(11. 9. 2026) Pán nás vybízí, abychom odpouštěli svým bližním. Inspirováni touto výzvou se obraťme k Pánu a společně volejme:

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)
(11. 9. 2026) Jan Zlatoústý (Chrysostomos) byl oblíbeným a neohroženým kazatelem, který čelil vlně intrik a byl opakovaně posílán do…

Jak představit dětem svatou Ludmilu?

Jak představit dětem svatou Ludmilu?
(9. 9. 2026) Příběh svaté Ludmily doplněný pracovními listy, omalovánkou, komiksem, kvízy a dalšími materiály

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka
(9. 9. 2026) Antonín Dvořák napsal oratorium Svatá Ludmila na text Jaroslava Vrchlického. 

Narození Panny Marie 8. 9.

(7. 9. 2026) Nejsme loutky v rukou Božích. On má s každým z nás plán, projekt, nabídku, šanci, záměr.

Legendární profesor Kolakovič - prorok pro těžké časy (* 8. září 1906)

(6. 9. 2026) Chorvat, který byl podle někoho byl prorok, div ne světec. Podle jiných „dobrodruh a megaloman“,…

Stanislav Přibyl: Co mě naučily mé školní průšvihy / video na youtube

Stanislav Přibyl: Co mě naučily mé školní průšvihy / video na youtube
(4. 9. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa léty školní docházky