10. Trvalý duchovní postoj

z knihy Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme!

Celé toto napojení na Ducha vytváří v povolaném duchovní postoj (pevnou strukturu), který se vyznačuje trvalým požíváním plodů Ducha, jimiž jsou láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, sebevláda (Gal 5,22). Sklízí se to, co se zaselo: ten, kdo zasíval v Duchu, sklízí duchovní, věčný život (Gal 6,8), který přináší povolanému vědomí pokoje, celistvosti a životního dynamismu (Řím 6,8), známky přítomnosti Božího království v něm (Řím 14,17).

Tento vnitřní postoj také doprovází vnější výraz, vyznačující se duchovní svobodou (2 Kor 3,17; Řím 8,2) a pevností (2 Kor 4,13; 5,6; srov. 2 Tim 1,7), která se projevuje ve službě, oživované láskou, vykonávanou s rozvážností a dováděnou do konce pevností a silou (2 Tim 1,3).

Tento praktický postoj je znamením pravého apoštolátu, neboť se ukazuje, že je dynamizován jenom Bohem skrze jeho Ducha. Potom všechny apoštolské činnosti jsou upřímná láska a Boží síla, tj. prokazuje se v nich kontemplativní přilnutí k Pánu a apoštolská rozhodnost.

V té míře, jak povolaný roste v Duchu jako Jan Křtitel (Lk 1,80), nabývá postupně podoby autentického křesťana, který žije podle Ježíšových hodnot (2 Kor 3,3), ba dokonce Ježíšův Duch člověka přetváří v samého Ježíše (2 Kor 2,18). A jak se povolaný naplňuje Duchem, oplývá také duchovní radostí, což je trvalý duchovní stav člověka, který má Božího Ducha (Sk 9,31; srov. 13,52).

Protože Duch zpřítomňuje všechny milosti Božího života a s nimi také dar povolání a podněcuje odpověď na ně, je stále aktuální Pavlova výzva v celé její šíři: „Nezhášejte Ducha!“ (1 Sol 5,19).

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Jaroslav Brož

Témata: Duch svatý

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

11. 10. 2026, 4. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 5,1-7; Žalm Žl 80, 9+12.13-14.15-16.19-20; Flp 4,6-9
Mt 21,33-43

Výstraha, obsažená v tomto evangelním úryvku, je skutečně vážná. Stát se před Bohem zbytečným, tím, kdo zcela selhal ve svém úkolu, je už samo o sobě velkým odsouzením. To ale není jediné poselství těchto závažných slov. Ukazují totiž, že Bůh si nenechá své dílo zničit lidskou nechápavostí a nespolehlivostí. Jestliže jedna skupina lidí nenaplní důležitý Boží úkol, Bůh si vyhledá jiné. Ale svůj dobrý plán ve prospěch lidstva neodvolá a nenechá ho padnout. Boží vynalézavost v uskutečňování dobra je obdivuhodná. Je to velká útěcha tváří v tvář lidským selháváním, která se neděla jen v době Ježíšově, ale která provázejí celé dějiny křesťanství.