Nezapomínejte na chudé, milujte je, protože v nich je ukřižovaný Ježíš, - archív citátů

Navigace: Tematické texty C CírkevDelší texty Důstojně žít Evangelium (Anton Srholec)

Důstojně žít Evangelium (Anton Srholec)

Křesťanství nese příliš velké všelidské hodnoty, než aby se dalo bez nich žít. Jen je třeba je vyslovit novým jazykem. Je jen směle svěřit novým lidem, kteří budou mít vůli a hrdost je nejen hlásat a interpretovat po novu, ale je i žít a svědčit o nich. Je třeba odlišit podstatné od okrajového. Nevázat křesťanství na přežité formy. Pohanům v Římě se křesťané jevili vzhledem běžným náboženským praktikám státní pohanské církve jako vysloveně nenáboženští ateisté.

Ve jménu záchrany toho podstatného ve víře se budeme muset osvobozovat od jejích neautentických nánosů a historicky podmíněných projevů. Bůh má být všechno a nade všechno. Každá doba má právo a povinnost vyslovit si tuto absolutní pravdu svou řečí. Zastaralé a pro naši dobu už neplatné obrazy Boha, Krista a církve odvádějí i lidi poctivě hledající. Hlasatelé evangelia a ti, kdo uvěřili, stojí před úkolem neúnavně a systematicky pracovat na sobě, kultivovat tu nejkrásnější stránku své osobnosti, zápasit o stále vyšší porozumění a hlubší víru. (54)

Nakonec budeme souzeni jen z lásky. Všechny funkce, tituly a privilegia bez lásky jsou jen ke škodě. Zaslepují dávajícího a přijímajícího nepřesvědčí. (54-55)

Jestliže si chce církev udržet své krví zaplacené místo ve světě a jestliže chce být kvasem, který život nejen komentuje, ale mění, pak sama bude muset klást větší důraz na ochranu života a na pravdu o člověku. Ona první by měla vědět, co člověk v sobě nese, co dokáže, čeho je schopen. (55)

Zůstává nám úloha ve víře kráčet nezajištěnými dějinami, poslouchat Boží slovo a trápit se s řešením problémů stejně jako ostatní svět. Nastala sekularizace, inkulturace a vyžaduje to jim přiměřené postoje. (55)(...)

Okolo nás umírají lidé na duchovní podvýživu a my máme chléb a slovo života v rukou. Člověk-křesťan musí v této hodině stát na straně chudých a trpících. (56)(...)

Církev se potřebuje osvobodit od svých zábran, od své vázanosti na moc, na úřad, na neomylnost. Od chorobných postojů, od nevědomosti, od vazby na minulost a na chorobnou politickou přítomnost. Od strachu, že něco zmeškáme, i od pýchy, že bez Boha něco zachráníme. Důstojně žít své Evangelium v této době, v důvěře, že tu lodičku vede přece jen On. Jen v Kristu je spása a on ji uskutečňuje i naším přičiněním. (57)

(Anton Srholec: Experiment lásky, Na ceste 1989, 54-57)


Související texty k tématu:

Církev

Pýcha
Pyšný člověk se nenechá nikým usměrnit
Pokušení každého člověka - dělat ze sebe šéfa
Všeználci mezi námi. Jsou ve všem kompetentní... 
Církev "potřebuje" pyšné lidi Apoštol Petr byl velmi namyšlený a pyšný muž
Mnozí lidé vykonali velké věci, sami ale padli
Biskupové musí pamatovat na tři základní věci
Biskupská hodnost je služba, nikoli honosná pocta
Narcismus teologů je nechutný a působí velké škody
S Tóbitem nebylo k vydržení 
S ďáblem nelze vést dialog
Když se cítíš být silný, nepodlehni domnělé jistotě 
Falešná pokora je klam, je jen jinou formou zaměřenosti na sebe.
Mnozí se chlubí tím, co nemá žádnou hodnotu 
Pane, dej, abychom nezpychli proto, žes nám dal své požehnání…
Četba Božího slova nás provádí mezi léčkami zoufalství a pýchy

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 55,6-9; Žalm ŽALM 145; Flp 1,20c-24.27a
Mt 20,1-16

Na první poslech se jeví jednání hospodáře jako nespravedlivé. Dělníci pracující celý den dostali stejně jako ti, kteří pracovali hodinu. Ale oni přijali tuto pracovní smlouvu a hospodář jim dal smluvenou mzdu. Tedy nejde o nespravedlnost, ale o velkorysost k těm, kteří práci nenašli! Evangelista navázal na příběh o bohatém mládenci, který Ježíše oslovil, protože toužil být dokonalý před Bohem. Ale neuměl nebo nechtěl svému úsilí dát všechno. Bůh je mnohem flexibilnější, hledá, jak nejlépe využít situaci a dosáhnout cíle i přes mnohé potíže. A dokáže jednání ohodnotit nejen ve vztahu k odpracovanému úkolu, ale k situaci člověka. Pokud se na text díváme z našeho pohledu, stojí za otázku, zda jsme připraveni vstoupit do Boží služby kdykoli. A podobně, nakolik sami dokážeme vnímat svět perspektivou dobra pro druhé. Poslední zamyšlení se může týkat těch, kteří třeba léta necítili žádné povolání pro Boha. Pán nás ale někdy osloví až na úplném konci např. školy, rodičovství, práce nebo i života. Nemávneme rukou s tím, že „nyní“ to už nemá cenu?

Zdroj: Nedělní liturgie

Konkrétní odkaz svatého Václava pro každého z nás

Konkrétní odkaz svatého Václava pro každého z nás
(24. 9. 2023) Jak následovat "dědice" české země? Asi ho nebudeme následovat zrovna v statečném hájení českého území. ...

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno?

(23. 9. 2023) Pracovní listy pro děti. V září dozrávají hrozny vinné révy a slaví se "vinobraní". A znáte nějaké další…

Sv. Padre Pio (23.9.)

Sv. Padre Pio (23.9.)
(22. 9. 2023) Otec Pio z Pietrelciny (1887 - 1968) je jednou z nejvýraznějších světeckých postav 20. století. Po celých padesát let…

21.9. sv. Matouš

(20. 9. 2023) Dynamika Božího povolání a lidské odpovědi

20. září - památka korejských mučedníků

(19. 9. 2023) "... Už máme velmi blízko k rozhodujícímu zápasu, snažně vás prosím, žijte věrně z víry, abyste jednou vešli tam,…

Setkání zdravotníků Pod Petřínem 7. 10. 2023

Setkání zdravotníků Pod Petřínem 7. 10. 2023
(18. 9. 2023) "Zdravotník v síti vztahů" / Kostel sv. Karla Boromejského, Vlašská 36, Praha 1…