Otec doprovází naše kroky.  Není chladným, odtažitým a netečným pozorovatelem,  - archív citátů

Navigace: Tematické texty C CírkevDelší texty Důstojně žít Evangelium (Anton Srholec)

Důstojně žít Evangelium (Anton Srholec)

Křesťanství nese příliš velké všelidské hodnoty, než aby se dalo bez nich žít. Jen je třeba je vyslovit novým jazykem. Je jen směle svěřit novým lidem, kteří budou mít vůli a hrdost je nejen hlásat a interpretovat po novu, ale je i žít a svědčit o nich. Je třeba odlišit podstatné od okrajového. Nevázat křesťanství na přežité formy. Pohanům v Římě se křesťané jevili vzhledem běžným náboženským praktikám státní pohanské církve jako vysloveně nenáboženští ateisté.

Ve jménu záchrany toho podstatného ve víře se budeme muset osvobozovat od jejích neautentických nánosů a historicky podmíněných projevů. Bůh má být všechno a nade všechno. Každá doba má právo a povinnost vyslovit si tuto absolutní pravdu svou řečí. Zastaralé a pro naši dobu už neplatné obrazy Boha, Krista a církve odvádějí i lidi poctivě hledající. Hlasatelé evangelia a ti, kdo uvěřili, stojí před úkolem neúnavně a systematicky pracovat na sobě, kultivovat tu nejkrásnější stránku své osobnosti, zápasit o stále vyšší porozumění a hlubší víru. (54)

Nakonec budeme souzeni jen z lásky. Všechny funkce, tituly a privilegia bez lásky jsou jen ke škodě. Zaslepují dávajícího a přijímajícího nepřesvědčí. (54-55)

Jestliže si chce církev udržet své krví zaplacené místo ve světě a jestliže chce být kvasem, který život nejen komentuje, ale mění, pak sama bude muset klást větší důraz na ochranu života a na pravdu o člověku. Ona první by měla vědět, co člověk v sobě nese, co dokáže, čeho je schopen. (55)

Zůstává nám úloha ve víře kráčet nezajištěnými dějinami, poslouchat Boží slovo a trápit se s řešením problémů stejně jako ostatní svět. Nastala sekularizace, inkulturace a vyžaduje to jim přiměřené postoje. (55)(...)

Okolo nás umírají lidé na duchovní podvýživu a my máme chléb a slovo života v rukou. Člověk-křesťan musí v této hodině stát na straně chudých a trpících. (56)(...)

Církev se potřebuje osvobodit od svých zábran, od své vázanosti na moc, na úřad, na neomylnost. Od chorobných postojů, od nevědomosti, od vazby na minulost a na chorobnou politickou přítomnost. Od strachu, že něco zmeškáme, i od pýchy, že bez Boha něco zachráníme. Důstojně žít své Evangelium v této době, v důvěře, že tu lodičku vede přece jen On. Jen v Kristu je spása a on ji uskutečňuje i naším přičiněním. (57)

(Anton Srholec: Experiment lásky, Na ceste 1989, 54-57)


Související texty k tématu:

Církev
Církev je - v určitém smyslu - ovdovělou matkou (Papež František)
Obejde se církev bez biskupů?
Církev zůstává vzdor vlnobití světa stále pevná
Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji!
Kardinál Martini: tři nástroje proti únavě církve
Mnohé mocnosti se snažily církev zničit, samy ale byly zničeny
První křesťané neutíkali ze světa kvůli jeho ´zkaženosti´
Prvotní církev v první řadě neanalyzovala situaci, ale modlila se... (Benedikt XVI.)
Překvapení Ducha svatého vedou církev kupředu
Snáším neomalené chování druhých (Řehoř Veliký)
Nesvatá svatost církve
Duch svatý a církev
Bez Ducha svatého by byla církev jen... (patriarcha Ignatios IV.)

Pýcha
Pyšný člověk se nenechá nikým usměrnit
Pokušení každého člověka - dělat ze sebe šéfa
Všeználci mezi námi. Jsou ve všem kompetentní... 
Církev "potřebuje" pyšné lidi Apoštol Petr byl velmi namyšlený a pyšný muž
Mnozí lidé vykonali velké věci, sami ale padli
Biskupové musí pamatovat na tři základní věci
Biskupská hodnost je služba, nikoli honosná pocta
Narcismus teologů je nechutný a působí velké škody
S Tóbitem nebylo k vydržení 
S ďáblem nelze vést dialog
Když se cítíš být silný, nepodlehni domnělé jistotě 
Falešná pokora je klam, je jen jinou formou zaměřenosti na sebe.
Mnozí se chlubí tím, co nemá žádnou hodnotu 
Pane, dej, abychom nezpychli proto, žes nám dal své požehnání…
Četba Božího slova nás provádí mezi léčkami zoufalství a pýchy

Čtení z dnešního dne: Úterý 6. 12. Nezávazná památka sv. Mikuláše, biskupa.

1. čtení - Iz 40,1-11; Evangelium - Mt 18,12-14

Komentář k Iz 40,1-11: „Těšte, těšte můj lid“, začíná text velkolepého Händelova oratoria Mesiáš. Tak se stávají i přísná slova radostnou zvěstí. Toužíme ji zprostředkovat dál?

Zdroj: Nedělní liturgie

Polarizace není katolická, snažme se o harmonii

(1. 12. 2022) Polarizace není katolická. Katolík nemůže myslet „buď-nebo“ a vše redukovat na polarizaci. 

Mikuláš (6.12.)

Mikuláš (6.12.)
(1. 12. 2022) Mikulášova velikost byla v jeho každodenní dobrotě a laskavosti. (Benedikt XVI.)

Odolal nabídce ´trafiky´ a šel na smrt - Svatý Edmund Kampián - svátek 1.12.

(29. 11. 2022) Svatý Edmund Kampián byl anglický kněz a jezuita, který pobýval i v Brně a Praze. Před popravou byl vyzván, aby se zřekl…

Co jsou roráty?

Co jsou roráty?
(28. 11. 2022) Prastaré adventní zpěvy, které se zpívají v brzkých ranních hodinách jen za svitu svící…

Blahoslavený Don Giacomo Jakub Alberione (svátek 26.11.)

(25. 11. 2022) První systematický apoštol médií ve XX. století

Kdy začíná advent?

Kdy začíná advent?
(24. 11. 2022) Datum 1. adventní neděle...

Za papežem do Lisabonu!

Za papežem do Lisabonu!
(22. 11. 2022) Na přelomu července a srpna příštího roku se budou v Lisabonu konat Světové dny mládeže. Mladí poutníci z celého…