05. Pohled na nevyléčitelnou nemoc, směřující ke smrti

I mezi věřícími najdeme lidi, kteří se smrti bojí a nechtějí o ní slyšet

z knihy Pastorační péče o nemocné , vydal(o): Pastorační středisko Praha

Zde jde vlastně o pohledy dva: o pohled nemocného, tedy smrtí ohroženého, a o pohled doprovázejícího, který je (ač si to tak neříká) smrtí svého svěřence také ohrožován.

Pokud jde o nemocného, jsou velké rozdíly v přístupech podle toho, jak je stár, o koho má ještě na zemi péči, jak se sám ve svém životě do této chvíle se smrtí vyrovnal. Jsou lidé, kteří smrt prostě nepřijímají, kteří se ji snaží přemoci tím, že se budou tvářit, jako by ji nebylo, nebo jako by pro ně neexistovala. Někteří nemocní pak chápou smrt jako zcela neodvratnou, jestliže se potvrdila diagnóza dejme tomu maligního nádoru. Jiní jsou ochotni sebe považovat za výjimku a se smrtí nepočítají, i když je velmi pravděpodobná. Někdo propadá v každém neštěstí zmatku, tedy i při vážné diagnóze, jiný s určitou rozvahou hledá, jak neštěstí čelit.

Pro nikoho ale není smrt snadnou záležitostí a nikdo s ní nemá vlastní zkušenosti. Proto nás nesmí překvapit, že i mezi věřícími najdeme lidi, kteří se smrti bojí a nechtějí o ní slyšet, a na druhé straně jsou i nevěřící, kteří diagnóze, vedoucí zpravidla ke smrti, čelí důstojně.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

2 Král 4,8-11.14-16a; Žalm Žl 89,2-3.16-17.18-19; Řím 6,3-4.8-11
Mt 10,37-42

Ztratit život – komu by se chtělo? Ale kdo z lidí ho nakonec neztratí, když jsme všichni smrtelní? Ztratit život zbytečně nebo tak, že ho dokonale prohrajeme, to sotva může být pro někoho životním snem. Ale ztratit život tím způsobem, že ho nalezneme, to je cesta, která nekončí ve slepé uličce. Vypadá to jako útěcha pro temnou skutečnost smrti, kterou si nemůžeme na tomto světě ověřit. Jenže ztrácet život po troškách pro Ježíše, pro bližní, pro dobro druhých můžeme už teď a vlastně celý život. A tak můžeme v každé chvíli a po celý život zakoušet, že to, co v lásce dáme, nám Bůh podivuhodně proměněné vrátí. Potom bude snazší věřit, že to jednou udělá s celým naším životem.