06. Co potřebuje nemocný

Každá nemoc znamená větší či menší izolaci

z knihy Pastorační péče o nemocné , vydal(o): Pastorační středisko Praha

Otázka není tak samozřejmá, jak se na první pohled zdá. Mnozí si myslí, že nemocný potřebuje především prvotřídní ošetření, léky, a klid. Jistě, že je to také pravda. Ale nezapomeňme, že každá nemoc znamená větší či menší izolaci (nejen na jednolůžkovém pokoji, i na vícelůžkovém): izolaci od světa zdravých, izolaci od vlastní práce, koníčků, od milých lidí. Čím pak je budoucnost nemocného nejistější, v tím větší izolaci se může cítit. Je sám se svou nemocí - hrozná společnost! A tak tedy nemocný potřebuje především člověka. Spíše člověka naslouchajícího a chápajícího, než vševěda, všeuměla nebo skvělého humoristu. Nemocný zpravidla nepotřebuje, aby mu jeho situaci někdo umně vysvětlil (co by mu to pomohlo?), ale potřebuje, aby nebyl ve své situaci zcela sám.

Aby ho někdo chápal, aby mu někdo dělal společníka v jeho otázkách (na které třeba také neumí odpovědět!), aby mu někdo zajišťoval spojení se světem, z něhož je nemocí vyřazen.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Aleš Opatrný

Témata: Nemoc

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 34,4b-6.8-9; Žalm Dan 3,52.53.54.55.56; 2 Kor 13,11-13
Jan 3,16-18

Tajemství Nejsvětější Trojice je jedno z nejpodivuhodnějších ve víře křesťana. Není to oříšek k rozlousknutí, ale je to skutečnost, do které je člověk pozván, aby do ní svým životem vstupoval. Pohled na Ježíše nás vede k tomu, kdo ho pro nás poslal a ke komu on sám směřuje, k Otci. Dar Ducha, který nám byl slíben, nám umožňuje do těchto hlubokých skutečností vnikat. Pomáhá nám přijímat a chápat to, čemu jen obtížně a zčásti rozumíme. Spása neznamená být zachráněn pro své vlastní plány, ale být zachráněným pro Boha. Ten o nás stojí, zve nás do společenství Otce, Syna a Svatého Ducha.