04. Pohled na nemoc z hlediska nemocného

z knihy Pastorační péče o nemocné , vydal(o): Pastorační středisko Praha

Staré indiánské přísloví říká: "Nikoho nesuď, pokud jsi nechodil dva týdny v jeho mokasínech!" Tato slova můžeme použít jako výstrahu pro naše setkávání se s nemocnými. Zpravidla "nechodíme v jejich mokasínech", mnohdy jsme je ani nikdy neobuli, a tak si musíme někdy pracně uvědomovat, že nemocný, hlavně vážně nemocný člověk, se dívá téměř na vše z poněkud jiného zorného úhlu, než člověk zdravý. Neznamená to jednoduché rozdělení, podle kterého musí být zdravý člověk šťastný a nemocný člověk nešťastný. Takový předpoklad je bludný. Ale znamená to, že zdravý se musí snažit situaci nemocného pochopit - což není totéž, jako ve všem s ním souhlasit! Rozhodně si nemá příliš rychle myslet, že o tom, jak se nemocný cítí a o tom, co má nemocný dělat, ví vše tak dobře, jako nemocný sám, nebo, že to snad ví lépe.

Nemocný člověk, je-li založením aktivní bojovník, vidí zpravidla v nemoci nepřítele, kterým, pokud to půjde, se pokusí pohrdat a nebrat ho vážně, nebo se kterým se chce utkat a zvítězit nad ním v čase co možná nejkratším. Zpravidla odmítá myšlenku, že by také mohl, nebo spíš musel, žít s nemocí v jakémsi "trvalém svazku", a že by se tedy měl naučit s ní vycházet.

Naopak povaha lítostivá nebo pasivní bude přijímat nemoc především jako křivdu (případně spravedlivý trest), bude se ptát, za co si nemoc zasloužila, bude mít tendenci se nemoci poddat.

V obou popsaných případech jde především o počáteční stádia nemoci. Tato počáteční stádia nejsou nikdy trvalá; trvá-li nemoc déle, prochází obvykle nemocný různými stádii která jsou charakterizována různým postojem k nemoci.

Ne každý člověk vždy uvádí svou závažnou nemoc do vztahu k Bohu, jsou lidé, jejichž životní postoj bychom mohli označit za stoický. Takový člověk se příliš neptá proč trpí a kde se nemoc vzala, spíš se ptá, jak ji má čelit, jak jí co nejlépe přestát. Těmto lidem se ovšem pomáhá snadněji.

Shrňme: pohled konkrétního nemocného na jeho nemoc nás má zajímat a měli bychom se mu snažit porozumět. Sami bychom stav nemocného neměli ani banalizovat, ani dramatizovat. Spíš pochopit, akceptovat postoj, který nemocný k nemoci zaujímá a snažit se mu pomoci k lidsky důstojnému překonávání a prožívání nemoci.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Aleš Opatrný

Témata: Nemoc

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

8. 2. 2026, 1. 2. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sof 2,3;3,12-13; Žalm Žl 146,6c-7.8-9a.9b-10; 1 Kor 1,26-31
Mt 5,1-12a

Spojit se s mocnými a významnými, a tak se stát také mocnějším a významnějším – to je prastaré pokušení. Ale je i jiné pokušení: pohrdnout všemi, kdo jsou mocnější, úspěšnější nebo důležitější než my anebo já sám, a tak si pozvednout sebevědomí. Ani jedno pro nás není. Protože křesťan může a má být tím, kdo se s důvěrou připojil k tomu, kdo je největší a nejmoudřejší, i když jím mnozí pohrdají, tedy k Bohu. A právě Bůh je tak veliký a mocný, že si může dovolit i blízké přátelství s pohrdanými a ve světě nic neznamenajícími lidmi. Čím větší je naše vědomí o velikosti a moci Boží a čím větší je naše důvěra v něho, tím jsme svobodnější vůči mocným, úspěšným, bohatým a významným lidem tohoto světa. A tím lépe můžeme milovat ty malé a bezvýznamné, ať už se k nim počítáme nebo ne.

Zdroj: Nedělní liturgie

04. Pohled na nemoc z hlediska nemocného

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Přihlášení

Bible na neděli

Aktuality

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

Den památky obětí holocaustu 27.1.

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)