10. Cíl pastorační péče

z knihy Pastorační péče o nemocné , vydal(o): Pastorační středisko Praha

Snad každá činnost člověka musí mít svůj cíl a hledá své výsledky, na tom není nic divného. Otázkou ale je, jak to vypadá prakticky. Co chceme dokázat? Kdy budeme moct říci, že jsme pracovali dobře, že naše činnost přinesla výsledky? Tyto otázky, jak jsou oprávněné, tak jsou také nebezpečné. Hesla typu " v našem ústavě žádná smrt bez zaopatření" nebo "za růst měsíčního počtu zpovědí (svatých přijímání)" by se dobře vyrovnala ideologickým nesmyslům, vyžadovaných byvším režimem. Osvobozující slovo najdeme v "tvrdém" slovu evangelia:" Když uděláte všechno, co jste měli udělat, řekněte - jsme služebníci neužiteční, všechno, co jsme měli vykonat, jsme vykonali!"

Chceme-li přece jen formulovat nějaký cíl, pak to bude asi to, co nacházíme v práci Matky Terezy a jejich sester: udělat něco hezkého pro Boha tím, že člověku pomůžeme lidsky důstojně prožít i jeho nemoc, utrpení a smrt. Nezapomeňme, že kdybychom chtěli jen "zachraňovat duše", mohli bychom přitom minout potřebné lidi, o nichž mluví 25. kapitola Matoušova evangelia!

A ještě jedna poznámka: pokud budeme opravdu dělat v péči o nemocné to, co máme dělat, tedy, budeme-li nemocné doprovázet s vírou a s upřímnou láskou, bude z toho mít prospěch nemocný, my sami ( a za to se nemusíme stydět!!) a celá církev. To není málo.