10. Cíl pastorační péče

z knihy Pastorační péče o nemocné , vydal(o): Pastorační středisko Praha

Snad každá činnost člověka musí mít svůj cíl a hledá své výsledky, na tom není nic divného. Otázkou ale je, jak to vypadá prakticky. Co chceme dokázat? Kdy budeme moct říci, že jsme pracovali dobře, že naše činnost přinesla výsledky? Tyto otázky, jak jsou oprávněné, tak jsou také nebezpečné. Hesla typu " v našem ústavě žádná smrt bez zaopatření" nebo "za růst měsíčního počtu zpovědí (svatých přijímání)" by se dobře vyrovnala ideologickým nesmyslům, vyžadovaných byvším režimem. Osvobozující slovo najdeme v "tvrdém" slovu evangelia:" Když uděláte všechno, co jste měli udělat, řekněte - jsme služebníci neužiteční, všechno, co jsme měli vykonat, jsme vykonali!"

Chceme-li přece jen formulovat nějaký cíl, pak to bude asi to, co nacházíme v práci Matky Terezy a jejich sester: udělat něco hezkého pro Boha tím, že člověku pomůžeme lidsky důstojně prožít i jeho nemoc, utrpení a smrt. Nezapomeňme, že kdybychom chtěli jen "zachraňovat duše", mohli bychom přitom minout potřebné lidi, o nichž mluví 25. kapitola Matoušova evangelia!

A ještě jedna poznámka: pokud budeme opravdu dělat v péči o nemocné to, co máme dělat, tedy, budeme-li nemocné doprovázet s vírou a s upřímnou láskou, bude z toho mít prospěch nemocný, my sami ( a za to se nemusíme stydět!!) a celá církev. To není málo.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Aleš Opatrný

Témata: Nemoc

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

24. 10. 2021, 17. 10. 2021

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 53,10-11; Žalm 33; Žid 4,14-16
Mk 10,35-45

Je smutné sledovat, jak sami učedníci mnohdy Ježíšovi nerozumí. Pán nepřinesl novou formu politického uspořádání či rozdělení si světa. On přinesl spásu. Dokážeme tyto skutečnosti od sebe oddělit? Zdá se, že člověk přemýšlí jen v kontextu vlastního světa, sebezajištění, ohodnocení, moci… Jak jen vysvětlit, že spása nesouvisí s otázkou peněz či politického vlivu? Jak jen přesvědčit člověka, že v jeho životě jde o cosi věčného, co nekončí např. ztrátou funkce? Vzájemné pochopení znamená hledat, co nám druhý sděluje, snažit se vcítit do jeho myšlení, strachů, radostí, vizí, jak to činí Kristus. Teprve pak je možné uplatnit kritiku, protože jsme porozuměli a můžeme vidět chyby v logické či emocionální myšlenkové struktuře člověka, kterému nasloucháme. Ale to znamená být připraven korigovat svět vlastních představ, snů a zvyků.