13. Svátostná služba laiků

z knihy Pastorační péče o nemocné , vydal(o): Pastorační středisko Praha

Laik může posloužit nemocnému dvěma svátostmi: křtem a eucharistií. Pokřtít může nemocného v nebezpečí smrti kdokoliv (viz výše), svaté přijímání může donášet akolyta nebo pověřená osoba (muž či žena). Pověření uděluje biskup, v naléhavém případě - jednorázově - může pověřit kněz.

V Obřadech pomazání nemocných a péče o nemocné se říká: "Duchovní správcové ať se postarají, aby nemocným a věkem pokročilým, i když nejsou těžce nemocní ani jim nehrozí nebezpečí smrti, byla dána příležitost často, pokud možno třeba i denně přijímat eucharistii."

Aby toto bylo možno realizovat, je většinou třeba pomoci laiků. Jsou to buď ti, kdo přijali službu akolytů, nebo po přípravě jsou pověřeni biskupem. Ti mají před tím být k této službě připraveni a po čas své služby se jim má dostat od faráře nebo od biskupem pověřené osoby určité další trvalé péče.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Aleš Opatrný

Témata: Nemoc | Pomazání nemocných

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 53,10-11; Žalm 33; Žid 4,14-16
Mk 10,35-45

Je smutné sledovat, jak sami učedníci mnohdy Ježíšovi nerozumí. Pán nepřinesl novou formu politického uspořádání či rozdělení si světa. On přinesl spásu. Dokážeme tyto skutečnosti od sebe oddělit? Zdá se, že člověk přemýšlí jen v kontextu vlastního světa, sebezajištění, ohodnocení, moci… Jak jen vysvětlit, že spása nesouvisí s otázkou peněz či politického vlivu? Jak jen přesvědčit člověka, že v jeho životě jde o cosi věčného, co nekončí např. ztrátou funkce? Vzájemné pochopení znamená hledat, co nám druhý sděluje, snažit se vcítit do jeho myšlení, strachů, radostí, vizí, jak to činí Kristus. Teprve pak je možné uplatnit kritiku, protože jsme porozuměli a můžeme vidět chyby v logické či emocionální myšlenkové struktuře člověka, kterému nasloucháme. Ale to znamená být připraven korigovat svět vlastních představ, snů a zvyků.