Sekce: Knihovna

Pastorační péče o nemocné

Malá příručka pastorační péče o nemocné / P. ing. Aleš Opatrný / Tyto stránky jsou tedy určeny všem, kdo pomáhají nemocným křesťanům na jejich cestě nemocí a na jejich cestě k Bohu. Jsou psány spíš pro laiky, tedy neobsahují to, co se specifickým způsobem

Vydal(o): Pastorační středisko Praha

Kapitoly z knihy na tomto webu:

O nemocného, a zvlášť o člověka těžce nemocného, má pečovat a pomáhat mu na jeho cestě každý, kdo je mu nablízku a kdo je toho schopen. Tyto stránky jsou tedy určeny všem, kdo pomáhají nemocným křesťanům na jejich cestě nemocí a na jejich cestě k Bohu. Jsou psány spíš pro laiky, tedy neobsahují to, co se specifickým způsobem týká kněze a jeho služby.

Malá příručka pastorační péče o nemocné
P. ing. Aleš Opatrný
Publikaci vydalo Pastorační středisko arcibiskupství pražského v roce 1995,
rozšířené a doplněné vydání pak v roce 2001.

Viz odkaz (na web vira.cz): Není dobré, aby člověk umíral sám (H. J. Nouwen)

Autor: Aleš Opatrný

Témata: Nemoc | Pastorační péče

Související texty k tématu:

Nemoc
- Pohled na nemoc z hlediska víry
- Bolest, nemoc a tíže stáří jsou předstupně smrti...
- Nemoc člověku připomíná, že život není v jeho moci
- Nemoc dosvědčuje, že pravý život není tady (Benedikt XVI.)
- Nemoc nás posvěcuje
- Má nemoc a utrpení nějaký smysl? Nemá!
- Již řadu let mě trápí časté bolesti vnitřností… (Řehoř Veliký)
- Ležel jsem několik dní v nemocnici
- Nebojte se nemocných! Potřebují vás!
- Co potřebuje nemocný?
- Pastorační péče o nemocné
- Péče o existenciální a spirituální potřeby pacienta
- Ježíš se k nemocným nikdy nechová jako k pasivním objektům
- Církev má modlitbu a obřad s prosbou za uzdravení nemocných
- Karmelitka, která kvůli nemoci pomýšlela na sebevraždu
- Světový den nemocných (11.2.)

Mediálně spolupracujeme.

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

20. 6. 2021

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Job 38,1.8-11; Žalm 107; 2 Kor 5,14-17
Mk 4,35-41

Asi každý člověk prosí Boha o pomoc, když se dostává do úzkých. Není výjimkou, že tehdy slibujeme snad i nemožné. Učedníci i Job v prvním čtení volají k Bohu, když jsou naplněni strachem. V obou případech cítíme výčitku. A v obou případech Bůh jedná, ovšem jinak, než si aktéři představovali. Ale nenechává je bez pomoci. Skutečné volání k Bohu snoubí pokoru a vědomí, kdo je Stvořitel, s pevnou nadějí a vírou. Bůh nepoužívá zázraky jako běžné řešení. Zázrak je vždy něco výjimečného. Bůh nabídne řešení krizové situace, když se člověk nechá vést. A často je to velmi jednoduchá cesta.