53. Nové způsoby, jak si být blízko

z knihy Příprava na biřmování, nebo k novému zasvěcení / Cesta víry II. díl , vydal(o): Pastorační středisko Praha

MÁŠ SLOVO

Našel bys víru, kdybys neměl možnost komunikovat s ostatními lidmi? Znamená, podle tebe, dorozumívat se s nimi totéž, jako milovat je?

CO ŽIJÍ KŘESŤANÉ

* Jako mnoho jiných lidí, tak i většina křesťanů je dnes citlivá na špatné věci ve sdělovacích prostředcích - podprůměrnost některých pořadů, oslavování různých vůdců, tendence upřednostňovat to, co je podivné nebo zvláštní, vliv politiky a financí, nadbytečná spotřeba informací a obrazů, nadměrný hluk atd. Ale naše víra, založená na evangeliu, nás vede k přijetí všeho, co naše doba přináší, přičemž máme být vedeni snahou vidět ve věcech jejich pozitivní aspekty - televize a rozhlas snižují osamělost některých lidí, informace (chceme-li) umožňují být solidární s lidmi daleko od nás, zvuk a obraz (audiovizuální prostředky) rozvíjejí některé formy naší citlivosti nebo intuice. Téměř můžeme říci, že víra nabízí lidstvu výzvu k dorozumívání se - jsme součástí téhož světa, který Bůh touží neustále tvořit, obnovovat a činit pravdivějším.

Pomáhají ti tyto nové způsoby, jak si být blízko ve víře nebo je tomu naopak?

SVĚDECTVÍ VĚŘÍCÍCH

"Sdělovací prostředky nás informují. Dovídáme se nové věci. Ale co se tím změní? Tím, že budeme vědět o nespravedlnostech které se tam nebo tam dějí, prostě nezmizí ze světa," (člověk před důchodem).

Co si o tom myslíš ty? Vědět o něčem, to už přece něco znamená!

"Někdy se ptám, jak asi dříve trávili večery, když nebyla televize a noviny," (mladý člověk).
Měl jsi už také někdy tuto myšlenku?

Možná, že "černé hodinky" ze starých časů nebyly tak špatné.

"Současný život není samozřejmě dokonalý. Ale dovoluje, chceme-li to, být na stejné vlnové délce jako mnoho ostatních lidí," (mladá žena).
Jsi si také vědom této příležitosti? Být na příjmu, to však ještě samo o sobě mnoho neznamená - jak si uchovat kritického ducha?

DNEŠNÍ PROBLÉMY

* V zásadě jsem za jedno v tom, že lidstvo a církev jsou celosvětovou záležitostí, ale máme naše malé světy, naše omezené horizonty. Jsme příliš kritičtí ve vztahu ke sdělovacím prostředkům, nebo naopak někdy trochu naivně všechno přijímáme a jsme až příliš důvěřiví.

TEXTY Z EVANGELIA

"Co vám říkám ve tmě, povězte na světle; a co slyšíte v soukromí, hlásejte se střech," (Mt 10, 27).

Byl snad Ježíš vášnivým vyznavačem dorozumění?

"Varujte se konat skutky spravedlnosti před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce v nebesích," (Mt 6, 1).
Toto je také jedna stránka evangelia - výzva k tichosti a usebranosti.

"A přijdou od východu i západu, od severu i jihu, a budou stolovat v Božím království," (L 13, 29).
Nejsme dostatečně sami sebou, nejsme-li otevřeni okolnímu světu.

"Vaše slovo buď 'ano, ano - ne, ne '; co je nad to, je ze zlého," (Mt 5, 37).

Toto není dnes ve sdělovacích prostředcích tak jednoduché!

ABYCHOM SE DOSTALI DÁL . . .

Jaké časopisy čteš? Co si o nich myslíš? Pamatuješ se na nějaký pořad v televizi, který obohatil tvé srdce? S kým jsi o něm mluvil? Máš prostředky (časopisy, knihy, kazety atd.), jak se udržovat informovaný o dění v současném světě?

K ZAPAMATOVÁNÍ

Slova sv. Pavla: "Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista," (Ef 5, 20).

***

Další texty k tématu naleznete zde, v hesle Komunikace

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Biřmování

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

25. 10. 2026, 18. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 45,1.4-6; Žalm Žl 96,1+3.4-5.7-8.9-10a+c; 1 Sol 1,1-5b
Mt 22,15-21

Může křesťan dělit svou věrnost mezi císaře a Boha, mezi pozemskou a Boží autoritu? Tak postavili otázku Ježíšovi protivníci a čekali, že Ježíše nachytají buď jako nevěrného věřícího, který není zcela věrný Bohu, nebo jako nevěrného občana, který není věrný císaři. Odpověď ale žádné dělení nezdůvodňuje, i když by to tak mohlo na první pohled vypadat. Každý věřící Izraelita (a právě takoví se Ježíše ptali) věděl, že Bohu náleží všechno: svět, císař, denár – ale hlavně člověk sám. Člověk, který v sobě nese obraz Boží, má Bohu patřit cele. Potom si může dovolit respektovat císaře, platit peníz daně, žít v tomto světě bez obav, že všechno pokazí. Ale patřit plně a cele z hloubi svého nitra Bohu, není nic snadného. Bůh nás v tom však nenechává samotné, když vkládá do našeho nitra Ducha, který sám volá: „Abba, Otče“!