59. Záchytné body v praktickém křesťanském životě

Křesťané nejsou dokonalí. To je samozřejmé! Ale můžeme říci, že mají určité body, k nimž jsou pozorní.

z knihy Příprava na biřmování, nebo k novému zasvěcení / Cesta víry II. díl , vydal(o): Pastorační středisko Praha

MÁŠ SLOVO

Pokusíš-li se říci, co je pro tebe v křesťanském životě to nejpodstatnější, co dáš na první místo?

Máš zkušenost s životními situacemi, kdy se tvá víra ocitá zcela mimořádně ve hře? Můžeš uvést nějaké příklady?

CO PROŽÍVAJÍ KŘESŤANÉ

* Křesťané nejsou dokonalí. To je samozřejmé! Ale můžeme říci, že mají určité body, k nimž jsou pozorní. Tyto záchytné body jsou samozřejmě zakotvené v Kristu. Zde jsou některé z nich:
1. V životě se vše změní, jestliže víme a cítíme, že nás Bůh má rád. To nám vrátí sebedůvěru. Věříme v Boha a věříme v život.
"Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný," (J 3, 16).

2. Jsme-li tedy milováni Bohem, pak máme jak ostatní lidi, tak i sebe sama milovat novým srdcem.
"Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat," (1 J 4, 11).
"Jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem," (J 13, 34).
"A řekl ženě: 'Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!'" (L 7, 50).

3. Žít křesťansky znamená žít láskyplně, být naplněni láskou a to i láskou k nepřátelům (Mt 5, 43 - 48). Pro ostatní máme dělat to, co bychom si přáli, aby oni dělali pro nás (Mt 7, 12) a naše slova mají být v souladu s naším srdcem (Mt 12, 33 - 37). Máme být aktivní a mít velkou představivost, jak pomoci těm, kteří jsou potřební, či osamělí (Mt 25, 31 - 46) a své bližní nemáme posuzovat (Mt 7, 1). Stejně jako Bůh, tak i my si máme dělat starost o toho, kdo je ztracený (L 15, 8 - 10) a v mezním případě dát i svůj život, jak to udělal Pán Ježíš (J 15, 13). V každém případě se máme snažit dávat pozor na události, které jsou pro nás znameními (Mt 16, 1 - 4).

4. Jen několik praktických bodů, v nichž se projeví víra a láska:
- věrnost v manželství (otázka rozvodu, Mt 19, 1 - 9).
- správné užívání peněz, které z nich neudělá idol (Mt 19, 23 - 26).
- sociální vztahy, v nichž nikdo není utlačovaný (Mk 10, 41 - 45).
- důvěra v Boha, ať se stane cokoli (Mk 8, 34 - 35).
- radostná naděje (Mt 11, 2 - 6).
- chuť a odvaha odpouštět (Mt 18, 21 - 22).

5. A toto všechno závisí na tom, zda upřednostníme, co je podstatné. To je tajemství pravé svobody:
"Hledejte především jeho království a spravedlnost a všechno ostatní vám bude přidáno," (Mt 6, 33).

ABYCHOM SE DOSTALI DÁL . . .

Ve svém životě by sis měl ujasnit:
* Co působí ve stejném směru jako Království Boží (důvěra, láska, svoboda atd.).
* Co se ti zdá být vybočením ze správného směru (náboženství odtržené od života, přemrštěný zájem o vlastní osobu a vlastní hmotné statky, sklon vidět všechno negativně, postrádat smysl pro dialog atd.).

K ZAPAMATOVÁNÍ

"Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?" (L 9, 25).

***
Další texty k tématu naleznete zde - v hesle Láska .

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

2 Král 4,8-11.14-16a; Žalm Žl 89,2-3.16-17.18-19; Řím 6,3-4.8-11
Mt 10,37-42

Ztratit život – komu by se chtělo? Ale kdo z lidí ho nakonec neztratí, když jsme všichni smrtelní? Ztratit život zbytečně nebo tak, že ho dokonale prohrajeme, to sotva může být pro někoho životním snem. Ale ztratit život tím způsobem, že ho nalezneme, to je cesta, která nekončí ve slepé uličce. Vypadá to jako útěcha pro temnou skutečnost smrti, kterou si nemůžeme na tomto světě ověřit. Jenže ztrácet život po troškách pro Ježíše, pro bližní, pro dobro druhých můžeme už teď a vlastně celý život. A tak můžeme v každé chvíli a po celý život zakoušet, že to, co v lásce dáme, nám Bůh podivuhodně proměněné vrátí. Potom bude snazší věřit, že to jednou udělá s celým naším životem.