V každém člověku je kousek samoty, kterou nemůže vyplnit žádná lidská blízkost. - archív citátů

Sekce: Knihovna

51. Utrpení

Utrpení není právě tou nejpříjemnější stránkou života! Ale přesto existuje.

z knihy Příprava na biřmování, nebo k novému zasvěcení / Cesta víry II. díl , vydal(o): Pastorační středisko Praha

MÁŠ SLOVO

Utrpení není právě tou nejpříjemnější stránkou života! Ale přesto existuje. Co si pod tím slovem představuješ ty? Jakou máš s utrpením zkušenost?



CO ŽIJÍ KŘESŤANÉ

* Trpět fyzicky (následkem nemoci, nehody atd.), citově (zklamání, nezaměstnanost, špatná vzpomínka atd.), to vždy znamená být otřesen ve své rovnováze, ve svých zvyklostech. Jsme napadeni tím, co se nám děje a co nás bolí. Samozřejmě, že musíme udělat všechno proto, abychom utrpení odvrátili, ale dokonale se nám to stejně nikdy nepodaří.

* Sděluje nám utrpení něco? Ne vždy! Trpíme-li příliš, jsme zdrceni a nemáme sílu se mu postavit. Ale jsou i případy, kdy utrpení zůstává snesitelné a kdy nám dává jakési znamení. Trpíme-li, cítíme se být zbaveni opory, záchytných bodů, které jsme předtím měli (např. jsme-li v nemocnici). Jsme přiváděni (samozřejmě, že ne vždy!) k tomu, abychom odhalovali to, co je podstatné. A co je tedy vlastně to podstatné? Nejsme v dokonalé rovnováze a utrpení nám to dává pochopit v praxi. Může nás utrpení otevřít Bohu? To je různé! Někdy Boha kritizujeme ("Co jsem Bohu udělal?"), obviňujeme jej, zlobíme se na něj. Někdy, když čteme evangelium, když se modlíme, když myslíme na Ježíše, odhalujeme, že k nám přichází světlo - utrpení tím není zrušeno, ale obklopeno a prostoupeno nadějí. Záleží na každém jednotlivém člověku, aby v utrpení objevil svou cestu. Krásná slova jiných lidí nám mnoho užitku nepřinesou, ale jejich diskrétní a přátelská přítomnost je hodnotná.

Odpovídá toto všechno i tvé zkušenosti?





SVĚDECTVÍ VĚŘÍCÍCH

"Nikdy jsem nebyl v nemocnici. Šel jsem tam na tři dny. Člověka to zaskočí - život se změní ze dne na den. Už nepracujeme, někdo nám vnutí nějaký řád, ošetřování, bolest . . . a k tomu, jako prémie, přívětivost ošetřovatelek," (muž před důchodem).

"Opustil mne manžel. Náhle. Myslela jsem, že se zblázním. Nikdy bych neřekla, že ho mám tak ráda. Nemyslela jsem si, že je možné tak trpět," (mladá žena).





DNEŠNÍ PROBLÉMY

* Myslíme si, že utrpení je pouze záporné a že nám nemá co říci. Nebo naopak si myslíme, že utrpení, převážně to, které se týká někoho jiného /!/, je nutně prohloubením vlastní osobnosti.

* Někdy to děláme jako Jóbovi přátelé - říkáme trpícímu uklidňující slova, která vyznějí falešně.

* Utrpení ne vždy umožňuje důvěřovat Bohu. Jsou chvíle, kdy je plné vzpoury. Bůh to bezpochyby chápe!





BIBLICKÉ TEXTY

* Trpící Jób má přátele, kteří ho chtějí upokojit dobrým slovem. On jim odpovídá:
"Slyšel jsem už mnoho podobného, těšíte mě všichni jen trápením. Kdypak skončí to mluvení do větru?" (Jb 16, 2 - 3).

* Blahoslavenství Pána Ježíše:
"Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni," (Mt 5, 4).

* Ježíš tuší a oznamuje utrpení, které bude prožívat:
"A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech zase vstát," (Mk 8, 31).

Tři zkušenosti s utrpením.





ABYCHOM SE DOSTALI DÁL . . .

Nalep si do svého sešitu fotografii z časopisu, která v tobě vyvolá naději navzdory utrpení. Mohl bys navštívit někoho, kdo trpí a diskrétně, bez velkých slov, mu vyjádřit své přátelství.



K ZAPAMATOVÁNÍ

Ježíšova slova: "Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout," (Mt 11, 28).
 


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

1 Král 19,9a.11-13a; Žalm 85 ; Řím 9,1-5
Mt 14,22-33

Pán Ježíš se na začátku čtrnácté kapitoly dozvěděl o mučednické smrti svého předchůdce Jana Křtitele. Jak říká verš Mt 14,13, potřeboval být sám a tuto skutečnost přijmout. Byl to dotek blížících se událostí jeho vlastního života. Je sám, modlí se. Možná právě nyní si uvědomil, jak nezralá je zatím víra učedníků. Co budou dělat, až zůstanou sami? Pán podrobuje jejich víru zkoušce. A Petr Ježíšovu výzvu obrátil ve skutečné cvičení víry. Jako jediný našel odvahu jít po vodě. Ano, zapochyboval a doslova se vykoupal. Pro mnohé je tento příběh úsměvný, ovšem není mnohem více příkladem statečné víry? Možná je lépe kráčet ve víře s chvěním než pouze všechny a všechno okolo sebe zesměšňovat.

Zdroj: Nedělní liturgie

Abbé Pierre - výročí narození (* 5. 8.1912 + 22. 1.2007)

(4. 8. 2020) Francie je ke křesťanství poměrně vlažná. Přesto byl její nejpopulárnější osobností po mnoho desetiletí františkánský…

Proměnění Páně (6.8.)

(4. 8. 2020) Událost Proměnění Páně obrací náš pohled k Božímu světlu, abychom se tak vymanili z temnot života…

Jan Maria Vianney (svátek 4.8.)

(2. 8. 2020) “Má-li člověk Ducha svatého, jak sladké jsou všechna námahy tohoto světa“, říká svatý Jan Maria Vianney (který netrpěl…

Sv. Ignác z Loyoly (svátek 31.7.)

(30. 7. 2020) Zakladatel Jezuitů. Ignác chtěl být původně rytířem a vstoupit do služeb kastilského krále Karla V. Nakonec vstoupil do…

Václav Dvořák († 30. 7. 2008)

(29. 7. 2020) Mons. Václav Dvořák (1921 - 2008) byl jedním z kněží, jejichž víra byla tvrdě zkoušena nejdříve v totálním nasazení v…

sv. Marta (29.7.)

(28. 7. 2020) Člověk se mnohdy nechá strhnout naléhavými potřebami a opomene to, co je opravdu důležité. Toto nebezpečí číhá na každém…

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2020) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. (odkaz…

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2020) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2020) z kláštera Compiègne u Paříže