59. Záchytné body v praktickém křesťanském životě

Křesťané nejsou dokonalí. To je samozřejmé! Ale můžeme říci, že mají určité body, k nimž jsou pozorní.

z knihy Příprava na biřmování, nebo k novému zasvěcení / Cesta víry II. díl , vydal(o): Pastorační středisko Praha

MÁŠ SLOVO

Pokusíš-li se říci, co je pro tebe v křesťanském životě to nejpodstatnější, co dáš na první místo?

Máš zkušenost s životními situacemi, kdy se tvá víra ocitá zcela mimořádně ve hře? Můžeš uvést nějaké příklady?

CO PROŽÍVAJÍ KŘESŤANÉ

* Křesťané nejsou dokonalí. To je samozřejmé! Ale můžeme říci, že mají určité body, k nimž jsou pozorní. Tyto záchytné body jsou samozřejmě zakotvené v Kristu. Zde jsou některé z nich:
1. V životě se vše změní, jestliže víme a cítíme, že nás Bůh má rád. To nám vrátí sebedůvěru. Věříme v Boha a věříme v život.
"Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný," (J 3, 16).

2. Jsme-li tedy milováni Bohem, pak máme jak ostatní lidi, tak i sebe sama milovat novým srdcem.
"Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat," (1 J 4, 11).
"Jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem," (J 13, 34).
"A řekl ženě: 'Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!'" (L 7, 50).

3. Žít křesťansky znamená žít láskyplně, být naplněni láskou a to i láskou k nepřátelům (Mt 5, 43 - 48). Pro ostatní máme dělat to, co bychom si přáli, aby oni dělali pro nás (Mt 7, 12) a naše slova mají být v souladu s naším srdcem (Mt 12, 33 - 37). Máme být aktivní a mít velkou představivost, jak pomoci těm, kteří jsou potřební, či osamělí (Mt 25, 31 - 46) a své bližní nemáme posuzovat (Mt 7, 1). Stejně jako Bůh, tak i my si máme dělat starost o toho, kdo je ztracený (L 15, 8 - 10) a v mezním případě dát i svůj život, jak to udělal Pán Ježíš (J 15, 13). V každém případě se máme snažit dávat pozor na události, které jsou pro nás znameními (Mt 16, 1 - 4).

4. Jen několik praktických bodů, v nichž se projeví víra a láska:
- věrnost v manželství (otázka rozvodu, Mt 19, 1 - 9).
- správné užívání peněz, které z nich neudělá idol (Mt 19, 23 - 26).
- sociální vztahy, v nichž nikdo není utlačovaný (Mk 10, 41 - 45).
- důvěra v Boha, ať se stane cokoli (Mk 8, 34 - 35).
- radostná naděje (Mt 11, 2 - 6).
- chuť a odvaha odpouštět (Mt 18, 21 - 22).

5. A toto všechno závisí na tom, zda upřednostníme, co je podstatné. To je tajemství pravé svobody:
"Hledejte především jeho království a spravedlnost a všechno ostatní vám bude přidáno," (Mt 6, 33).

ABYCHOM SE DOSTALI DÁL . . .

Ve svém životě by sis měl ujasnit:
* Co působí ve stejném směru jako Království Boží (důvěra, láska, svoboda atd.).
* Co se ti zdá být vybočením ze správného směru (náboženství odtržené od života, přemrštěný zájem o vlastní osobu a vlastní hmotné statky, sklon vidět všechno negativně, postrádat smysl pro dialog atd.).

K ZAPAMATOVÁNÍ

"Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?" (L 9, 25).

***
Další texty k tématu naleznete zde - v hesle Láska .

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Dt 30,10-14; Žalm Žl 69,14+17.30-31.36ab+37; Kol 1,15-20
Lk 10,25-37

Vyprávění evangelia skrývá mnoho detailů. Např. kněz i levita šli z Jeruzaléma, nemohou se tak vymlouvat na zdržení, rituální znečištění apod. Samaritán naopak. Zajímavá je ale otázka: Kdo je můj bližní, jak ho poznám? Odpověď zní: Přemýšlej, kdy se chováš jako bližní ty! Bližní jsou ti, kteří potřebují naši pomoc. A právě tyto lidi máme milovat. Nejde tedy o jakési neurčité vzdálené jedince, ale o ty, kteří jsou v naší blízkosti.