14. Ježíš nám říká: všichni můžeme být bratři a sestry.

z knihy Cesta víry I. díl - Příprava na křest a první svaté přijímání

MÁŠ SLOVO

Máš bratry a sestry? Existují lidé, kteří jsou pro tebe jako bratři a sestry? "Volnost, rovnost, bratrství" - bratrství, co to pro tebe znamená (co si pod tím představuješ)?

V CO VĚŘÍ KŘESŤANÉ

* Věříme-li tomu, co je v nadpise této kartičky, pak se skutečně můžeme stát bratry a sestrami ostatních, můžeme být účastni na jejich životě, na tom, co snášejí, co žijí, v co doufají. Ježíš se po celý svůj život cítil být blízko ostatním lidem. Byl bratrský, bylo možné se s ním setkat. Každého vyzýval, aby byl sám sebou. Důvěřoval. Jsme bratři a sestry, protože Bůh je Otcem nás všech.

- Co ti pomáhá, abys cítil solidaritu a bratrství?
- Myslíš, že s tím má Bůh něco společného?
- Mohou být také ti, kteří v Boha nevěří, bratry a sestrami ostatních?

SVĚDECTVÍ VĚŘÍCÍCH

"Od té doby, co jsem potkal skupinu křesťanů, mám bratry a pomáhá mi to cítit se solidární se všemi," (mladík z Křesťanské mládeže)."
-. . . a není-li žádná skupina?
"Pro mě není vůbec důležité, jestli jsou lidé bílí nebo černí, Francouzi nebo Američané, jestli jsou křesťané," (Afričan).
-. . . a ti, co nejsou křesťané?
"Když vejdu v nějaké cizí zemi do kostela, cítím se tak trochu jako doma," (křesťanka, která hodně cestuje).
-. . . a je-li kostel hned vedle bydliště?

DNEŠNÍ PROBLÉMY

* V dnešním životě každý funguje v podstatě sám pro sebe. Musíme si bránit svou kůži. Vyhrává ten, kdo bude mít nejlepší místo v práci nebo nejlepší známku ze třídy. Problém je v tom, že se toto všechno velmi rychle promění v zákon silnějšího. A potom? Jaképak bratrství!

* Všichni máme být sobě navzájem bratry a sestrami? To se lehko řekne. Ale stačí se podívat na rozdíly mezi lidmi a mezi jednotlivými zeměmi - rozdíly v platech, barvě pleti, náboženství, jazyku, národnosti, prostředí, kultuře atd. Hledat bratrství, to tedy často znamená vystavit se riziku, neboť ti druzí se ne vždy musí chovat právě tak, jak bychom od nich očekávali.

BIBLICKÉ TEXTY

* Věta, kterou v bibli nalézáme již před Kristem: "Miluj bližního jako sám sebe," (L 10, 27).
* Chceš-li, přečti si podobenství o milosrdném Samaritánovi. Najdeš je v Lukášově evangeliu (L 10, 29 - 37).
". . . byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče," (L 10, 36).

* Jeden z prvních křesťanů říká: "Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí," (1 J 4, 20).

* Jiný křesťan z doby prvotní církve říká, že Ježíš je "prvorozený mezi mnoha bratřími," (Ř 8, 29).

- Jak rozumíš tomu, že jsme bratři a sestry kvůli Bohu?

ABYCHOM SE DOSTALI DÁL . . .

Máme-li bratry a sestry a dospějeme-li k bratrskému ovzduší, dělá nám to radost. Jsme rádi, když se s nimi setkáváme! Ten, kdo nachází bratry a sestry, je šťastný! Je podle tebe možné bojovat proti tomu, co nám brání být bratry a sestrami? Co si o tom myslíš?

Být ostatním bratrem nebo sestrou je udivující. Tuto schopnost získáváme od Boha, objevujeme ji a postupně rozvíjíme. V praxi to znamená milovat! Můžeš si do sešitu zapsat jména lidí, s nimiž se cítíš jako s bratrem nebo sestrou? Někdy si tato jména znovu přečti a pověz o nich Bohu ve své modlitbě. Existují ale i lidé, u nichž není vůbec lehké se cítit jejich bratrem nebo sestrou. Z čeho to podle tvého názoru plyne? Odpovědi na všechny tyto otázky si můžeš napsat do sešitu a nalepit tam obrázek, který v tobě vyvolává vzpomínku na nějaké setkání.

K ZAPAMATOVÁNÍ

"Kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka," (Mt 12, 50).

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Pascal Thomas

Témata: Křest

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

18. 10. 2026, 11. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 25,6-10a; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5-6; Flp 4,12-14.19-20
Mt 22,1-14

Pozvání na svatbu je pozvání k radosti, k oslavě, ke společenství s těmi, kdo mají ženicha a nevěstu rádi. Tak zve Bůh člověka do svého společenství a toto pozvání přišel Ježíš na zemi velmi srozumitelným způsobem tlumočit. Přesto všichni nepochopili a zahleděni do svých představ nevnímali, že tento chudý tesař zve k neuvěřitelně bohaté hostině. Ale Bůh se nedá odradit. Pozve tedy další, takové, s nimiž se nepočítalo. Ale i oni mají před sebou velký úkol: pochopit, že nebyli pozváni jen k zaplnění míst, ale jako skuteční hosté na skutečnou svatební hostinu – to je vyjádřeno podobenstvím o svatebním rouchu. Pozvání na hostinu, k úzkému společenství s Bohem, které znamená záchranu, trvá. I od nás se čeká, že pochopíme to podstatné. Naše projevy zbožnosti přece nemohou být jen zaplněním času nebo jakýmsi přikrášlením života. Jsme pozváni na hostinu, kterou si sami nemůžeme připravit a na kterou se nemůžeme dostat bez pozvání hostitele. Ten je velkorysý – ale také pravdivý.