25. Ježíš je účasten na štěstí i utrpení

z knihy Cesta víry I. díl - Příprava na křest a první svaté přijímání

* Tato kartička by měla být probírána pokud možno ve skupině.
* Je-li vás víc, abyste si povídali o této kartičce, pak se každý pokusí říci, jak Ježíšovo evangelium osvětluje (objasňuje) náš život, štěstí i utrpení.

* Jsi-li jen se svým průvodcem (průvodkyní), pak řekni, zda vneslo evangelium od začátku tvého náboženského hledání do tebe, do tvého života, alespoň trochu radosti.

V CO VĚŘÍ KŘESŤANÉ

* Bůh má rád radost, ne utrpení. Je pro život, ne pro smrt. Přesto jsou v našem životě chvíle tělesného i duševního utrpení - necítíme se dobře, "nic nejde", cítíme se osamělí, unavení, vyčerpaní, máme nějakou bolest (např. v nemoci, nezaměstnanosti, osamocenosti, při potížích v lásce, v manželství). Utrpení ale není trest, který by na nás Bůh sesílal. Utrpení je důsledek našich omezení (nikdy nejsme zcela dokonalí /!/), našich chyb, omylů a klopýtnutí a tedy někdy i našich hříchů. Přestože je zde utrpení, je možné zachovat si otevřenou cestu ke štěstí (viz kartička č. 16). Stejně tak když trpíme, je možné se snažit uchovat si, jak je to je za daných okolností možné, otevřenost vůči Bohu, ač je to někdy velmi těžké. Bůh sám nám v tom pomáhá. Radost nebo štěstí jsou v nás, nepramení z peněz nebo z moci, ale z obdivu k bytostem a k věcem kolem nás, z prostoty srdce a z diskrétní Boží přítomnosti v našich životech. Ježíš zažil radost i utrpení, vydává o nich svědectví a vyzývá nás, abychom obojí prožívali v jeho Duchu.

- To se snadno řekne! Ale vždyť to sahá strašně hluboko . . .

DNEŠNÍ SVĚDECTVÍ

"Jsem šťastná - děti, manžel, zaměstnání. A byla bych ráda, aby moje radost byla v našem šedivém a studeném světě nakažlivá. Ale někdy cítím, že lidem moje radost činí utrpení. Uvědomila jsem si to například tehdy, když jsem mluvila se ženou, která nemůže mít děti," (maminka).

"Jsem nemocný. Chodím na ozařování. Ale snažím se držet. Konec konců, život si zaslouží abychom bojovali," (muž v pracovní neschopnosti).

- Možná, že už jsi někdy slyšel stejná nebo podobná slova. Vzpomínáš si na ně?

DNEŠNÍ PROBLÉMY

* Někteří lidé si myslí, že pouze štěstí nás může vést k Bohu, nikoli utrpení.

- Co si o tom myslíš ty?

* Jsou křesťané, kteří nabízejí Bohu své utrpení. Jiní to nechtějí dělat, protože - jak říkají - Bůh nemá rád utrpení.

- Co na to říkáš ty?

* Štěstí není nikdy dokonalé. Vždycky je zde něco, co "neklape". Někteří lidé se ptají, proč není lidské štěstí pevnější.

- Co odpovíš?

TEXT Z EVANGELIA

* Slova Marie, matky Ježíšovy:
"Duše má velebí Pána a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení, že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno . . ." (L 1, 46 - 49).

- Pokračování Mariina chvalozpěvu si můžeš vyhledat sám.

ABYCHOM SE DOSTALI DÁL . . .

Poznamenej si do sešitu nějaká znamení radosti, kterých jsi byl svědkem. Existuje věc, kterou bys mohl udělat v místě svého bydliště, abys byl tím, kdo dělá radost?

K ZAPAMATOVÁNÍ

"Skvělé věci, které pro nás dělá Pán," (křesťanská píseň).

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Pascal Thomas

Témata: Křest

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

24. 10. 2021, 17. 10. 2021

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 53,10-11; Žalm 33; Žid 4,14-16
Mk 10,35-45

Je smutné sledovat, jak sami učedníci mnohdy Ježíšovi nerozumí. Pán nepřinesl novou formu politického uspořádání či rozdělení si světa. On přinesl spásu. Dokážeme tyto skutečnosti od sebe oddělit? Zdá se, že člověk přemýšlí jen v kontextu vlastního světa, sebezajištění, ohodnocení, moci… Jak jen vysvětlit, že spása nesouvisí s otázkou peněz či politického vlivu? Jak jen přesvědčit člověka, že v jeho životě jde o cosi věčného, co nekončí např. ztrátou funkce? Vzájemné pochopení znamená hledat, co nám druhý sděluje, snažit se vcítit do jeho myšlení, strachů, radostí, vizí, jak to činí Kristus. Teprve pak je možné uplatnit kritiku, protože jsme porozuměli a můžeme vidět chyby v logické či emocionální myšlenkové struktuře člověka, kterému nasloucháme. Ale to znamená být připraven korigovat svět vlastních představ, snů a zvyků.