Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Sekce: Knihovna

Pascal Thomas

39. Znova mluvíme o křtu a eucharistii

Eucharistie je pokrmem na cestě, na pochodu

z knihy Cesta víry I. díl - Příprava na křest a první svaté přijímání

BYL (-A) JSI POKŘTĚN (- A)

Tato kartička je určena zejména pro ty, kdo byly čerstvě pokřtěni a začali chodit ke svatému přijímání až v dospělosti a ve své přípravě byli vedeni těmito kartičkami.

- Byl jsi pokřtěn, či jsi šel poprvé ke svatému přijímání. Chceš o tom znova mluvit?





ZKUŠENOST PRVNÍCH KŘESŤANŮ

* V prvních stoletích existence církve, když byl někdo pokřtěný, nebo poprvé přijímal v dospělosti (většinou o velikonocích), dostávalo se mu týdne volna, aby měl možnost si promyslet, co prožil. Křesťané si v té době mysleli, že velké životní okamžiky, zvláště pak křest a eucharistie, je možno lépe pochopit, přemýšlíme-li o nich později, neboť tak do nich lépe pronikneme. Dnes, v církvi 21. století, se toto stále dělá. Proto jsi měl jistě možnost mluvit o křtu a prvním svatém přijímání se svým okolím a s jinými nově pokřtěnými. Nabízíme ti možnost ještě jednou se k tomu všemu vrátit.

- Co na tebe nejvíc zapůsobilo při tvém křtu a prvním svatém přijímání?





KŘEST A EUCHARISTIE - BOŽÍ ČINY

* Když jsi přijal křest a eucharistii, přijal jsi dva Boží dary - jsou to dary, které nám umožňují přejít z jednoho způsobu života do druhého. Jsou:
- jako přechod židovského národa přes Rudé moře (exodus), který pro něj znamenal přechod od otroctví ke svobodě (můžeš si o tom přečíst v knize Exodus /EX 14, 15 - 31/). Křest je osvobozující přechod skrze vodu. Eucharistie je pokrmem na této cestě, na pochodu již osvobozeného lidu.
- jako přechod z noci do světla: "I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem," (Ef 5, 8). Křest je "koupel ve světle". Eucharistie je chlebem, který posvěcuje srdce.
- jako přechod ze samoty k životu ve společenství, v němž máme své místo a svůj úkol: "Ale v Kristu Ježíši jste se nyní vy, kdysi vzdálení, stali blízkými pro Kristovu prolitou krev," (Ef 2, 13). Křest je voda, která shromažďuje. Eucharistie je shromáždění, hluboce spojující všechny, kdo se jí účastní.
- jako přechod z nedokončeného stavu (srovnatelného se stavem člověka před porodem) do plného života, kde můžeme být sami sebou a milovat ostatní: "Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího," (J 3, 5). Křest je nové zrození. Eucharistie je nová potrava pro srdce a pro víru.
- jako přechod od smrti k životu, k novému životu: "Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši," (Ř 6, 11). Křest je branou k věčnému životu a eucharistie je jeho chlebem.

- Najdi si čas přemýšlet o svém křtu, prvním sv. přijímání. Přemýšlej zároveň nad tím, co o tom říká apoštol Pavel. Rozšíří ti to tvé vlastní myšlenky.





VZPOMENOUT SI NA KŘEST A EUCHARISTII, KTERÉ JSME PŘIJALI . . .

* Vzpomenout si . . .
- jako Maria po Ježíšově narození: "Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom," (L 2, 19).
- jako učedníci na cestě do Emauz, kdo potkali vzkříšeného Ježíše: "Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb," (L 24, 35).
* Vzpomenout si . . . to znamená osvojit si, co jsme prožili.





ABYCHOM SE DOSTALI DÁL . . .

Dobrý způsob, jak si vzpomenout na svůj křest a první svaté přijímání, je to, že budeš i nadále žít jako pokřtěný a budeš se pravidelně účastnit eucharistie. Křest a eucharistie - to je cílový bod! Ale je to také bod výchozí! Jsme pokřtěni pro budoucnost . . . a sv. přijímání dostáváme proto, abychom v něm nalezli chuť nového života a měli v sobě neustálou potřebu k němu chodit.





K ZAPAMATOVÁNÍ

"Vy všichni, kteří jste byli v Kristu pokřtěni, jste Krista oblékli, aleluja!"! (ze zpěvů východních křesťanů).

Zde končí druhá část tvé katechumenální cesty. Hodně jsme toho již udělali, jsme nadále schopni žít z evangelia a nést v sobě víru i odpovědnost za ni a za církev. Jsme ale přesvědčeni o tom, že nevstřebáme dostatečně to, co jsme prožili a získali, jestliže se k tomu nevracíme a neprohlubujeme to v sobě. Z toho vyplývá, že je potřeba přistoupit ke třetí části, vedoucí k biřmování, či k obnově této svátosti, jestliže jsme ji již jednou přijali.


***


Překlad z francouzského originálu: Markéta Klímová


***


Další texty k tématu naleznete zde, v hesle Eucharistie
 


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Související texty k tématu:

Eucharistie

Emauzy, cesta do Emauz
- Nestavme svůj život na lamentacích (Papež František)
- Jeden z nejparadoxnějších rozhovorů v evangeliu
- Zklamaní učedníci jdou od Ježíšova kříže a hrobu pryč
- Což nám nehořelo srdce?

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 22,20-26; Žalm Žl 18,2-3a.3bc-4.47+51ab; 1 Sol 1,5c-10
Mt 22,34-40

Člověk by byl v pokušení říci, že některé Ježíšovy odpovědi jsou až krutě jednoduché. Neposkytují pro svou jednoduchost žádný prostor k úniku a chytračení. Slova o lásce k Bohu a k bližnímu tak, jak je evangelium tlumočí, zahrnují prakticky celý lidský život a všechny vztahy. Milovat Boha nade vše a bližního jako sebe sama vlastně znamená říkat opakovaně „ano“ všemu, co Bůh stvořil, a snažit se vše vnímat takové, jak to Bůh stvořil. Každé takové „ano“ nás Bohu přibližuje. Každé „ne“ nás vzdaluje. Ježíšův příkaz lásky opravdu není jen nabádáním ke zdvořilosti nebo ke sladkým úsměvům. Je to výzva k nejhlubší pravdivosti života.

Zdroj: Nedělní liturgie

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh
(24. 10. 2026) Monsignor O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), za války zachránil tisíce lidí. Příběh má všechny znaky…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(24. 10. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Nedělní přímluvy / 30. neděle v mezidobí, cyklus A / 25. 10. 2026

(23. 10. 2026) Ježíš shrnuje základní přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“[1] S vědomím Boží lásky k nám…

Zpověď není zkouška. Nebojte se přijít.

(23. 10. 2026) (Z Otázek a odpovědí našich čtenářů)

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící

Pastorační tip pro "dušičky": Zapal svíčku. Podklady na památku zemřelých pro pro věřící i nevěřící
(22. 10. 2026) Na začátku listopadu se hřbitovy rozzáří tisíci světel. Lidé přicházejí vzpomenout na své blízké, zapálit svíčku, na…

Neklidná doba si žádala nevšedního biskupa: sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.

Neklidná doba si žádala nevšedního biskupa: sv. Antonín Maria Klaret - 24.10.
(22. 10. 2026) Antonín Maria Klaret se narodil roku 1807 do velmi neklidného Španělska. Za svou aktivitu musel do vyhnanství. Jako na…