Sekce: Knihovna

Pascal Thomas

18. Vstup do církve a první vyznání víry v kostele

z knihy Cesta víry I. díl - Příprava na křest a první svaté přijímání

MÁŠ SLOVO

Když slyšíš slovo "církev", na co myslíš? Máš pocit, že už do církve nějakým způsobem patříš?





V CO VĚŘÍ KŘESŤANÉ

* Církev je Boží lid, společenství lidí, hledajících Boha ve jménu Ježíše Krista.

* Nejsme členy církve z toho pouhého faktu, že jsme lidé nebo že jsme z křesťanské rodiny. Abychom se stali členy církve, musíme do ní vstoupit, zaujmout v ní své místo, vyznat před ní svou víru.

* Církev je nadnárodním, mezinárodním společenstvím, její členové pocházejí ze všech národností a národů světa. Každý člověk má v církvi svou jedinečnou hodnotu - členové církve nejsou jen "čísla", ale Ježíšovi učedníci, kteří mají svůj způsob setkávání se s Ježíšem a jeho zpřítomnění.

* Je dobré, vstupují-li co církve již malé děti, ale je také dobré, když se lidé, mající již nějakou životní zkušenost, stanou členy církve svobodně a při plném vědomí.

- Chtěl bys k těmto bodům nějaké bližší vysvětlení?





SLAVNOST

Vstup do církve, popř. první vyznání víry před církví

Základem je okamžik křtu, nebo znamení obnovy víry pro ty, kdo jsou již pokřtěni. Tuto slavnost si berou společně s tebou na starost ti, kteří byli svědky tvého hledání. Vznik slavnosti se datuje již od samých počátků církve.

Hlavní momenty jsou - přátelský rozhovor o víře mezi účastníky,
- znamení víry (znamení kříže pro toho, kdo bude pokřtěn, dar světla pro toho, kdo znova začíná věřit),
- četba a poslech Božího slova.





DNEŠNÍ SVĚDECTVÍ

"Po narození jsem nebyl pokřtěný. Ale teď se připravuji na křest. Je mi 32 let. Před několika měsíci jsem měl dojem, že jsem . . . případ, že na mě všichni zapomněli! A teď si říkám, že je pro mne dobré být pokřtěný a vědět, že to chci, dělat to s plným vědomím," (katechumen).

"Když jsem byla dítě, měla jsem, jak se říká, všechno v pořádku. Byla jsem pokřtěná, byla jsem u prvního svatého přijímání, byla jsem biřmovaná. A potom jsem měla svatbu v kostele. Ale potom jsem se vším, co se týkalo náboženství přestala. A teď jsem se rozhodla, že se k tomu vrátím. Brzy veřejně prohlásím, že jsem křesťanka a čekám, že budu uznána a přijata za členku církve. Myslím, že se tomu říká vyznání víry," (babička, která znovu uvěřila).

- Znáš i jiné lidi ve stejné situaci?





TEXTY Z EVANGELIA

"V tu hodinu přišli učedníci k Ježíšovi s otázkou: 'Kdo je vlastně největší v království nebeském?' Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed a řekl: 'Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského," (Mt 18, 1 - 3).
- Vstoupit do nebeského království a vstoupit do církve, znamená to totéž?
- Mohou lidé, kteří nejsou členy církve, být blízcí Bohu a žít v jeho království?
- Jestliže Bůh miluje všechny lidi, k čemu potom je vstup co církve?





ABYCHOM SE DOSTALI DÁL . . .

Na slavnost vstupu do církve, na vyznání víry před církví, ses připravil (-a) se svým průvodcem (průvodkyní).

- Koho na tuto slavnost pozveš? Lidé, s nimiž jsi probíral některé kartičky budou jistě rádi, když se svátku zúčastní.
- Jak bys mohl (-a) objasnit smysl tohoto svého kroku někomu ze svého okolí, kdo není křesťan?





K ZAPAMATOVÁNÍ

"Toto je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele," (J 15, 12 - 13).
* * *
Zde končí první část tvé katechumenální cesty. Nyní jsi otevřený evangeliu a jsi členem církve. Brzy začne druhá část, neboť to, co jsme udělali doposud, byly teprve základy a odhalování ještě zdaleka neskončilo.
* * *


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Pascal Thomas

Témata: Křest

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sir 27,33-28,9 (řec. 27,30-28,7); Žalm Žl 103,1-2.3-4.9-10.11-12; Řím 14,7-9
Mt 18,21-35

Odpustit, ale nezapomenout? Palčivý problém usnadní vědomí, že i my sami děláme chyby a jiní odpouští nám. Na křivdu možná nezapomeneme, ale můžeme opustit sebelítost, touhu po pomstě i tvrdý odsudek. Když druhým přejeme dobro, zlo nad námi ztrácí moc a Bůh vítězí v našem nitru. Takové kroky se těžko realizují a je třeba si je vyprosit v modlitbě. Pokud nelze cestu k odpuštění ujít naráz, stačí se na ni vydat a být vděčný za každý malý krok vpřed. Vytrvalost nás dovede daleko.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nedělní přímluvy / 24. neděle, cyklus A / 13. 9. 2026

(11. 9. 2026) Pán nás vybízí, abychom odpouštěli svým bližním. Inspirováni touto výzvou se obraťme k Pánu a společně volejme:

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)
(11. 9. 2026) Jan Zlatoústý (Chrysostomos) byl oblíbeným a neohroženým kazatelem, který čelil vlně intrik a byl opakovaně posílán do…

Jak představit dětem svatou Ludmilu?

Jak představit dětem svatou Ludmilu?
(9. 9. 2026) Příběh svaté Ludmily doplněný pracovními listy, omalovánkou, komiksem, kvízy a dalšími materiály

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka
(9. 9. 2026) Antonín Dvořák napsal oratorium Svatá Ludmila na text Jaroslava Vrchlického. 

Narození Panny Marie 8. 9.

(7. 9. 2026) Nejsme loutky v rukou Božích. On má s každým z nás plán, projekt, nabídku, šanci, záměr.

Legendární profesor Kolakovič - prorok pro těžké časy (* 8. září 1906)

(6. 9. 2026) Chorvat, který byl podle někoho byl prorok, div ne světec. Podle jiných „dobrodruh a megaloman“,…

Stanislav Přibyl: Co mě naučily mé školní průšvihy / video na youtube

Stanislav Přibyl: Co mě naučily mé školní průšvihy / video na youtube
(4. 9. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa léty školní docházky