36. Ježíš nás zve na hostinu

Eucharistie umožňuje pokřtěným nejhlubší spojení s Ježíšem v jejich nitru.

z knihy Cesta víry I. díl - Příprava na křest a první svaté přijímání

MÁŠ SLOVO

Už jsi asi někdy byl na mši. Byl jsi tam sám, při rodinné oslavě nebo při nějakém svátku?

Když se mluví o shromáždění křesťanů, kterým je mše, užívají se slova jako - mše, eucharistie, přijímání. Vidíš nějaký rozdíl mezi těmito termíny?

Ptal jsi se už některých křesťanů, co pro ně znamená chodit pravidelně na mši?

CO ŘÍKÁ BIBLE O EUCHARISTII

* Je to poslední Ježíšova večeře, večeře na Zelený čtvrtek, v níž má svůj původ mše svatá (viz kartička č. 27).

* Eucharistie má mnoho významů:
- jsme živi z Ježíšovy přítomnosti a dostáváme jeho Ducha zmrtvýchvstání. Bylo by dobré, kdyby sis k tomuto bodu přečetl 6. kapitolu z evangelia sv. Jana - je to velmi hezký text.
- částečně Ježíše poznáváme. Přečti si, prosím, úryvek z Lukášova evangelia (L 24, 28 - 32). - cítíme se být bratři (sestry) a přátelé ostatních lidí (1 K 11, 17 - 34).
- cítíme se být posláni do života; i tam nás čeká Ježíš (Mt 28, 16 - 20 - tento text sice nemluví přímo o mši, ale dobře vyjadřuje Ježíšovo přání, když jsou jeho učedníci shromážděni).

- V uvedených textech jsou pro tebe podklady víry.

V CO VĚŘÍ KŘESŤANÉ

* Eucharistie umožňuje pokřtěným nejhlubší spojení s Ježíšem v jejich nitru. On dává z lásky svůj život a vybízí nás, abychom to dělali podobně.

* Někdy se v souvislosti se mší sv. mluví o "slavení" (celebraci). Toto slovo lépe vystihuje vlastní smysl mše, neboť vyjadřuje, že se něco dělá spolu s ostatními a nachází se v tom radost. Eucharistie se slaví převážně v neděli nebo v sobotu večer. To jsou chvíle, kdy se schází společenství křesťanů. Na mši často přicházíme sami a pak se pomalu přibližujeme ostatním. V hloubi duše jsme pozváni Bohem přidružit se k Ježíšovu tělu, tzn. k církvi. Tak jako křest, je i eucharistie (= poděkování) svátost, Boží čin, uskutečněný pro život církve i jednoho každého křesťana.

- Je to pro tebe dobrá zpráva?

PRŮBĚH MŠE SV.

1. Jsme shromážděni, nasloucháme Božímu slovu, vyznáváme svou víru.

2. Na oltář se klade chléb a víno a vzývá se Duch svatý, aby zpřítomnil Ježíše (antifona, modlitba, čin milosti).

3. Opakuje se popis událostí večera na Zelený čtvrtek.

4. Znovu prosíme Boha, aby sjednotil celou církev (živou i mrtvou) s Ježíšem a nechal ho vstoupit do svého obětního daru.

5. Potom, co jsme byli vysláni do světa, se rozloučíme.

DNEŠNÍ PROBLÉMY

"Nejdu na mši, protože mi to nic nepřináší," (mladý člověk). - Jak to můžeme vědět? Víme, co přesně čekáme?
"Ti, kdo chodí na mši, nejsou o nic lepší, než ti ostatní," (známá písnička). - Kdo je ale soudce?
"Velmi dobře se modlím doma, nepotřebuji chodit na mši," (muž). - A ti ostatní? Jejich přítomnost?

"Jsou zaměstnání, při kterých je těžké chodit na mši," (obchodník). - Samozřejmě, ale je to všeobecné? A není možné tento problém nějak vyřešit?

"K čemu chodit na mši, když lidé, kteří jsou mi blízcí, tam nejdou?" - Možná, že by bylo dobré tam jít pohromadě, ve skupině.

"Každou neděli, to je moc." - To je možné, ale spoustu jiných věcí děláme každý týden, každý den!

ABYCHOM SE DOSTALI DÁL . . .

Přepiš si do svého sešitu schéma mše sv. a ke každému bodu si napiš, co tě při tom napadne. Není lepší jít na mši sám, než s někým? Je možné si o tom promluvit později . . . Můžeš to vyzkoušet?

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Pascal Thomas

Témata: Eucharistie mše svatá, bohoslužba Křest

Související texty k tématu:

Eucharistie

Eucharistie do našich konkrétních životních podmínek Eucharistie je pokrmem, který člověka udržuje při životě během jeho dlouhého exodu pouští lidské existence. Stejně jako mana pro lid Izraele, je také eucharistie pro každou křesťanskou generaci…
Eucharistie nepatří jen do kostela Člověku by nic neprospělo být denně na mši svaté nebo i na dvou mších, kdyby byl jen polykačem hostií.
Eucharistie pozvedá člověka z omezenosti Je to stálý proces v životě křesťana a církve, proces, který je naprosto nepostradatelný.
Ježíš se stal chlebem, aby utišil náš hlad ... po lásce (Matka Tereza)
Když jdeš k přijímání, nepřistupuj s roztaženými prsty Boží pokrm proměňuje náš život...
Moje první mše ve vězení (Václav Vaško) Tábor Nikolaj, kam mě komunisté přidělili (1954), se rozprostíral na hřebenech Krušných hor. Na krásu přírody rušivě působily dřevěné baráky tábora obtočeného dvěma vysokými ploty z ostnatého drátu.…
Věčné zřídlo máme v živém chlebu, třebaže je noc… (Jan od Kříže) Já znám ten pramen dobře, jenž prýští, tryská proudem, třebaže noc je! ... Ten živý pramen, po kterém tak toužím, zřím v chlebu života, je chlebem božím, třebaže noc je.
Další texty k tématu eucharistie, Boží tělo, mše svatá

Křesťanské letní kempy pro mládež 2026

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

5. 7. 2026, 28. 6. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

2 Král 4,8-11.14-16a; Žalm Žl 89,2-3.16-17.18-19; Řím 6,3-4.8-11
Mt 10,37-42

Ztratit život – komu by se chtělo? Ale kdo z lidí ho nakonec neztratí, když jsme všichni smrtelní? Ztratit život zbytečně nebo tak, že ho dokonale prohrajeme, to sotva může být pro někoho životním snem. Ale ztratit život tím způsobem, že ho nalezneme, to je cesta, která nekončí ve slepé uličce. Vypadá to jako útěcha pro temnou skutečnost smrti, kterou si nemůžeme na tomto světě ověřit. Jenže ztrácet život po troškách pro Ježíše, pro bližní, pro dobro druhých můžeme už teď a vlastně celý život. A tak můžeme v každé chvíli a po celý život zakoušet, že to, co v lásce dáme, nám Bůh podivuhodně proměněné vrátí. Potom bude snazší věřit, že to jednou udělá s celým naším životem.