27. Ježíšova poslední večeře - v co věří křesťané

eucharistie (= poděkování adresované Bohu)

z knihy Cesta víry I. díl - Příprava na křest a první svaté přijímání

MÁŠ SLOVO, MŮŽEŠ SE VYJÁDŘIT

Rozpomeň se na chvíle, kdy ten, koho máš rád, odjel (přítel apod.), změnil bydliště, zaměstnání. Jak jsi to prožíval? Při takovýchto příležitostech se často pořádají hostiny (ukončení vojenské služby, odchod do důchodu atd.) . . . a my ně býváme také někdy pozváni. Máš nějakou takovou zkušenost?

V CO VĚŘÍ KŘESŤANÉ

* Poslední Ježíšovo jídlo s učedníky bylo velmi zvláštní. Ježíš z něho chtěl udělat symbolické shrnutí svého života a otevřít tak dveře budoucnosti. Toto jídlo - večeře, se latinsky nazývá "cena, hostina", nebo také eucharistie (= poděkování adresované Bohu). Při této večeři Ježíš vyzval své učedníky, aby dělali to, co dělal on - to je "mše". Chtěl, aby oslava byla podobná tradičnímu židovskému svátku vysvobození (= velikonoce). Slíbil, že bude pokaždé přítomen této hostině křesťanů, i když nebude možné jej vidět. Na znamení své přítomnosti Ježíš vzal a požehnal chléb a víno a řekl, že toto je on sám, jeho tělo a krev, které dává pro osvobození a radost lidí. Dar jeho těla a jeho krve dává život, osvobozuje a uvádí v radost, neboť tímto způsobem jsou křesťané sjednoceni s Ježíšem tak hluboce, že sdílejí i jeho Ducha a skrze něho jsou sjednoceni i navzájem mezi sebou. Ježíš, kterého potkáváme ve všedním životě je tentýž jako ten, s nímž se setkáváme v eucharistii. Tím, že se s ním v eucharistii sjednocujeme, více chápeme jeho přítomnost v životě.

- Věděl jsi, že mše sv. je právě toto?

SVĚDECTVÍ VĚŘÍCÍCH

"Překvapuje mě, že Ježíš svůj odchod připravoval. Nezmocnili se ho překvapeného," (mladý člověk).

"Pro mne je Zelený čtvrtek velký den. Zařídím si to, abych mohla jít večer na mši. Myslím na to, co se stalo tehdy a co se stalo od té doby," (matka rodiny).
"Když nejdu na mši, cítím se podvyživeně," (nově pokřtěný).

TEXTY Z EVANGELIA

* Podle Janova evangelia začíná Ježíšova poslední večeře gestem služby svým bratřím - toto vyprávění najdeš ve 13. kapitole, verš 1 - 20.

* Při večeři si Ježíš vzal slovo a řekl své poslední poselství - jeho některé části si můžeš přečíst v 13. - 17. kapitole Janova evangelia.

* Při této večeři udělal Ježíš dvě věci, jež křesťané dělají dodnes:
"Vzal kalich, vzdal díky a řekl: 'Vezměte a podávejte mezi sebou. Neboť vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné révy, dokud nepřijde království Boží.' Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: 'Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.' A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: 'Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá,'" (L 22, 17 - 20; Mt 26, 26 - 29; Mk 14, 22 - 25).

DNEŠNÍ PROBLÉMY

* Eucharistie (mše sv.) ztratila dnes téměř všechno, co připomíná hostinu - tento fakt si již příliš neuvědomujeme.
- Při mších, jichž ses účastnil ti možná přece jen něco hostinu připomnělo.

* Někdy bychom chtěli, aby mše byla radostným svátkem, ale ve skutečnosti byla večeře hostinou modlitby a odvahy.
- Víra je možná hlubší než atmosféra oslavy.

* Na Zelený čtvrtek Pán Ježíš řekl, že bude s námi i nadále. Je to velmi tajemné.
- Rozumíš, co tím chtěl říci?

ABYCHOM SE DOSTALI DÁL . . .

Když jdeš na mši, neboj se přiblížit až k oltáři, abys byl více přítomen . . . Nech v sobě zrodit touhu po eucharistii a neboj se podstoupit těžkosti spojené s pochopením mše. Její význam nás všechny v každém případě daleko přesahuje, ale i ty budeš mít čas se tomuto tajemství otevřít a tak ho odkrýt.

K ZAPAMATOVÁNÍ

"Tvou smrt zvěstujeme tímto chlebem a tímto vínem," (křesťanská píseň).

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Pascal Thomas

Související texty k tématu:

Eucharistie

Eucharistie do našich konkrétních životních podmínek Eucharistie je pokrmem, který člověka udržuje při životě během jeho dlouhého exodu pouští lidské existence. Stejně jako mana pro lid Izraele, je také eucharistie pro každou křesťanskou generaci…
Eucharistie nepatří jen do kostela Člověku by nic neprospělo být denně na mši svaté nebo i na dvou mších, kdyby byl jen polykačem hostií.
Eucharistie pozvedá člověka z omezenosti Je to stálý proces v životě křesťana a církve, proces, který je naprosto nepostradatelný.
Ježíš se stal chlebem, aby utišil náš hlad ... po lásce (Matka Tereza)
Když jdeš k přijímání, nepřistupuj s roztaženými prsty Boží pokrm proměňuje náš život...
Moje první mše ve vězení (Václav Vaško) Tábor Nikolaj, kam mě komunisté přidělili (1954), se rozprostíral na hřebenech Krušných hor. Na krásu přírody rušivě působily dřevěné baráky tábora obtočeného dvěma vysokými ploty z ostnatého drátu.…
Věčné zřídlo máme v živém chlebu, třebaže je noc… (Jan od Kříže) Já znám ten pramen dobře, jenž prýští, tryská proudem, třebaže noc je! ... Ten živý pramen, po kterém tak toužím, zřím v chlebu života, je chlebem božím, třebaže noc je.
Další texty k tématu eucharistie, Boží tělo, mše svatá

Mediálně spolupracujeme: Katolická charismatická konference; Konference charis.
Akce je určená a vhodná i pro rodiny s dětmi...

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Př 8,22-31; Žalm Žl 8,4-5.6-7.8-9; Řím 5,1-5
Jan 16,12-15

Bůh žije láskou, to je jádro jeho štěstí, radosti, to je gejzír života, který stále chrlí nové a nové impulzy. Nebe doslova tepe životem. Nejde ale o falešnou, lacinou lásku. Jde o čirou pravdu, o absolutní dobro, které sdílí jednotlivé osoby Trojice. V takovém vzájemném sdílení není nic tabu a ani žádná z osob Trojice si nemusí schovávat něco „jen pro sebe“. Sdílí všechno. K tomuto důvěrnému přátelství Boha jsme pozváni i my.