38. Prakticky věřit

z knihy Cesta víry I. díl - Příprava na křest a první svaté přijímání

MÁŠ SLOVO

"Všechno, co náboženství říká, je pěkné, ale vznáší se to ve vzduchu. Není to praktické," (mladý otec rodiny).
Máš chuť reagovat na tato slova? Jestliže ano, jak?

CO ŽIJÍ KŘESŤANÉ

* Boží království je jako poklad, který v sobě nosíme a jehož hodnotu známe (Mt 13, 44 - 45). Je také jako semeno, které vzklíčí (L 13, 18 - 19) nebo jako kvas, který vykvasí těsto (L 13, 20). Poklad ale může být ukraden a může zmizet (L 12, 35 - 48). Semeno může padnout na kamenitou půdu, kde nemůže vyklíčit (Mt 13, 3 - 9), kvásek může být starý a zkažený. V důsledku toho, chceme-li být praktičtí, nesmíme snít. Je třeba být realisty. To znamená nenechat víru zrezivět, opotřebovat. Nedopustit, aby se naše víra stala samoúčelnou, aby byla jen jaksi "napůl". Proto by křesťané měli být praktičtí lidé, činní v každodenním životě v solidaritě s ostatními křesťany, v modlitbě atd.

- A co ty, jaká je tvá víra? Je činná?

SVĚDECTVÍ KŘESŤANŮ

"V důsledku úmrtí v rodině jsem byl v bezvýchodné situaci. Víra mi už nic neříkala. Ale pak se mi to vrátilo. Našel jsem chuť číst si evangelium, stýkat se s ostatními, modlit se."

- Rozumíš, co se stalo?

"Chtěl jsem žít evangelium sám, na svůj účet. Protože církev se mi moc nezamlouvala. A potom jsem cítil, že se točím v kruhu."

- Víš, co prožíval?

DNEŠNÍ PROBLÉMY

Být aktivní věřící, to neznamená jenom se modlit a chodit k přijímání! Dobře, ale . . .. . . není eucharistie základem pro život naší víry?

Aktivní křesťanství, to je každodenní činnost tam, kde právě jsme. Dobře, ale . . . . . . necháme-li "skomírat" modlitbu, máme ještě Ducha evangelia?
Říkáme, že každý má být sám sebou, a že Ježíš nás volá osobně.

Dobře, ale . . .. . . jsme-li bez církve, bez společné modlitby, bez spojení s ostatními křesťany, má naše víra stále vše, co potřebuje ke svému životu?

Říkáme, že nedělní mše sv. má být jako naše "potrava", něco, z čeho žijeme. Dobře, ale . . .. . . posloucháme-li příliš sami sebe, chodíme-li na mši jen když se nám to líbí, budeme "stačit s dechem"?

TEXT Z EVANGELIA

* Ježíšova slova - i sůl, která dodává potravě chuť se může stát nevýraznou:
"Dobrá je sůl. Jestliže však i sůl pozbude chuti, co jí dodá slanosti?" (L 14, 34).

* Sůl je pro Ježíše Boží slovo. Ale jestliže se nám toto slovo opotřebuje, ztratí svou chuť, protože jsme se o ně v sobě špatně starali . . .

ABYCHOM SE DOSTALI DÁL . . .

Do svého sešitu si napiš slovo "prakticky" a kolem něho napiš další slova, která ti v souvislosti s ním vyvstanou na mysli.

Co ty bys zdůraznil jako důležité proživou víru, živé křesťanství? Napiš si to, aby ses k tomu posléze mohl vrátit.

K ZAPAMATOVÁNÍ

Ježíšova slova: "Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží," (L 9, 62).

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Pascal Thomas

Témata: Křest

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

24. 10. 2021, 17. 10. 2021

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 53,10-11; Žalm 33; Žid 4,14-16
Mk 10,35-45

Je smutné sledovat, jak sami učedníci mnohdy Ježíšovi nerozumí. Pán nepřinesl novou formu politického uspořádání či rozdělení si světa. On přinesl spásu. Dokážeme tyto skutečnosti od sebe oddělit? Zdá se, že člověk přemýšlí jen v kontextu vlastního světa, sebezajištění, ohodnocení, moci… Jak jen vysvětlit, že spása nesouvisí s otázkou peněz či politického vlivu? Jak jen přesvědčit člověka, že v jeho životě jde o cosi věčného, co nekončí např. ztrátou funkce? Vzájemné pochopení znamená hledat, co nám druhý sděluje, snažit se vcítit do jeho myšlení, strachů, radostí, vizí, jak to činí Kristus. Teprve pak je možné uplatnit kritiku, protože jsme porozuměli a můžeme vidět chyby v logické či emocionální myšlenkové struktuře člověka, kterému nasloucháme. Ale to znamená být připraven korigovat svět vlastních představ, snů a zvyků.