30. Ježíšovo vzkříšení dnes a my

z knihy Cesta víry I. díl - Příprava na křest a první svaté přijímání

* Tato kartička má být probírána pokud možno ve skupině.

MÁŠ SLOVO

Ježíšovo vzkříšení bylo pro první křesťany důležité. Je tomu tak i dnes?
Dnes se lidé více zajímají o převtělování než o vzkříšení. Znáš takové lidi?

V některých případech uzdravení, nebo když někdo znovu "startuje" do života, říkáme, že je to jakoby vstal z mrtvých! Je to ve stejném smyslu slova jako Ježíšovo zmrtvýchvstání?

V CO VĚŘÍ KŘESŤANÉ
* Číst pomalu, odstavec po odstavci!

* Ježíš zůstává stále vzkříšený. Má nový, pro nás samozřejmě tajemný život. Už není omezený jednou zemí a jednou dobou. Může být nablízku každému. S každým je solidární. Bible říká, že žije a že je Pán.

* Křesťané věří ve vzkříšeného Krista a jsou s ním spojeni viditelným způsobem - tím, že patří do církve. Jsou vyzváni, aby žili ze zmrtvýchvstání Pána Ježíše jako jeho učedníci a svědkové. Pomoc k tomu čerpají z evangelia, ze svátostí a ze společenství církve. A mají odpovědnost svědčit společně o živém Kristu a zvěstovat dobrou zprávu o jeho zmrtvýchvstání.

* Křesťané sice vědí, že někteří lidé dnes věří v převtělování, ale jejich víra to není. Převtělování není v souladu s křesťanstvím. Proč? Protože podle bible Bůh miluje každého z nás definitivně, aniž by musel čekat na zlepšení v jiném těle.

* Kvůli Ježíšově vzkříšení jsou všichni lidé pozváni, aby se dívali na smrt s nadějí. Všichni budeme na konci časů vzkříšeni tak, jako Kristus, který byl vzkříšen první.

* V jeden velikonoční den (zvl. v jednu velikonoční noc) slavíme Ježíšovo zmrtvýchvstání. Slovo "velikonoce" znamená přechod.

- Šťasten, kdo přijímá Boží slovo!

DNEŠNÍ PROBLÉMY

* Uvěřit v Ježíšovo vzkříšení není jednoduché a natož pak uvěřit ve vzkříšení celého lidstva! Ohromné shromáždění lidí na konci časů si ani nedokážeme představit . . .

* Říká se, že vzkříšení je proměna celé naší bytosti, včetně našeho těla. Ale někdy máme problémy uvěřit, že by se naše tělo mělo zúčastnit a že se i zúčastní vzkříšení. Někdy si myslíme, že toto všechno je hodně daleko a pro každodenní život to není důležité.

- Co si o tom myslíš ty?

BIBLICKÉ TEXTY

* Zkrácený úryvek textu, který napsal jeden z prvních křesťanů, sv. Pavel:
"Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou? . . . Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné . . . Chci říci to, bratří, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném . . . mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti," (1 K 15, 36 - 58).
- Co si vezmeme z tohoto textu?

* Zde je druhý úryvek z jiného Pavlova dopisu:
"Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života. Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje," (Ř 6, 3 - 4, 9).

- Je v nás tedy něco nepomíjivého.

OSLAVA

Skupina by se mohla společně pomodlit - hudba, zpěv, tichá chvíle, četba evangelia, společné přemítání, modlitba za sebe navzájem, modlitba za ty, kteří křesťanství teprve objevují.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Pascal Thomas

Témata: Křest

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

18. 10. 2026, 11. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 25,6-10a; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5-6; Flp 4,12-14.19-20
Mt 22,1-14

Pozvání na svatbu je pozvání k radosti, k oslavě, ke společenství s těmi, kdo mají ženicha a nevěstu rádi. Tak zve Bůh člověka do svého společenství a toto pozvání přišel Ježíš na zemi velmi srozumitelným způsobem tlumočit. Přesto všichni nepochopili a zahleděni do svých představ nevnímali, že tento chudý tesař zve k neuvěřitelně bohaté hostině. Ale Bůh se nedá odradit. Pozve tedy další, takové, s nimiž se nepočítalo. Ale i oni mají před sebou velký úkol: pochopit, že nebyli pozváni jen k zaplnění míst, ale jako skuteční hosté na skutečnou svatební hostinu – to je vyjádřeno podobenstvím o svatebním rouchu. Pozvání na hostinu, k úzkému společenství s Bohem, které znamená záchranu, trvá. I od nás se čeká, že pochopíme to podstatné. Naše projevy zbožnosti přece nemohou být jen zaplněním času nebo jakýmsi přikrášlením života. Jsme pozváni na hostinu, kterou si sami nemůžeme připravit a na kterou se nemůžeme dostat bez pozvání hostitele. Ten je velkorysý – ale také pravdivý.