14. Desatero II. (odst. 2258 - 2463)

z knihy Skupinová práce s Katechismem katolické církve , vydal(o): Pastorační středisko Praha

Náměty k zamyšlení a rozhovoru:
1. Co je to vlastně lidský život a v čem nachází svou podstatu, smysl, hodnotu a plnost?
2. Je nám dovoleno ukončit lidský život (vlastní, cizí)?
3. Kde nalézá nedotknutelnost nevinného lidského života své opodstatnění?
4. Kde má dle vás kořeny oslabení smyslu pro hodnotu a nedotknutelnost člověka?
5. Jak byste argumentovali v diskuzi na téma potrat, eutanázie, trest smrti a sebevražda?
6. Co je to vlastně lidská sexualita? Jak byste obhajovali "ne" předmanželskému styku?
7. Jak lze dle vás rozbít manželství a proč se tak často děje?
8. Jaké místo mají rozvedení v církvi?
9. Jak lze spojit podnikání, právo, křesťanskou etiku a duchovní život?
10. Jak chránit děti a mládež před závislostí na automatech, televizi, časopisech a mediálních hvězdách?

Texty z Písma k osobnímu čtení:
1. Stvoření člověka: Gn 1,26-28
2. Žalm 139
3. 1Kor 5,12-20

Další texty:
1. Jan Pavel II.: Evangelium vitae
2. Augustyn: Lidská sexualita (Karmelitánské nakladatelství)
3. Marie Svatošová: Hospic a umění doprovázet
4. Sociální encykliky (1891 - 1991), Zvon 1996

Kontrolní otázky a úkoly:
1. Co víte o prenatálním vývoji člověka?
2. Co je to potrat? Je interrupce opravdu "přerušení"?
3. Co je to eutanázie? Jak ji řeší křesťanská etika?
4. Jaká jsou provinění proti úctě k duši druhého?
5. Co je to zdraví? Je opravdu největší hodnotou?
6. Definujte pohlavnost, sexualitu a čistotu v lidském životě.
7. Co porušuje důstojnost manželství?
8. Jakou literaturu doporučíte rodičům pro doprovázení při sexuální výchově?
9. Co je to lidská práce a sociální nauka církve?

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Víra

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

18. 10. 2026, 11. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 25,6-10a; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5-6; Flp 4,12-14.19-20
Mt 22,1-14

Pozvání na svatbu je pozvání k radosti, k oslavě, ke společenství s těmi, kdo mají ženicha a nevěstu rádi. Tak zve Bůh člověka do svého společenství a toto pozvání přišel Ježíš na zemi velmi srozumitelným způsobem tlumočit. Přesto všichni nepochopili a zahleděni do svých představ nevnímali, že tento chudý tesař zve k neuvěřitelně bohaté hostině. Ale Bůh se nedá odradit. Pozve tedy další, takové, s nimiž se nepočítalo. Ale i oni mají před sebou velký úkol: pochopit, že nebyli pozváni jen k zaplnění míst, ale jako skuteční hosté na skutečnou svatební hostinu – to je vyjádřeno podobenstvím o svatebním rouchu. Pozvání na hostinu, k úzkému společenství s Bohem, které znamená záchranu, trvá. I od nás se čeká, že pochopíme to podstatné. Naše projevy zbožnosti přece nemohou být jen zaplněním času nebo jakýmsi přikrášlením života. Jsme pozváni na hostinu, kterou si sami nemůžeme připravit a na kterou se nemůžeme dostat bez pozvání hostitele. Ten je velkorysý – ale také pravdivý.